
F.C.I. – Standard | č. 320 / 06.01.1995 |
ZEMĚ PŮVODU | Slovensko |
KATEGORIE | Psí plemena |
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU | 06.01.1995 |
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina | 7. Skupina – Ohaři |
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce | 1. Kontinentální ohaři |
Pracovní zkouška | Ano |
Slovenský hrubosrstý ohař
Slovenský hrubosrstý ohař (oficiálně Slovenský hrubosrstý stavač) je všestranné lovecké plemeno pocházející ze Slovenska, které bylo vyšlechtěno po druhé světové válce. Jeho vývoj inicioval kynolog Koloman Slimák s cílem vytvořit psa, který by byl odolný, vytrvalý a schopný pracovat v různých terénech – na poli, v lese i ve vodě. Plemeno vzniklo křížením výmarského ohaře (pro zbarvení a povahu), českého fouska a německého drátosrstého ohaře, přičemž byly přidány i menší vlivy od dalších plemen, například pudlpointra.
Historie
Plemeno začalo vznikat ve 40. letech 20. století, kdy slovenští chovatelé chtěli psa kombinujícího nejlepší vlastnosti zmíněných plemen. V 70. letech bylo původně nazýváno „hrubosrstý výmarický ohař“, ale v roce 1975 bylo v tehdejším Československu uznáno jako samostatné plemeno. Mezinárodní kynologická federace (FCI) jej oficiálně uznala v roce 1983 pod číslem standardu 320.
Péče
Srst je prakticky bezúdržbová, ale dvakrát ročně (jaro, podzim) je třeba trimování, protože nelíná. Pes potřebuje dostatek pohybu, ale není tak náročný jako někteří jiní ohaři. Výcvik je nutný kvůli loveckým instinktům, ale díky inteligenci ho zvládne i začátečník.
Zajímavosti
- V Česku není plemeno příliš rozšířené a mezi veřejností zůstává méně známé.
- Oficiální zkratka v ČR je „SHO“.
- Slovenský hrubosrstý ohař je zařazen do FCI skupiny 7 (ohaři), sekce 1.1 (kontinentální ohaři) s pracovní zkouškou.
Toto plemeno je ceněno pro svou univerzálnost, inteligenci a přizpůsobivost, což z něj činí skvělého pomocníka pro myslivce i příjemného společníka do rodiny.
Lahodné psí pamlsky
Slovenský hrubosrstý ohař – vzhled
Slovenský hrubosrstý ohař je středně velký až velký pes pracovního typu, silné kostry, avšak ušlechtilé tělesné stavby, šedě zbarvený s hrubým osrstěním. Tělesný rámec je mírně obdélníkový. Ideální poměr délky těla ke kohoutkové výšce je zhruba 10:9, u fen až 10:8. Je to silný a odvážný pes, ostrý na škodnou. I přes svoji vrozenou ostrost je snadno cvičitelný a poslušný. Má vrozené schopnosti pro všestrannou práci, zvláště přinášení, práci na stopě a ve vodě. Povaha je vyrovnaná, bez náznaků plachosti a bázlivosti. Je to všestranně použitelný lovecký pes, ohař. Má vrozené vlohy pro práci v poli, v lese i ve vodě, především však pro práci po výstřelu, pro práci na stopě postřelené zvěře, dohledávku a přinášení.
Hlava
Mozkovna je obdélníková, nadočnicové oblouky jsou výrazné, čelní rýha zřetelná. Týlní hrbol hmatný. Stop je mírně vyznačený, nosní houba je dostatečně velká, tmavšího odstínu, než je zbarvení srsti, nozdry široce otevřené. Čenichová partie je téměř stejně dlouhá jako mozkovna. Je široká a hluboká. Sanice silně vyvinutá. Nosní hřbet je rovný, někdy mírně klenutý. Nikdy není prohnutý (konvexní). Zuby jsou dobře vyvinuté, silné a pravidelné. Řezáky jsou postaveny kolmo v čelistech a tvoří plný oblouk s nůžkovým skusem.
Líce jsou suché, s výrazným svalstvem. Oči jsou mandlového tvaru, dobře vsazené, inteligentního výrazu, jantarové barvy. Mírný hnědý nádech není považován za chybu. U štěňat a mladých psů jsou blankytně modré. Oční víčka jsou tmavě zbarvená, dobře přiléhají k oční kouli. Uši jsou přiměřeně dlouhé, nasazené ve výši oka, se širokým úponem, na konci zaoblené. Visí naplocho těsně podle lící. Krk je středně dlouhý, suchý, bez kožních řas, svalnatý, v kohoutku vysoko nasazený a plynule přecházející do hřbetní linie.
Tvar trupu
Horní linie od linie krku přes dobře vyjádřený kohoutek plynule přechází do relativně delšího, rovného a pevného hřbetu. Kohoutek je výrazný, dobře zapadající do celkové horní linie. Hřbet je pevný, dobře osvalený, rovný, středně dlouhý a mírně spáditý. Záď je široká, dostatečně dlouhá, s pevnými, mírně klenutými bedry. Ani přestavěná, ani sražená. Hrudník je dostatečně dlouhý a široký, oválného průřezu, úměrný k stavbě těla, dosahující až k lokti. Žebra klenutá, předhrudí dobře vyvinuté, hrudní kost výrazná. Břicho a slabiny jsou mírně vtažené. Ocas je středně silný, výše nasazený, v klidu nesený svisle, v pohybu vodorovně, dobře osrstěný, srst nesmí tvořit kartáč. V zemích, kde je povolené kupírování, se zkracuje o polovinu.
Postavení končetin
Hrudní končetiny
Hrudní končetiny jsou dobře vyvinuté, kolmo a rovnoběžně postavené při pohledu ze strany i zepředu. Lopatky jsou suché a výrazně osvalené. Lopatka je dlouhá, šikmo uložená, dobře přiléhající k tělu. Správné zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Rámě je šikmo postavené, dobře vyvinuté a svalnaté. Loket je volný, ani těsně přiléhající, ani vybočený. Předloktí je dlouhé, rovné a kolmo postavené. Zápěstí je pevné a napnuté. Záprstí je téměř kolmé, nikdy ne strmé. Tlapky jsou dobře klenuté, uzavřená, kulatá. Delší středí prsty a tím i delší tlapka lžícovitého tvaru není považována za chybu. Drápy a polštářky jsou tmavě zbarvené. Polštářky jsou silné.
Pánevní končetiny
Pánevní končetiny jsou dobře zaúhlené, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžně postavené. Stehna jsou dostatečně dlouhá a široká, svalnatá. Koleno je pevné a napnuté. Úhel mezi stehnem a bércem, bércem a hleznem je stejně velký, umožňující prostorný a plynulý chod. Bérce jsou přiměřené dlouhé, svalnaté, šlachovité. Hlezno je šlachovité, téměř kolmo k zemi postavené. Tlapka je dobře klenutá, uzavřená, bez paspárků. Má stejný tvar jako přední. Pohyb je ve všech typech ruchů plynulý a prostorný. V klusu zůstává hřbetní linie pevná a držení těla elegantní. Přední i zadní nohy se pohybují rovnoběžně. Mimochod je nežádoucí. Typickým pohybem při hledání je cval. Kůže je středně silná, pružná, bez kožních řas, dobře pigmentovaná.
Osrstění plemene
Srst je tvrdá, hustá a přiléhající k tělu. Skládá se z podsady a tvrdých pesíků asi 4 cm dlouhých, rovných a pevně přiléhajících k tělu. Na spodní části mordy a na pyskách je srst delší a měkčí a vytváří tzv. vous. Osrstění na obočí je delší a tvrdší, srst směřuje šikmo vzhůru. Ostatní části hlavy pokrývá kratší hrubá srst. Na uchu je srst krátká a měkká. Ocas je dobře osrstěný. Srst má pokrývat celý povrch těla. Na spodních partiích končetin a břicha může být srst kratší, musí však být hustá a tvrdá.
Základní barva je šedá od stříbrošedé po myší šeď a všechny další odstíny těchto barev. Hlava a uši jsou poněkud světlejší. Bílé znaky na končetinách a na hrudi jsou povolené. Kromě jednobarevného šedého zbarvení se vyskytuje i šedé s většími či menšími bílými skvrnami anebo stříkáním po těle, tzv. bělouš. Základní barva však vždy musí být šedá.
Výška psa v kohoutku
Kohoutková výška psa
- Psi: 62 – 68 cm
- Feny: 57 – 64 cm
Hrubé chyby
- Kohoutková výška mimo hranice, stanovené standardem
- Příliš světlé zbarvení
- Těžkopádná, neušlechtilá tělesná stavba, lymfatičnost
- Měkký či kapří hřbet
- Delší hedvábná srst
- Krátké osrstění, chybějící vous
- Nepravidelné postoje končetin
- Málo vyvinutý nebo převislý (volný) pysk
Vylučující vady
- Chyby ve zbarvení a pigmentaci
- Předkus, podkus
- Entropium, ektropium
- Monorchismus, kryptorchismus
Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Zdroj: www.cmku.cz
Napsat komentář