Maďarský ohař krátkosrstý (maďarsky rövidszőrű magyar vizsla, anglicky Hungarian Vizsla nebo Hungarian Short-haired Pointer) je středně velké lovecké plemeno, známé svou elegancí, všestranností a výjimečně přátelskou povahou. Patří do skupiny 7 podle FCI (kontinentální ohaři, sekce 1), standard číslo 57. Je to jedno z nejznámějších maďarských plemen, oblíbené nejen mezi myslivci, ale i jako rodinný společník díky své inteligenci a oddanosti.

Historie a původ

Maďarský ohař krátkosrstý má kořeny sahající až do 9.–10. století, kdy s kočovnými maďarskými kmeny (Magyaři) přišli do Karpatské kotliny jejich loveckí psi. Tito psi se postupně křížili s místními plemeny a později s evropskými ohaři (např. tureckými žlutými psy nebo pointery). Plemeno se formovalo v 18.–19. století, kdy maďarská šlechta šlechtila psa pro lov pernaté zvěře na rovinatých pláních. Během druhé světové války téměř vymizel, ale poválečný chov ho zachránil. FCI uznalo plemeno v roce 1936, a dnes je rozšířené po celém světě, včetně Česka, kde má silnou základnu chovatelů.

Povaha a využití

Maďarský ohař je energický, temperamentní, ale vyrovnaný pes s vysokou inteligencí a učenlivostí. Je extrémně oddaný své rodině, miluje blízkost lidí a špatně snáší osamělost – může trpět separační úzkostí. K dětem je laskavý a trpělivý, k cizím spíše rezervovaný, ale ne agresivní. Díky loveckým instinktům může být obtížné ho chovat s menšími zvířaty, pokud není dobře socializován. Jeho citlivá povaha vyžaduje jemný výcvik – hrubost ho může zdeptat.

Původně byl šlechtěn jako všestranný lovecký pes – vyniká ve vystavování, stopování a aportování, ať už na souši, nebo ve vodě. Má výborný čich a rychlost, což ho činí ideálním pro lov na otevřených pláních. Dnes je oblíbený i jako společník, v psích sportech (agility, obedience) nebo při canisterapii díky své přívětivosti.

Péče a nároky

Srst je nenáročná – stačí otřít vlhkým hadříkem nebo kartáčovat 1x týdně. Bez podsady je však citlivý na chlad, takže v zimě může potřebovat kabátek. Kontrola uší je nutná kvůli riziku zánětů, drápky se zkracují podle opotřebení. Potřebuje min. 2 hodiny intenzivního pohybu denně – běh, procházky nebo loveckou práci, jinak může být neklidný. Není ideální do malého bytu, lépe se hodí do domu s přístupem ven.

Zdraví je obecně robustní, průměrná délka života je 12–14 let. Může být náchylný k dysplazii kyčelního kloubu, alergiím nebo torzi žaludku. Krmení by mělo být kvalitní, s dávkami rozdělenými na 2x denně.

Pro koho je vhodný?

Tento ohař je ideální pro myslivce nebo aktivní jedince a rodiny, kteří mu zajistí dostatek pohybu a pozornosti. Jeho citlivost a potřeba společnosti vyžadují majitele, kteří ho nebudou nechávat dlouho samotného. Hodí se na venkov i do města, pokud má dost venkovního času. Výcvik musí být pozitivní – tvrdé metody ho ničí.

Zajímavosti

• Je považován za maďarské národní plemeno a symbol lovecké tradice.
• V USA se stal populárním po roce 1950, kdy ho dovezli maďarští emigranti.
• V Česku ho zastřešuje Klub chovatelů maďarských ohařů, kde je hojně využíván v myslivosti.

Maďarský ohař krátkosrstý je tedy elegantní, inteligentní a věrný pes, který spojuje lovecký talent s láskyplnou povahou – skvělý parťák pro aktivní život!

Lahodné psí pamlsky

Maďarský ohař krátkosrstý – vzhled

Maďarský ohař krátkosrstý je středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká, suchá a štíhlá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.

Důležité proporce

• Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
• Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
• Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.

Povaha

Povahou je to živý, přátelský, vyrovnaný, lehce cvičitelný pes. Snadné navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.

Hlava

Hlava je suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi. Lebka je přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdou, která probíhá od středně vyvinutého týlního hrbolu ve směru stopu. Oční oblouky jsou přiměřeně vyvinuté. Stop je mírný, čenich je dobře vyvinutý se širokými nozdrami. Jeho barva ladí s tmavým tónem srsti. Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný.

Pysky a čelisti

Pysky těsně přiléhají, nejsou převislé. Silné čelisti s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené.

Oči a uši

Oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka dobře přiléhají k oku. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří zhruba tři čtvrtiny délky hlavy.

Krk

Krk je středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý. Těsně přiléhající kůže na hrdle.

Tvar trupu

Kohoutek je výrazný a svalnatý, hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená; dobře osvalená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným, dobře osvaleným a přiměřeně klenutým předhrudím; hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Zadní žebra sahají daleko dozadu.

Spodní linie a ocas

Spodní linie a břicho tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené. Ocas je poměrně nízko nasazen, u kořene silný, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se z preventivních důvodů s ohledem na lovecké využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen výš až k horizontále. Ocas je dobře a hustě osrstěný.

Postavení končetin

Hrudní končetiny

Hrudní končetiny při pohledu zepředu jsou rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře postavené pod tělem. Dobře utvářených kostí a silného svalstva. Lopatka je dlouhá, šikmá a dozadu ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je pokud možno dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, ale nejsou vmáčknuté; nejsou vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím. Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi. Zápěstí je suché a pevné, přední nadprstí je krátké a jen lehce šikmo postavené. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky břidlicově šedavého odstínu. V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžné.

Pánevní končetiny

Pánevní končetiny při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. Správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobré zaúhlení mezi stehnem a bércem. Lýtka jsou dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a zadním nadprstím. Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko postavené. Zadní nadprstí je kolmé, krátké a suché, tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.

Pohyb

Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Dobré držení těla. Mimochod je nežádoucí.

Osrstění plemene

Kůže pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná. Srst je krátká a hustá, má být pevná a tuhá. Na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.

Zbarvení

Zbarvení může mít různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle, jejíž průměr nesmí překročit 5 cm, stejně jako bílé odznaky na prstech tlap nejsou vadou. Barva pysků a očních víček odpovídá barvě nosu.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa je 58–64 cm, feny 54–60 cm. Zvyšovat kohoutkovou výšku je nežádoucí, vhodné je usilovat o střední velikost. Statická a dynamická vyváženost a symetrie jsou důležitější než v centimetrech naměřená výška. Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

Vylučující vady

• Výrazné odchylky od standardu plemene
• Hrubé odchylky od pohlavního výrazu
• Netypická hlava
• Skvrnitý nos
• Převislé pysky a volné otevřené koutky
• Předkus, podkus, zkřížený skus jakož i přechodné formy
• Chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů P2 až P4 a stoliček M1 a M2, absence více než dvou třenových zubů P1. Na zuby M3 se nebere zřetel. Neprořezané zuby se hodnotí jako chybějící.
• Nadpočetné zuby vybočující z řady
• Rozštěp patra či pysku
• Světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas
• Výrazný lalok pod krkem
• Vlčí drápky, tzv. paspárky
• Špatná mechanika pohybu
• Netypické osrstění
• Tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než 5 cm
• Bílé tlapy
• Nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky
• Kohoutková výška odchylující se o více než 2 cm od standardu
• Jakákoliv známka nevyrovnanosti povahy

Poznámka

Psi musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat