Irský červenobílý setr

Irský červenobílý setr

F.C.I. – Standard č. 330 /15.06.2005/F ZEMĚ PŮVODU Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 19.04.2005 VYUŽITÍ   KATEGORIE Psí plemena KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 7. Skupina – Ohaři KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 2. Britští a irští Pracovní zkouška Ano Irský červenobílý setr (anglicky Irish Red and White Setter, irsky An Sotar Rua agus Bán) je elegantní lovecký pes

Irský červenobílý setr

F.C.I. – Standardč. 330 /15.06.2005/F
ZEMĚ PŮVODUIrsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU19.04.2005
VYUŽITÍ 
KATEGORIEPsí plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina7. Skupina – Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce2. Britští a irští
Pracovní zkouškaAno

Irský červenobílý setr (anglicky Irish Red and White Setter, irsky An Sotar Rua agus Bán) je elegantní lovecký pes pocházející z Irska, příbuzný známějšímu irskému setrovi. Jedná se o plemeno z rodiny setrů, kam patří také anglický setr a gordonsetr, ale vyniká svou dvoubarevnou srstí a všestranností v poli. Je zařazen do skupiny 7 podle FCI (kontinentální ohaři, sekce 2 – britští a irští ohaři a setři) a jeho standard má číslo 330. Tento pes je ceněn pro svou energii, přátelskou povahu a vrozené lovecké schopnosti.

Historie a původ

Irský červenobílý setr je považován za starší plemeno než irský setr. Jeho kořeny sahají do 17. století, kdy se v Irsku objevovali setři v různých barevných kombinacích – červení, červenobílí i převážně bílí. Do 19. století byli červenobílí setři oblíbení u šlechty pro lov pernaté zvěře, protože jejich nápadná srst usnadňovala jejich viditelnost v terénu. Po roce 1870 však začala převažovat móda jednobarevných červených setrů, což vedlo k úpadku červenobílých – kolem první světové války téměř vymizeli. Díky úsilí nadšenců, jako byl reverend Noble Huston a později chovatelé v 20. století (např. Maureen Cuddy), se plemeno podařilo zachránit. V roce 1981 vznikla Irská společnost pro červenobílé setry, a od té doby se plemeno zotavuje, i když zůstává vzácné – v roce 2023 bylo v Británii registrováno jen 46 štěňat.

Povaha a využití

Irský červenobílý setr je přátelský, inteligentní a energický, s veselou a laskavou povahou. Je oddaný své rodině, dobře vychází s dětmi a jinými psy, ale jeho lovecký pud může být problémem u menších zvířat, pokud není socializován. K cizím je zpočátku rezervovaný, ale ne agresivní. Díky své učenlivosti a chuti pracovat se snadno trénuje, ale vyžaduje jemný přístup – hrubost ho odradí.

Původně byl vyšlechtěn jako polní pes pro lov ptáků (např. koroptví, bažantů), kde vyniká schopností „set“ (zmrazit na místě) a naznačit lovci polohu zvěře. Dnes je oblíbený nejen mezi myslivci, ale i jako společník pro aktivní rodiny. Díky své energii se hodí i na kynologické sporty, jako je agility nebo obedience.

Péče a nároky

Péče o srst je středně náročná – potřebuje kartáčování 2–3x týdně, aby se předešlo zacuchání, a pravidelnou kontrolu uší kvůli jejich tvaru. Plemeno je zdravé, s průměrnou délkou života 11–15 let, ale může být náchylné k dysplazii kyčlí, progresivní retinální atrofii (PRA), nadýmání (GDV) nebo vzácně k autoimunitním poruchám, jako je CLAD (Canine Leukocyte Adhesion Deficiency).

Setr potřebuje hodně pohybu – minimálně hodinu intenzivní aktivity denně (procházky, běh, lovecká práce). Bez dostatku zaměstnání může být neklidný nebo destruktivní. Není vhodný do bytu, ideální je dům se zahradou a přístupem do přírody.

Pro koho je vhodný?

Tento pes je skvělý pro myslivce nebo aktivní rodiny, které mu mohou nabídnout dostatek pohybu a pozornosti. Hodí se na venkov více než do města. Díky své inteligenci a přívětivosti zvládne i méně zkušený majitel, pokud použije pozitivní metody výcviku. Není to hlídač – jeho ostražitost je spíše upozorňující.

Zajímavosti

  • Plemeno předcházelo irskému setrovi a původně se používalo s loveckými dravci, kdy pes ležel, aby sokol mohl ptáky chytit do sítě.
  • V USA ho AKC uznal až v roce 2009, což z něj činí relativně „nové“ plemeno na mezinárodní scéně.
  • V Česku je extrémně vzácný

Irský červenobílý setr je tedy krásný, energický a oddaný pes, který září v loveckém poli i jako věrný společník – perfektní parťák pro ty, kdo milují aktivní život v přírodě!

Lahodné psí pamlsky

Irský červenobílý setr – vzhled

Irský červenobílý setr je velmi přátelský společník, stejně v domě jako v poli, červenobílý setr byl vyšlechtěn hlavně pro práci v poli. Standard, jak je zde uveden, musí být chápán především z tohoto pohledu a všichni výstavní rozhodčí musí posuzovat vystavované jedince především optikou pracovního využití. Červenobílý irský setr získává úspěchy na FT v konkurenci ostatních plemen stavěcích psů a stále více těchto psů dobývá tituly šampionů práce a šampionů krásy. Je to silný, harmonicky stavěný, správných proporcí, bez znaků hrubosti (lymfatičnosti). Je spíše atletický než elegantní. Červenobílý setr byl vyšlechtěn především pro práci v poli a jeho hodnocení na výstavě musí být prováděno právě z tohoto úhlu pohledu. Je to pes aristokratický, temperamentní a čilý. Vyzařuje z něj půvab a přátelství, ale také rozhodnost, odvaha a pracovní nasazení. Červenobílý setr je lovecký pes pro lov se střelnou zbraní, pracuje jemně, jistě a je snadno voditelný.

Hlava

Hlava je široká v poměru k tělu, mozkovna je střechovitě klenutá, bez výrazného týlního hrbolu, jak ho vidíme u irského červeného setra. Stop je patrný (doslova: dobrý stop). Nosní partie je hranatá, ostře řezaná, čelisti jsou stejně dlouhé nebo téměř stejně dlouhé.

Zuby a oči

Zuby mají ideální nůžkový skus. Klešťový skus je respektován. Oči jsou kulaté, mírně vystouplé, spojivky nejsou vidět. Jsou tmavě oříškové nebo tmavě hnědé.

Uši a krk

Uši jsou zavěšené v linii očí, správně vzadu, přiléhají v celé délce k hlavě. Krk je středně dlouhý, velmi svalnatý, ale nikoli hrubý, mírně klenutý, bez jakékoli tendence k laloku (volné kůži).

Tvar trupu

Tělo je silné a svalnaté, hřbet musí být dobře osvalený a silný. Hrudník je hluboký, s klenutými žebry, ocas je středně dlouhý, dosahuje nedále k patnímu kloubu. Je silný u kořene, zeslabuje se směrem ke špičce, aniž by působil dojmem, že je málo osrstěný. Je nesen v úrovni hřbetu, nebo pod ní.

Postavení končetin

Přední končetiny

Končetiny, které mají silnou kostru, jsou svalnaté a šlachovité. Lopatky jsou šikmo uložené, lokty postavené rovně, ani nevybočené, ani nevbočené. Předloktí je rovné, šlachovité, s dobře postavenou kostrou. Záprstí je silné.

Zadní končetiny

Pánevní končetiny jsou široké a silné. Zadní nohy jsou dlouhé a svalnaté od kyčlí k patnímu kloubu. Podkolení má správně zaúhlené, hlezna jsou rovná, nevytáčejí se dovnitř ani ven. Nadprstí je středně dlouhé a silné. Prsty jsou dobře sevřené, porostlé srstí mezi prsty.

Pohyb

Pohyb je dlouhý prostorný s lehkým klusem, harmonický a účinný. Hlava je nesená vysoko. Impulsy, vycházející ze zádi, jsou pravidelné a mohutné. Přední nohy se pohybují prostorně dopředu, ale nízko při zemi. Při pohledu zepředu i zezadu se končetiny pohybují v jedné ose.

Osrstění plemene

Srst je dlouhá a hedvábná (praporce) na zadní straně předních i zadních nohou a na vnější straně uší. Srst v rozumné míře začíná na slabinách, pokračuje na spodní straně hrudníku až na hrdlo. Tvoří praporce. Všechny praporce jsou rovné, nesmí být kudrnaté, lehké zvlnění je přípustné. Ocas má správnou vlajku. Na všech ostatních partiích těla musí být srst krátká, rovná a bez kudrlin.

Zbarvení

Zbarvení musí mít základ bílý s jasně ohraničenými červenými plotnami. Bílá a červená mají být tak živé a výrazné, jak jen je to možné. Připouští se stříkání, ale ne promísení srsti červené a bílé (bělouš) na obličeji, tlapkách, předních nohou do výše loktů a zadních nohou do výše hlezen. Zbarvení bělouše či stříkání na všech jiných partiích těla je velmi nežádoucí a je považováno za vylučující chybu.

Výška psa v kohoutku

Kohoutková výška psa je 62–66 cm, pro feny je: 57–61 cm.

Chyby a vady

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Hrubé chyby

  • Kohoutková výška vybočující z hranic standardu u psů i u fen.

Vylučující chyby

  • Pes jevící známky agresivity
  • Pes nemající varlata normálního vzhledu
  • Jelikož stříkání je povoleno na obličeji, tlapkách, předních nohou do výše loktů a zadních do výše hlezen, promísená srst (bělouš) a příliš výrazné stříkání na všech jiných partiích těla jsou velmi nežádoucí a je to považováno za vylučující chybu.

Poznámka: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *