DÁNSKÝ OHAŘ - PLEMENA PSŮ

Starodánský ohař (Dánský ohař)

F.C.I. – Standard č. 281/22.03.2002/F ZEMĚ PŮVODU Dánsko KATEGORIE Psí plemena DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 08.01.1998 VYUŽITÍ Všestranný pes pro lov pernaté zvěře KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 7. Skupina – Ohaři KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Kontinentální ohaři Pracovní zkouška Ano Starodánský ohař (dánsky Gammel Dansk Hønsehund, což znamená „starodánský slepičí pes“) je středně velké lovecké

Starodánský ohař (Dánský ohař)

F.C.I. – Standardč. 281/22.03.2002/F
ZEMĚ PŮVODUDánsko
KATEGORIEPsí plemena
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU08.01.1998
VYUŽITÍVšestranný pes pro lov pernaté zvěře
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina7. Skupina – Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouškaAno

Starodánský ohař (dánsky Gammel Dansk Hønsehund, což znamená „starodánský slepičí pes“) je středně velké lovecké plemeno pocházející z Dánska. Jedná se o jedno z mála původních dánských plemen, které se vyvinulo jako specializovaný ohař pro lov pernaté zvěře, zejména koroptví a bažantů. Je známý svou klidnou povahou, elegancí a vynikajícími loveckými schopnostmi.

Historie

Starodánský ohař má kořeny sahající až do 18. století. Jeho původ je spojen s Mortenem Bakem, farmářem z oblasti Glenstrup poblíž Randers a Hobro v Dánsku, který kolem roku 1710 začal šlechtit psy křížením místních farmářských psů s českými psy (pravděpodobně příbuznými tehdejším evropským ohařům). Výsledkem bylo plemeno s typickým hnědobílým zbarvením, známé jako „Bakův pes“ (Bakhunde) nebo později „starodánský ohař“. Do šlechtění pravděpodobně zasáhli i svatohubertští psi a další evropští honiči, což ovlivnilo jeho lovecké vlohy a robustní stavbu. Plemeno bylo oficiálně uznáno Dánským kynologickým klubem v roce 1962 a později i Mezinárodní kynologickou federací (FCI) pod číslem standardu 281 v rámci skupiny 7 (ohaři).

Pohyb a chování

Starodánský ohař se pohybuje elegantně a harmonicky, s prostorným cvalem přizpůsobeným lovu. Při práci drží hlavu vysoko a využívá svůj vynikající nos k vyhledávání zvěře. Jeho styl vystavování je klidný a pevný, což umožňuje lovci přesně zaměřit kořist.

Péče

  • Srst: Minimální údržba – stačí občasné vykartáčování, protože srst je krátká a nelíná nadměrně.
  • Pohyb: Potřebuje pravidelný pohyb, ideálně dlouhé procházky nebo lovecký výcvik, protože je to energické plemeno s pracovními instinkty.
  • Zdraví: Obecně zdravé plemeno, ale může být náchylné k dysplazii kyčelního kloubu nebo ušním infekcím kvůli zavěšeným uším.

Zajímavosti

  • Plemeno je v Dánsku považováno za národní poklad, ale mimo Skandinávii není příliš rozšířené.
  • Díky své klidné povaze a menší náročnosti na pohyb ve srovnání s jinými ohaři (např. německým krátkosrstým ohařem) je vhodné i pro méně aktivní myslivce nebo rodiny.
  • Starodánský ohař je zařazen do FCI skupiny 7, sekce 1.1 (kontinentální ohaři typu „braque“) s pracovní zkouškou.

Tento ohař je ceněn pro svou univerzálnost, klidnou povahu a loveckou zručnost, což z něj dělá ideálního parťáka pro myslivce i příjemného společníka pro život v domácnosti.

Lahodné psí pamlsky

Starodánský ohař – vzhled

Starodánský ohař je středně velký pes obdélníkového rámce s mohutným svalstvem. Jedním z velmi typických znaků tohoto plemene je velmi výrazný rozdíl mezi oběma pohlavími. Zatímco pes je mohutný a silný, fena je typicky mnohem lehčí, živější a veselejší. Kohoutková výška je k délce těla v poměru 8:9. Dánský ohař působí dojmem klidného a vyrovnaného psa, rozhodného a odvážného. Při lovu pracuje spíše pomalu a neztrácí kontakt se svým vůdcem, plní svoji funkci stavěče, aniž by zbytečně pobíhal po velkém prostoru. Toto plemeno se hodí do malých i prostorných loveckých terénů.

Hlava

Hlava je krátká a široká, bez výrazného stopu. Týlní hrbol je výrazný a je dobře vidět ze všech stran. Mozkovna je dostatečně široká a zjevně zaoblená. Stop je nevýrazný, nos velký, jasně ohraničený, nozdry jsou otevřené. Je zbarven od tmavě játrově hnědé až po odstíny světle játrové. Nosní hřbet je široký, pysky od počátku nosu jsou dobře vyvinuté a všude překrývají spodní čelist. Tyto dobře vyvinuté pysky dávají hlavě její charakteristickou hloubku. Čelisti jsou mohutné se správným nůžkovým skusem. Kompletní chrup je upřednostňován. Líce jsou silně osvalené, široké. Oči jsou středně velké, ani zapadlé v očních jamkách, ani vystouplé. Je upřednostňováno tmavě hnědé zbarvení.
Uši jsou zavěšené spíše nízko, široké, na konci zaoblené. Jsou správně dlouhé, pokud ucho, natažené směrem dopředu, dosahuje dále než do poslední třetiny čenichové partie. Zadní strana ušního boltce musí přiléhat k lícím. Krk je svalnatý, dobře osrstěný. Lalok je považován za charakteristický znak plemene, ale nesmí být přehnaně velký.

Tvar trupu

Kohoutek je výrazný. Je to nejvyšší bod hřbetní linie, která se od něj k zádi mírně svažuje. Hřbet je silný a svalnatý, bedra jsou krátká, široká a svalnaté, pevná. Záď je široká a nepříliš krátká, mírně spáditá směrem k bodu nasazení ocasu. Hrudník je široký a hluboký. Široký hrudník je speciálně požadován u psů. Oblast hrudní kosti dosahující až k loketnímu kloubu. Žebra jsou vyklenutá a hrudní koš je dlouhý, ani plochý, ani příliš sudovitý. Široká hruď (široká fronta) je upřednostňována. Ocas je nasazen spíše vysoko než nízko. Široký u kořene, ke špičce se zeslabuje. Je středně dlouhý, dosahuje téměř k patnímu kloubu. Je nesený svěšený. Nekupíruje se.

Postavení končetin

Hrudní končetiny

Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a rovnoběžně postavené. Lopatková kost dobře přiléhá k hrudnímu koši, je bohatě osvalená, což je zřetelně vidět jak v postoji, tak v pohybu. Rámě je správně dlouhé, svalnaté. Loket přiléhá k tělu, ale má dostatek prostoru pro pohyb, není ani vytočený, ani vtočený, je umístěn spíše dále vzadu. Rámě a předloktí svírají správný úhel. Předloktí je rovné, svalnaté, silné kosti. Kotníkový kloub je silný. Záprstí (kotník) je poněkud šikmo postavené vzhledem k předloktí. Přední tlapky jsou silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné.

Pánevní končetiny

Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné, postavené rovnoběžně. Správně zaúhlené, se silnými kostmi. Stehna jsou svalnatá, dlouhá a široká. Pánevní kost a stehenní kost svírají správný úhel. Podkolení je silné a dobře úhlené. Lýtko je dlouhé a silné, hlezno dost dlouhé, svalnaté. Zánártí je mírně zaúhlené vzhledem k holení kosti. Zadní tlapky jsou silné a uzavřené, prsty klenuté, polštářky odolné. Pohyb je prostorný, dobře pokrývající terén, pohyb pánevních a hrudních končetin vzájemně koresponduje. Končetiny se pohybují v ose. Hlava je nesená vysoko.

Osrstění plemene

Srst je krátká a přiléhavá, spíše tvrdá na omak. Srst dobře pokrývá celé tělo. Zbarvení je bílé s hnědými znaky: několik velkých ploten a drobné hnědé stříkání na bílém podkladu. Hnědá může mít různý odstín, ale je preferována spíše tmavě hnědá. Kůže není příliš jemná, dobře přiléhá k tělu a končetinám. Na hlavě a na krku je kůže poněkud volnější, tvoří na krku lalok a na hlavě v oblasti koutku vrásky.

Kohoutková výška psa

Výška psa v kohoutku je 54–60 cm, preferovaná výška 56 cm. Feny 50–56 cm, preferovaná výška 52 cm. Váha dospělého psa je 30–35 kg, dospělá fena 26–31 kg. Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Lehké chyby

  • Špatně nesená hlava
  • Nos velmi světlý nebo depigmentovaný
  • Příliš krátký nosní hřbet
  • Málo spuštěné pysky
  • Absence jednoho nebo dvou zubů PM1
  • Příliš světlé oči
  • Mírně klenutý hřbet
  • Příliš krátká záď
  • Ocas nesený příliš vysoko nad linií hřbetu
  • Mírně vbočené nebo vybočené nohy
  • Srst příliš řídká
  • Výška vybočující o 1–2 cm z hranic stanovených standardem

Hrubé vady

  • Vady charakteru, nedůvěřivý jedinec
  • Příliš slabá kostra
  • Výrazný stop
  • Špičatý čenich
  • Klešťový skus
  • Absence jiného zubu než jednoho nebo dvou PM1
  • Kapří hřbet, prosedlý hřbet
  • Zřetelně málo prostorný hrudník, sternální oblast málo vyvinutá, hrudní koš plochý nebo sudovitý
  • Silně vbočené nebo vybočené lokty
  • Sudovitý postoj nebo kravský postoj pánevních končetin
  • Měkká záprstí
  • Tlapka měkká nebo otevřená

Vylučující vady

  • Příliš měkká povaha, bázlivé chování
  • Atypický pohlavní výraz
  • Zuby: absence více než 2 premolárů (PM1) a dalšího zubu. Zuby, které nejsou vidět v dásni, jsou považovány za chybějící, s výjimkou, že by bylo potvrzeno, že zub nechyběl, v posudku předešlé výstavy
  • Předkus, podkus a každý jiný nekorektní skus
  • Rozštěp patra nebo zaječí pysk
  • Entropium, ektropium, distichiáza
  • Špatné utváření hrudi nebo hrudního koše (například příliš krátká hrudní kost, což má za následek náhlé vtažení spodní linie pod posledními žebry)
  • Kohoutková výška nedosahující nebo přesahující o 2 cm hranice stanovené standardem

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *