Bílý švýcarský ovčák (Berger Blanc Suisse, německy Weisser Schweizer Schäferhund) je plemeno psa pocházející ze Švýcarska, které má své kořeny v bílých variantách německého ovčáka. Jedná se o relativně mladé plemeno, oficiálně uznané Švýcarským kynologickým svazem v roce 1991 a později Mezinárodní kynologickou federací (FCI) v roce 2011. Jeho historie je úzce spjata s německým ovčákem, od něhož se oddělil kvůli preferenci bílé barvy srsti, která byla v původním plemeni považována za nežádoucí.

Bílý švýcarský ovčák vznikl z bílých německých ovčáků, kteří byli v Evropě v 30. letech 20. století diskvalifikováni z chovu kvůli mylné domněnce, že bílá barva je spojena s genetickými vadami nebo albinismem. Ve Spojených státech a Kanadě však bílí ovčáci zůstali populární a byli dále šlechtěni jako samostatné plemeno pod názvem White Shepherd. Do Švýcarska se první jedinci dostali v 70. letech, když byl v roce 1971 dovezen americký pes jménem Lobo (narozený 5. března 1966), který je považován za zakladatele plemene v této zemi. Další importy z USA a Kanady pomohly rozšířit genový fond, což vedlo k vytvoření bílého švýcarského ovčáka jako samostatného plemene.

Bílý švýcarský ovčák je známý svou inteligentní, přátelskou a vyrovnanou povahou. Je méně intenzivní a agresivní než německý ovčák, což z něj činí ideálního rodinného psa.

• Je věrný a silně vázaný na svou rodinu, často se upíná na jednu osobu.
• K cizím lidem bývá rezervovaný, ale ne agresivní, pokud není vyprovokován.
• Díky své bystrosti a trénovatelnosti se hodí pro různé aktivity – od sportů (agility, obedience) přes práci (vyhledávání, záchranářství) až po roli společníka.
• Je citlivý a reaguje lépe na pozitivní posilování než na tvrdý výcvik. Potřebuje brzkou socializaci, aby se vyhnul plachosti.

Péče a nároky

• Srst: Vyžaduje pravidelné kartáčování (1–2x týdně), zejména v období línání, kdy silně shazuje. Příliš časté koupání není doporučeno, aby se nepoškodila přirozená mastnota srsti.
• Pohyb: Je to aktivní plemeno, které potřebuje dostatek pohybu (min. 2 hodiny denně) a mentální stimulaci. Dlouhé procházky, hry nebo trénink jsou nezbytné, jinak může být pes neklidný nebo destruktivní.
• Prostředí: Nejlépe se mu daří v domě se zahradou nebo na venkově, ale přizpůsobí se i městskému životu, pokud má dostatek aktivity. Není vhodný pro celodenní samotu.

Bílý švýcarský ovčák je obecně zdravé plemeno s průměrnou délkou života 12–14 let. Přesto může být náchylný k některým problémům, které sdílí s německým ovčákem:

• Dysplazie kyčlí a loktů: Běžná u větších plemen, doporučuje se testování rodičů před chovem.
• Torze žaludku: Riziko u hlubokohrudých psů, prevencí je krmení menšími porcemi.
• Alergie nebo kožní problémy: Někdy se vyskytují, zejména pokud není srst správně ošetřována.
• Degenerativní myelopatie: Vzácnější neurologické onemocnění.

Zajímavosti

• Bílá barva není způsobena albinismem, ale recesivním genem, který potlačuje pigmentaci. Oči, nos a kůže mají normální pigmentaci.
• Plemeno není uznáno Americkým kynologickým klubem (AKC), ale v Evropě a jinde je velmi oblíbené.
• Díky svému vzhledu a klidnější povaze bývá často zaměňován za bílého německého ovčáka, i když se liší v temperamentu a standardu.

Bílý švýcarský ovčák je tedy skvělou volbou pro aktivní majitele, kteří hledají inteligentního, věrného a mírnějšího psa s unikátním vzhledem. Jeho elegance a všestrannost z něj dělají nejen krásného společníka, ale i schopného pracovního psa.

Lahodné psí pamlsky

Bílý švýcarský ovčák– vzhled

Bílý švýcarský ovčák je silný, dobře osvalený, středně velký, s postavenýma ušima, s patrovou srstí nebo s dlouhou patrovou srstí, bílý ovčácký pes obdélníkového formátu se středně těžkou kostrou, elegantní a harmonické postavy.

Důležité proporce

• Mírně dlouhý formát, poměr délky trupu (od vrcholu ramenního kloubu k sedacímu hrbolu) ke kohoutkové výšce je 12:10.
• Vzdálenost od stopu ke špičce nosní houby je nepatrně větší než od stopu k týlnímu hrbolku.

Povaha

Povahou je temperamentní, bez nervozity, pozorná a ostražitá, k cizím někdy poněkud zdrženlivá, nikdy ne bázlivá nebo agresivní.

Hlava

Hlava je silná, suchá a jemně modelovaná, ladící s tělem. Při pohledu shora a ze strany klínovitá. Horní linie mozkovny a tlamy jsou rovnoběžné. Lebka je jen málo klenutá, se znatelnou rýhou uprostřed. Stop je nepatrně vyjádřený, ale zřetelný. Nosní houba je středně veliká, černý pigment je žádoucí. Lze tolerovat světlejší skvrny na čenichu nebo zesvětlalou nosní houbu. Tlama je silná a v poměru k mozkovně přiměřeně dlouhá, nosní hřbet a dolní linie tlamy jsou rovné, k čenichu se lehce zužující.

Pysky, čelisti a oči

Pysky jsou suché, dobře přilehlé, pokud možno celé černé. Čelisti mají silný a úplný nůžkový skus. Zuby musí být v čelisti postaveny kolmo. Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, lehce šikmo vsazené. Barva hnědá až tmavě hnědá. Víčka dobře přilehlá, černé okraje víček jsou žádostí.

Uši a krk

Uši jsou vysoko nasazené, nesené dobře vzpřímené, rovnoběžně. Ušní boltce směřují kupředu, trojúhelníkovitého tvaru, nahoře lehce zaoblené. Krk je středně dlouhý, dobře osvalený, harmonicky navazující na trup. Bez laloku. Elegantně klenutá šíje plynule, bez přerušení, přechází od přiměřeně vysoko nesené hlavy ke kohoutku.

Tvar trupu

Tělo je silné, dobře osvalené, středně dlouhé. Kohoutek je zdůrazněný, hřbet rovný a pevný. Bedra jsou silně osvalená, záď je dlouhá, středně široká, k ocasu lehce spadající. Hrudník nepříliš široký, hluboký (cca půlka kohoutkové výšky), sahající až k loktům, oválný, sahající daleko dozadu za hrudní koš. Výrazné předhrudí. Břicho a slabiny jsou napnuté, štíhlé slabiny. Břišní linie lehce vtažená.

Ocas

Ocas je hustě osrstěný, šavlovitý, ke špičce se zužující. Spíše nízko nasazený, sahající minimálně k hlezennímu kloubu. V klidu visí nebo je v dolní třetině lehce zahnutý. Za pohybu nesený výše, ale nikdy nad hřbetní linií.

Postavení končetin

Končetiny jsou silné, šlachovité, středně těžké. Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné, lehce jen přiměřeně široce postavené, při pohledu ze strany dobře zaúhlené. Plece jsou dlouhé s šikmo posazenou, dobře zaúhlenou lopatkou. Celé plece jsou dobře osvaleny. Nadloktí je dostatečně dlouhé, silně osvalené. Loket je dobře přilehlý k tělu. Předloktí je dlouhé, rovné, šlachovité. Nadprstí je pevné a mírně prohnuté.

Pánevní končetiny má bílý švýcarský ovčák při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, postoj není příliš široký, ze strany dobře zaúhlené. Stehno je středně dlouhé, dobře osvalené. Bérec je středně dlouhý, šikmý s pevnou kostí, dobře osvalený. Hlezno je silné, dobře úhlené. Nárt je středně dlouhý, rovný, šlachovitý, paspárky musí být odstraněny (kromě zemí, kde je jejich odstraňování zakázáno)**.

Tlapy jsou oválné, pevné, stabilní, vzadu o něco delší, než vpředu. Prsty sevřené a dobře klenuté. Pevné, odolné, černé polštářky tlap, tmavé drápy jsou předností.

Pohyb

Pohyb je rytmický průběh pohybu, pohyb stejnoměrný, plynulý a vytrvalý. Hrudní končetiny dosahují daleko dopředu, silný posuv zezadu, klus prostorný a lehký.

Osrstění plemene

Bílý švýcarský ovčák má srst středně dlouhou, hustou a dobře přilehlou patrovou srst nebo dlouhou patrovou srst, bohatá podsada krytá silnými, rovnými pesíky. Krátká srst je na tlamě, obličejové části hlavy a přední části běhů. Na šíji a zadní straně běhů je srst poněkud delší. Lehce zvlněná, tvrdá srst je přípustná. Barva srsti je bílá. Kůže je bez faldů, tmavě pigmentovaná.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa je mezi 60–66 cm, u fen 55–61 cm.

Hmotnost

• Psi 30–40 kg,
• Feny 25–35 kg.
  Pokud je zvíře harmonické, malá odchylka (nahoru, dolů) není vyloučena.

Chyby

Každá odchylka od standardu je považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.

Lehké vady

• Slabé divoké zbarvení (slabé nažloutlé nebo tříslové odstíny) na špičkách uší, hřbetě a horní straně ocasu,
• Úbytek pigmentu na čenichu tvořící skvrny, na pyscích anebo víčkách.

Těžké vady

• Zjevné vady postavy, příliš krátký rámec těla (kvadratický formát),
• Nedostatečně vyjádřený pohlavní výraz,
• Chybějící více než 2x P1 (na M3 se nebere zřetel),
• Svěšené, klopené, zalomené ucho,
• Silně spáditá hřbetní linie,
• Zatočený ocas, zalomený ocas, ocas vychýlený do strany, háček,
• Jemná, hedvábná krycí srst, vlnitá, kudrnatá, otevřená srst, vysloveně dlouhá srst bez podsady,
• Výrazné divoké zbarvení (výrazné nažloutlé nebo tříslové zbarvení) na uších, hřbetě, horní straně ocasu.

Vyřazující vady

• Bojácnost nebo agresivita,
• Jedno nebo obě oči modré, vystouplé oči,
• Entropium, ektropium,
• Předkus, podkus, zkřížený skus,
• Úplná depigmentace čenichu, pysků anebo očních víček,
• Úplná depigmentace kůže a polštářků,
• Albinismus.

Poznámka

Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat