Maďarský ohař drátosrstý (maďarsky drótszőrű magyar vizsla, anglicky Wirehaired Vizsla) je středně velké lovecké plemeno, známé svou všestranností, odolností a klidnou, přátelskou povahou. Patří do skupiny 7 podle FCI (kontinentální ohaři, sekce 1), standard číslo 239. Je to pes, který kombinuje lovecké schopnosti s výbornou povahou pro život v rodině, ale v porovnání s jeho krátkosrstým příbuzným je méně rozšířený.

Historie a původ

Maďarský ohař drátosrstý vznikl ve 30. letech 20. století v Maďarsku křížením maďarského ohaře krátkosrstého s německým drátosrstým ohařem. Cílem bylo vytvořit psa, který by si zachoval vlastnosti krátkosrsté vizsly (vynikající čich, lovecké schopnosti), ale díky hrubé srsti lépe odolával nepříznivému počasí a práci ve studené vodě. Šlechtění vedli chovatelé jako Jozsef Vasas a Laszlo Gresznarik, ale přesné záznamy o vzniku plemene chybí. Plemeno bylo uznáno FCI v roce 1966 a patří mezi maďarská národní plemena, i když zůstává méně populární než jeho krátkosrstý předchůdce.

Povaha a využití

Toto plemeno je temperamentní, ale klidnější než krátkosrstá vizsla. Je oddané, inteligentní a učenlivé, s silnou vazbou na rodinu. K dětem je přátelské a ohleduplné, k cizím spíše rezervované, ale ne agresivní. Díky svým ochranitelským instinktům je výborným hlídačem – na vetřelce upozorní silným štěkotem, jinak je ale tichý. S jinými zvířaty vychází obtížně kvůli loveckým pudům, ale správná socializace od štěněte pomáhá. Nesnáší osamělost a může trpět separační úzkostí, pokud je dlouho sám.

Maďarský ohař drátosrstý byl původně šlechtěn jako všestranný lovecký pes – exceluje ve vystavování, stopování a aportování, a to i ve vodě nebo obtížném terénu. Jeho výborný čich a vytrvalost ho činí ideálním pro myslivost, ale dnes je oblíbený i jako společník nebo v psích sportech (agility, canicross). Potřebuje však dostatek pohybu a zaměstnání mysli.

Péče a nároky

Srst je nenáročná – stačí kartáčování 1x týdně, občasná koupel (ne příliš častá, aby si udržela přirozenou mastnotu). Kontrola uší je nutná kvůli riziku zánětů, drápy se zkracují podle potřeby. Pes potřebuje min. 2 hodiny pohybu denně – ideálně v přírodě, kde může běhat a zkoumat. Není vhodný do malého bytu bez zahrady, lépe se hodí do aktivní domácnosti s přístupem ven.

Zdraví je obecně dobré, průměrná délka života je 12–14 let. Může být náchylný k dysplazii kyčelního kloubu, torzi žaludku nebo kožním problémům, pokud srst ztratí ochrannou vrstvu. Krmení by mělo být kvalitní, přizpůsobené středně velkým plemenům.

Pro koho je vhodný?

Maďarský ohař drátosrstý je ideální pro myslivce nebo aktivní rodiny, které mu zajistí dostatek pohybu a společnosti. Jeho citlivá povaha vyžaduje jemný výcvik s pozitivní motivací – tvrdé metody ho mohou psychicky poškodit. Hodí se spíše na venkov než do města, ale přizpůsobí se i bytu, pokud má dostatek venkovního času.

Zajímavosti

• Drátovitá srst je výsledkem dominantního genu RSPO2, štěňata se rodí s hladkou srstí, která se mění až po 6 týdnech.
• V Česku ho zastřešuje Klub chovatelů hrubosrstých a maďarských ohařů.
• Oproti krátkosrsté vizsle má mírnější temperament, ale silnější lovecké pudy.

Maďarský ohař drátosrstý je tedy všestranný, oddaný a inteligentní pes, který potěší myslivce i aktivní rodiny svou láskyplnou povahou a pracovní chutí!

Lahodné psí pamlsky

Maďarský ohař drátosrstý – vzhled

Maďarský ohař drátosrstý je temperamentní žemlově zbarvený lovecký pes suchých a štíhlých linií, jehož tělesná stavba je robustnější než u maďarského krátkosrstého ohaře. Je to typ všestranného ohaře, který vykazuje vytrvalost, výkonnost, pracovitost a odolnost.

Důležité proporce

• Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
• Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
• Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.

Povaha

Povahou je oddaný, lehce cvičitelný a učenlivý, sebevědomý pes. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý. Dobře udržuje kontakt s vůdcem, hledá s náruživostí, je vytrvalý, disponuje dobrým nosem a vynikajícím způsobem vystavuje.

Hlava

Lebka je přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdou, která probíhá od středně vyvinutého týlního hrbolu ve směru stopu. Nadočnicové oblouky jsou přiměřeně vyvinuté. Stop je mírný, nosní houba a čenich je dobře vyvinutý se širokými nozdrami. Jeho barva ladí s tmavým tónem srsti.

Čenich a čelisti

Čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný, pysky těsně přiléhají, nejsou převislé. Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené.

Oči a uši

Oči středně velké a mírně oválné. Oční víčka dobře přiléhají k oku. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě. Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří zhruba tři čtvrtiny délky hlavy.

Krk

Krk je středně dlouhý, přiměřený k tělu, silně osvalený, mírně klenutý. Těsně přiléhající kůže na hrdle.

Tvar trupu

Maďarský ohař drátosrstý má kohoutek výrazný a svalnatý, hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená; dobře osvalená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným, dobře osvaleným a přiměřeně klenutým předhrudím; hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Zadní žebra sahají daleko dozadu.

Spodní linie a ocas

Spodní linie a břicho tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené. Ocas je poměrně nízko nasazen, u kořene silný, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se z preventivních důvodů s ohledem na lovecké využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen výš až k horizontále. Ocas je dobře a hustě osrstěn.

Postavení končetin

Hrudní končetiny

Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a rovnoběžné, při pohledu ze strany kolmé a dobře postavené pod tělem. Dobře utvářených kostí a silného svalstva. Lopatka je dlouhá, šikmá a dozadu ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí. Ramenní kost je pokud možno dlouhá a dobře osvalená. Lokty těsně přiléhají k tělu, ale nejsou vmáčknuté, nejsou vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím. Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi. Zápěstí je suché a pevné, přední nadprstí je krátké a jen lehce šikmo postavené. Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky břidlicově šedavého odstínu. V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžné.

Pánevní končetiny

Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. Správně zaúhlené se silnými kostmi. Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem. Kolena jsou dobré zaúhlení mezi stehnem a bércem. Lýtka jsou dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a zadním nadprstím. Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko postavené. Zadní nadprstí je kolmé, krátké a suché.

Pohyb

Typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Dobré držení těla. Mimochod je nežádoucí.

Osrstění plemene

Kůže pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná. Drátosrstá, přiléhavá, silná, hustá a matná kůže. Krycí srst je 2 až 3 cm dlouhá, podsada hustá a odpuzující vodu. Delší srst nesmí překrývat obrysy těla. Svojí hustotou a odpovídající tvrdostí by měla poskytovat dobrou ochranu při nepříznivém počasí nebo před možným zraněním. Spodní části končetin stejně jako spodek břicha a hrudi by měly být pokryty kratší, měkčí a řidší srstí, hlava a uši pak srstí kratší a tmavší, nikoliv však měkkou či hustou. Výrazné obočí zdůrazňuje stop a spolu se silným, tvrdým, nikoliv však dlouhým (2–3 cm) vousem po obou stranách mordy podtrhuje energický výraz obličeje. Po obou stranách krku se nacházejí kartáčky srsti ve tvaru V.

Zbarvení

Zbarvení může mít různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle, jejíž průměr nesmí překročit 5 cm, stejně jako bílé odznaky na prstech tlap nejsou vadou. Barva pysků a očních víček odpovídá barvě nosu.

Výška psa v kohoutku

Kohoutková výška psa je 58–64 cm, feny 54–60 cm. Zvyšovat kohoutkovou výšku je nežádoucí, vhodné je usilovat o střední velikost. Statická a dynamická vyváženost a symetrie jsou důležitější než v centimetrech naměřená výška. Jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.

Vylučující vady

• Výrazné odchylky od standardu plemene
• Hrubé odchylky od pohlavního výrazu
• Netypická hlava
• Skvrnitý nos
• Převislé pysky a volné otevřené koutky
• Předkus, podkus, zkřížený skus jakož i přechodné formy
• Chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů P2 až P4 a stoliček M1 a M2, absence více než dvou třenových zubů P1. Na zuby M3 se nebere zřetel. Neprořezané zuby se hodnotí jako chybějící.
• Nadpočetné zuby vybočující z řady
• Rozštěp patra či pysku
• Světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas
• Výrazný lalok pod krkem
• Vlčí drápky, tzv. paspárky
• Špatná mechanika pohybu
• Řídká srst, chybějící podsada, dlouhá, měkká, hedvábná, huňatá, kudrnatá či zvlněná srst, chybějící kartáče delší srsti na končetinách
• Tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než 5 cm
• Bílé tlapy
• Nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky
• Kohoutková výška odchylující se o více než 2 cm od standardu
• Jakákoliv známka nevyrovnanosti povahy

Poznámka: Maďarský ohař drátosrstý musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, která se nacházejí zcela v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat