Velký anglo-francouzský trikolorní honič - PLEMENA PSŮ

Velký anglo-francouzský trikolórní honič

F.C.I. – Standard č. 322 / 24.07.1996/F ZEMĚ PŮVODU Francie KATEGORIE Psí plemena DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 27.01.1983 KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči Pracovní zkouška Ano Velký anglo-francouzský trikolórní honič je psí plemeno vyšlechtěné k lovu. Je původem z Francie, kde vznikl křížením

Velký anglo-francouzský trikolórní honič

F.C.I. – Standardč. 322 / 24.07.1996/F
ZEMĚ PŮVODUFrancie
KATEGORIEPsí plemena
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU27.01.1983
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce1. Honiči
Pracovní zkouškaAno

Velký anglo-francouzský trikolórní honič je psí plemeno vyšlechtěné k lovu. Je původem z Francie, kde vznikl křížením anglických a francouzských psů. Jeho původ sahá do 19. století. Plemeno vzniklo křížením anglických foxhoundů s různými francouzskými honiči, aby se dosáhlo kombinace anglické vytrvalosti a francouzské elegance. Tento honič je velmi spokojený ve smečce a i s ostatními psy vychází bez problémů. Je vhodný i do rodin, jelikož si rozumí s dětmi. Povahou je nezávislý a často se spoléhá jen na svoje instinkty. Jsou to psi velmi aktivní, kteří potřebují dostatek pohybu a zaměstnání.

Lahodné psí pamlsky

Velký anglo-francouzský trikolórní honič – vzhled

Velký anglo-francouzský trikolórní honič je solidně stavěný pes s převahou francouzského typu, s typickými znaky, jimiž se odlišuje od foxhounda. Mozkovna je středně široká, spíše plochá, s málo výrazným týlním hrbolem, nadočnicové oblouky jsou zřetelné. Stop je vyznačen, nosní hřbet je středně dlouhý, téměř stejně dlouhý jako mozkovna, rovný. Líce jsou dobře modelované pod očima. Pysky jsou dosti vyvinuté, poněkud hranaté, nikdy slabě vyvinuté, které by tvořily špičatý čenich. Oči jsou velké, hnědé, černě orámované.

Uši jsou středně dlouhé, nasazené dost zeširoka v linii očí, ploché, ke konci se mírně stáčejí. Krk je dost dlouhý a silný, bez zřetelného laloku. Hřbet je rovný a pevný. Bedra jsou široká, svalnatá, spíše krátká. Záď je spáditá a správně dlouhá. Slabiny jsou velmi mírně vtažené, dost vyplněné. Hrudník je dostatečně hluboký a široký. Žebra jsou dlouhá a klenutá, nikdy plochá. Ocas je správné délky, elegantně nesený, dobře osrstěný.

Postavení končetin

Lopatky jsou dlouhé a ploché, tlapky suché a spíše kulaté. Stehna jsou svalnatá, dlouhá, dobře formovaná. Hlezna jsou široká, nízko u země, slabě úhlená. Pohyb je lehký, působící dojmem pevnosti. Kůže je bíle a černě zbarvená.

Osrstění plemene

Srst je krátká, jemnější či tvrdší. Zbarvení je tříbarevné, nejčastěji s černým pláštěm nebo většími či menšími plotnami. Pálení je jasné nebo měděné, bez černé příměsi. Promísená srst, které se říká „vlčí“, nevylučuje. Příliš mnoho stříkání v bílé je nežádoucí.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa je mezi 60 – 70 cm.

Chyby

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

  • chyby v typu, bránící dobrému pracovnímu využití
  • předkus, podkus
  • světlé oči
  • špatný ocas, křivý nebo přetočený na hřbet
  • depigmentace
  • smyté pálení
  • každé jiné zbarvení, než výše uvedené

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *