Český fousek je české národní lovecké plemeno psa, které patří mezi hrubosrsté ohaře a je zařazeno do skupiny 7 podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologická federace) pod číslem 245. Toto plemeno má dlouhou historii a je považováno za jedno z nejstarších evropských ohařů. Jeho původ sahá až do středověku, první zmínky o podobných psech pocházejí z doby Karla IV. (14. století), kdy byli využíváni k lovu. Oficiálně byl první standard plemene stanoven v roce 1882, tehdy ještě pod názvem „český ohař“, a současné jméno „fousek“ získalo plemeno v roce 1886 podle charakteristického vousu na čenichu. Dnes je ceněn nejen jako lovecký pes, ale i jako rodinný společník.

Povaha a využití

Český fousek je inteligentní, učenlivý a vyrovnaný pes s velkou zásobou energie. Jako lovecký ohař má vynikající čich a přirozený talent pro vystavování zvěře, stopování a aportování, ať už na souši, v lese, nebo ve vodě. Je všestranně využitelný, což z něj dělá oblíbeného společníka myslivců. K lidem je přátelský, loajální a přítulný, dobře vychází s dětmi i jinými psy, ale kvůli silnému loveckému pudu může pronásledovat menší zvířata. Samci bývají tvrdohlavější, feny spíše klidnější. Potřebuje pevný, ale jemný výcvik, protože špatně snáší hrubé zacházení.

Péče a zdraví

Srst českého fouska je téměř bezúdržbová, stačí ji občas vykartáčovat, ale je třeba dbát na pravidelnou kontrolu uší, protože vlhkost v nich může vést k zánětům. Plemeno je obecně odolné a zdravé, ale může se vyskytovat dysplazie kyčelních a loketních kloubů, dědičné oční choroby nebo kožní lysivost, což je v chovu s průkazem původu sledováno a postižení jedinci jsou vyřazováni. Průměrná délka života je 12–14 let. Denní pohyb je nezbytný – bez něj může být pes neklidný nebo destruktivní.

Historie a současnost

Před první světovou válkou byl český fousek nejrozšířenějším hrubosrstým ohařem na území tehdejšího Československa, ale válka jeho chov téměř zničila. Po druhé světové válce byl regenerován křížením s jinými hrubosrstými ohaři, a současný standard FCI byl přijat v roce 1963. Dnes je druhým nejčastějším loveckým plemenem v Česku a na Slovensku, i když jeho popularita mimo lovecké kruhy není příliš velká.

Pro koho je vhodný?

Český fousek je ideální pro aktivní majitele, kteří mu zajistí dostatek pohybu a zaměstnání – ať už lovem, psími sporty (canicross, agility), nebo dlouhými procházkami. Hodí se na venkov nebo do domů se zahradou, kde může žít i celoročně venku, ale ocení kontakt s rodinou. Není vhodný do bytu ani pro sedavý životní styl. S jeho přátelskou povahou a snadnou cvičitelností ho zvládnou i méně zkušení chovatelé, pokud mu věnují čas a pozornost.

Český fousek je tedy všestranný pes s bohatou historií, který v sobě spojuje lovecké nadání, odolnost a přívětivou povahu – skutečný poklad mezi českými plemeny!

Lahodné psí pamlsky

Český fousek – vzhled

Český fousek je ušlechtilý ohař, střední velikosti, téměř čtvercového rámce, s hrubou srstí, jehož celkový vzhled svědčí o odolnosti a síle. Má vrozené schopnosti pro práci v poli, ve vodě i v lese, což znamená, že je to pes pro všestranné využití. I přes svoji ostrost na škodlivou zvěř je snadno cvičitelný a ovladatelný, jakož i dobře spolupracuje se svým pánem.

Hlava a obličejové rysy

Hlava je suchá, poměrně úzká a dlouhá, vysoko nasazená na krku. Nosní hřbet je poněkud delší než mozkovna, je mírně klenutý. Mozkovna v horní části čela a na temeni je mírně vyklenutá a velmi mírně zaoblená. U psů je poněkud širší než u fen. Nadočnicové oblouky jsou výrazné a oční jamky hluboké, takže hlava působí dojmem, že je hranatá.

Mozkovna a nos

Stop je středně výrazný, ale zřetelný, nos je široký, nozdry jsou dobře otevřené a citlivé. Nosní houba je vždy tmavě hnědá. Týlní hrbol je nevýrazný.

Pysky a zuby

Pysky jsou středně vyvinuté, přiléhající, nikoli volné, horní pysk poněkud překrývá spodní. Čelisti jsou mohutné, perfektně tvarované, dobře osvalené. Zuby jsou silné, s nůžkovým skusem, chrup je úplný.

Oči a uši

Oči mají mandlový tvar, dobrotivý výraz a svědčí o přirozené bystrosti. Oko musí být dost tmavé; je zbarveno tmavě jantarově nebo ořechově hnědě. Oční víčka těsně přiléhají k oční kouli, jsou pigmentována černošedě. Uši jsou nasazené velmi vysoko, mají široký úpon, ke konci se zužují. Délkou dosahují do dvou třetin lící, na konci jsou mírně zaoblené a dobře přiléhají k bočním stranám hlavy.

Trup a krk

Krk je středně dlouhý, se správně vyvinutým svalstvem, je suchý a vysoko vsazený do hrudi. Jeho linie je poněkud klenutá. Hřbet je krátký a pevný, kohoutek je výrazný, hřbet je rovný, postupně přecházející směrem k zádi.

Hrudník a záď

Hrudník při pohledu zepředu má hruď s přiléhajícími lopatkami tvar lyry. Hrudník má oválný průřez, jeho šířka je v souladu s celkovou stavbou těla. Spodní strana hrudníku musí dosahovat nejméně k loketnímu kloubu. Hruď je široká a předhrudí musí být výrazné. Záď je jen mírně spáditá, široká a dostatečně dlouhá.

Ocas

Ocas je nesen horizontálně v linii hřbetu nebo mírně vzhůru. Nasazen je ve výši prodloužené linie hřbetu. Je středně silný, krátí se ze tří pětin své délky.

Končetiny

Přední končetiny

Lopatka je dobře osvalená, šikmo uložená, svírá s ramenní kostí tupý úhel. Loketní kloub je mohutný, s mohutným svalstvem. Předloktí je kolmo postavené, rovné, svalstvo je suché a dobře vyvinuté. Přední tlapka je kompaktní, ve tvaru krátké lžíce, prsty jsou sevřené a klenuté s drápy silnými, tmavě šedými až černými.

Zadní končetiny

Zadní končetiny jsou postavené poněkud dozadu, což umožňuje psovi snadný pohyb. Stehenní kost je silná, mohutně osvalená. Hlezno má svalstvo suché, hlezenní kloub je poměrně nízko u země. Tlapky mají stejný tvar jako přední. Paspárky se odstraňují, pokud se vyskytnou.

Osrstění plemene

Osrstění se skládá ze tří druhů srsti:

• Podsada: jemná a hustá, dlouhá asi 1,5 cm, zabraňuje vlhkosti proniknout ke kůži; v létě téměř vylíná.
• Pesíky: délka 3–4 cm, hrubé a tvrdé, přiléhající k tělu.
• Vlníky: dlouhé 5–7 cm, výrazně tvrdé, rovné, zvláště výrazné na hrudi, hřbetě, slabinách a lopatkách.

Na končetinách je srst kratší a tvrdší na přední straně, na zadní straně delší a tvoří krátké praporce. Ocas nesmí mít kartáč. Na hlavě tvoří delší srst vous a obočí.

Přípustné barevné rázy

• Tmavý bělouš s plotnami nebo bez nich
• Hnědák s bíle prokvetlými znaky na hrudi a dolní části končetin
• Hnědák beze znaků

Výška a váha

Kohoutková výška psa je 60–66 cm, feny 58–62 cm. Váha u psů je nejméně 28 kg, nejvíce 34 kg, u fen nejméně 22 kg, nejvíce 28 kg.

Vady

Lehké vady

• Nepoměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla
• Hlava krátká, kónická nebo kulatá
• Uši příliš dlouhé nebo příliš nízko nasazené
• Krk příliš krátký nebo s volnou kůží

Vylučující vady

• Vystouplé oči, oči jiné barvy, než jakou uvádí standard
• Převaha bílé srsti (zbarvení strakoše)
• Chybějící pigmentace

Ideální míry

	Psi	Feny
Váha	34 kg	25 kg
Výška v kohoutku	63 cm	60 cm
Délka hlavy	28 cm	23 cm

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata úplně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat