Korthalsův grifon s tvrdou srstí (anglicky Wirehaired Pointing Griffon, francouzsky Griffon d’arrêt à poil dur Korthals) je středně velké lovecké plemeno, známé svou všestranností, odolností a přátelskou povahou. Patří do skupiny 7 podle FCI (kontinentální ohaři, sekce 1), standard číslo 107. Toto plemeno je ceněné pro své lovecké schopnosti, zejména v náročném terénu, a zároveň je oblíbené jako rodinný společník díky své mírné a inteligentní povaze.

Historie a původ

Korthalsův grifon byl vyšlechtěn koncem 19. století nizozemským chovatelem Eduardem Karelem Korthalsem, po němž nese jméno. Korthals působil hlavně v Německu a Francii, kde zkřížil různá plemena ohařů (například francouzské grifony, německé drátosrsté ohaře a možná i pointery) s cílem vytvořit ideálního loveckého psa. Chtěl psa, který by byl odolný v hustém porostu a vodě, měl vynikající čich a byl všestranný – schopný vystavovat, stopovat i aportovat zvěř. První standard plemene byl zveřejněn v roce 1874, a ačkoliv je považován za francouzské plemeno (díky Korthalsovu působení ve Francii), má kořeny i v Nizozemí a Německu. Plemeno bylo uznáno FCI v roce 1964. I přes svou kvalitu zůstává mimo Francii relativně vzácné.

Povaha a využití

Korthalsův grifon je mírný, citlivý a inteligentní pes, silně vázaný na svého majitele a rodinu. Je přátelský k dětem, tolerantní k jiným psům a zvířatům, pokud je dobře socializován. K cizím je ostražitý, ale ne agresivní. Má radostnou, štěněčí povahu, která přetrvává i do dospělosti – plně dospívá až kolem 4 let, což vyžaduje trpělivý přístup při výchově. Na tvrdé zacházení reaguje špatně, preferuje pozitivní motivaci.

Původně byl šlechtěn jako lovecký ohař – vyniká ve vystavování, stopování a aportování, zejména vodního ptactva a horské zvěře. Díky své odolné srsti a houževnatosti zvládá hustý porost, trní i studenou vodu. Je známý výborným čichem a opatrností při práci s postřelenou zvěří, kterou ohlašuje štěkáním. Dnes je využíván i jako společník nebo v psích sportech, ale jeho lovecký instinkt zůstává silný.

Péče a nároky

Srst je nenáročná na údržbu – stačí kartáčování 1–2x týdně, po procházkách kontrola na nečistoty (zejména v oblasti vousů a tlapek). Občasné zastřihování nebo oholení srsti pomáhá udržet její funkčnost. Pes má sklony k slintání, což může vyžadovat utírání. Potřebuje dostatek pohybu – minimálně 1–2 hodiny denně, ideálně v přírodě, kde může využít své lovecké schopnosti. Není vhodný do bytu, lépe se hodí do domu se zahradou.

Zdraví je obecně robustní, průměrná délka života je 12–14 let. Může být náchylný k dysplazii kyčelního kloubu, torzi žaludku nebo ušním zánětům kvůli tvaru uší. Krmení by mělo být kvalitní, přizpůsobené středně velkým plemenům, s dávkami rozdělenými na 2x denně.

Pro koho je vhodný?

Korthalsův grifon je ideální pro myslivce nebo aktivní jedince, kteří mají čas na jeho výcvik a pohyb. Hodí se spíše na venkov než do města. Jeho citlivá povaha vyžaduje trpělivý a jemný přístup – není to pes pro majitele preferující tvrdou ruku. Je skvělým parťákem pro ty, kdo milují přírodu, dlouhé procházky a nevadí jim trocha bláta či slin.

Zajímavosti

• Jméno „grifon“ odkazuje na jeho hrubou srst (z francouzského griffon – hrubosrstý).
• Korthals založil první chovatelský klub v roce 1888 v Bavorsku, později i ve Francii a Belgii.
• V USA byl zpočátku mylně registrován jako „ruský setr“, plné uznání přišlo až v roce 1916.

Korthalsův grifon je tedy všestranný, oddaný a charakterní pes, který spojuje lovecký talent s láskyplnou povahou – perfektní společník pro aktivní život v souladu s přírodou!

Lahodné psí pamlsky

Korthalsův grifon – vzhled

Hlava

Korthalsův grifon s tvrdou srstí má hlavu velkou, s tvrdou srstí, hustou, ale nepříliš dlouhou, s vousem a výrazným obočím. Mozkovna není příliš široká, stop je vyznačen a je nevýrazný. Čenichová partie je dlouhá a hranatá. Nosní hřbet je mírně klenutý, nos je vždy hnědý. Oči jsou velké, nezakryté obočím, velmi inteligentního výrazu, žluté nebo hnědé. Uši jsou středně velké, netvořící záhyby, ploché, zavěšené středně vysoko. Krátká srst, kterou je ucho pokryté, je více či méně promíšena delšími chlupy. Krk je dostatečně dlouhý, suchý, bez laloku.

Tvar trupu

Hrudník je hluboký, nepříliš široký, žebra jsou mírně klenutá. Hřbet je silný, bedra pevná, ocas je nesený horizontálně nebo se špičkou mírně zdviženou, porostlý hustou srstí, ale bez kartáče. Krátí se o 1/3 nebo 1/4.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou přímé, silné, rovné od lopatek, porostlé hustou srstí. Pánevní končetiny mají stehna dlouhá a svalnatá, hlezno středně zaúhlené, ne strmé. Porostlé hustou srstí. Tlapky jsou kulaté, solidní, prsty pevné a kloubnaté.

Kohoutková výška

Výška psa v kohoutku je 55–60 cm, u feny 50–55 cm.

Osrstění plemene

Srst je tvrdá a silná, na dotek připomínající osiny černé zvěře, nikdy kadeřavá nebo vlnatá. Po rozhrnutí krycí srsti, která je tvrdá a delší, se objeví prachová, uzavřená podsada.

Zbarvení

Upřednostňována je ledově šedá s hnědými plotnami nebo jednobarevně hnědá, často červenohnědá nebo stříkaná. Rovněž zbarvení hnědobílé a bílooranžové je přípustné.

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat