F.C.I. – Standard | č. 313 / 14.04.1999 / GB |
ZEMĚ PŮVODU | Nizozemí |
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU | 26.03.1992 |
KATEGORIE | Psí plemena |
VYUŽITÍ | pastevectví |
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina | 1. Skupina – Plemena ovčácká, pastevecká a honácká |
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce | 1. Ovčáčtí psi |
Pracovní zkouška | Ne |
Holandský Schapendoes, známý také jako holandský ovčácký pudl (anglicky Schapendoes, v nizozemštině Nederlandse Schapendoes), je středně velké plemeno psa pocházející z Nizozemí. Původně byl vyšlechtěn jako ovčácký pes pro pasení ovcí, ale dnes je oblíbený především jako rodinný společník a sportovní pes. Je známý svou veselou, inteligentní a energickou povahou, dlouhou, hustou srstí a výbornými skokanskými schopnostmi.
Historie plemene
Holandský Schapendoes pochází z Nizozemí, zejména z oblastí Drenthe a Veluwe, kde byly bažiny, vresoviště a pastviny. Název „does“ odkazuje na místní dialektové slovo pro „bažinu“. Plemeno se vyvíjelo jako pracovní pes na farmách, kde pomáhal s pasením ovcí a obecnou farmářskou prací.
Koncem 19. a začátkem 20. století byl Schapendoes běžný v oblastech s ovčími stády. Ovčáci ho cenili pro jeho neúnavnost, inteligenci a ochotu pracovat. Patří do skupiny dlouhosrstých ovčáckých plemen s hustě osrstěnou hlavou, příbuzný plemenům jako Bearded Collie, Puli, Polský nížinný ovčák, Bobtail (Staroanglický ovčák), Briard, Bergamský ovčák a německý ovčácký pudl. Během druhé světové války plemeno téměř vymizelo kvůli úbytku zájmu a dovozu jiných plemen, zejména Border Kolie. Kynolog P.M.C. Toepoel inicioval obnovu plemene v letech 1940–1945, kdy byly shromážděny poslední přežívající jedinci.
Chovatelský klub Nederlandse Schapendoes byl založen v roce 1947. V roce 1952 plemeno předběžně uznal nizozemský kynologický klub Raad van Beheer, standard byl sepsán v roce 1954 a plné uznání FCI přišlo v roce 1971 (standard č. 313, Skupina 1 – Ovčáčtí a honáčtí psi).
Holandský Schapendoes zůstává vzácným plemenem, s odhadem pouze 250 vrhů ročně celosvětově. Většinou je chován jako společník, ale někteří jedinci stále pracují jako pastevečtí psi.Schapendoes je považován za menší mutaci horských psů, což ho spojuje s širší skupinou evropských ovčáckých plemen. Jeho předci byli pravděpodobně kříženi pro odolnost vůči drsnému klimatu a schopnost pracovat samostatně.
Povaha a temperament
Holandský Schapendoes je veselý, inteligentní, ostražitý, přátelský, živý a odvážný. Má silnou oddanost rodině, je hravý a společenský, ale může být k cizím lidem lehce rezervovaný. Dobře vychází s dětmi, zejména staršími, se kterými může běhat a hrát si. Vychází také s jinými psy a zvířaty, pokud je správně socializován. Jeho pastevecké instinkty ho mohou vést k „shánění“ dětí nebo zvířat, což vyžaduje výchovu.
Díky vysoké inteligenci a chuti učit se je snadno cvičitelný. Potřebuje však pozitivní, motivující přístup (např. pamlsky, hračky) a krátké, zábavné tréninky, protože může být nezávislý. Jako pracovní plemeno je velmi energický, vyžaduje minimálně 1–2 hodiny pohybu denně (dlouhé procházky, běh, hry, agility, pasení). Bez dostatečné aktivity může být destruktivní nebo nadměrně štěkat. Není vhodný do bytu, ideální je dům se zahradou.
Péče
Srst vyžaduje pravidelné kartáčování (1–2x týdně) kvůli prevenci cuchání a odstraňování nečistot. Srst je samočistící, koupání je nutné pouze při silném znečištění (v Nizozemí je koupání omezeno pravidly kynologické federace). Po koupeli je třeba srst důkladně vysušit, zejména v chladném počasí.
Holandský Schapendoes je obecně zdravé a odolné plemeno, dožívá se 12–15 let. Mezi potenciální zdravotní problémy patří: Dysplazie kyčlí a loktů, Goniodysplazie – porucha odtoku oční tekutiny, která může vést k slepotě. Štěňata by měla být testována. Ušní záněty, Atopické alergie, zánětlivé onemocnění střev, kryptorchismus, pannus, myozitida žvýkacích svalů.
Lahodné psí pamlsky
Holandský Schapendoes – vzhled
Holandský Schapendoes je lehce stavěný, dlouhosrstý pes s kohoutkovou výškou mezi 40 a 50 cm. Jeho pohyb je bez námahy a pružný. Je výborným skokanem. Povahou je Schapendoes normálně a harmonicky stavěný ovčácký pes s pozornou a odvážnou povahou. Je inteligentní, ostražitý, radostný, živý, přátelský a bujarý. Ke své rodině si vytváří velkou lásku a oddanost.
Hlava
Bohatá srst činí hlavu na pohled větší a hlavně širší. Lebka vypadá hlubší, než ve skutečnosti je. Lebka je téměř plochá s mírnou čelní rýhou a silně definovanými nadočnicovými oblouky. Je poměrně široká v poměru k délce, šířka je maličko větší než vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolkem. Stop je jasně vyznačený, ale nikoliv strmý, nosní hřbet je maličko níže než linie mozkovny. Tlama je kratší, než je vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolkem. Čenichová partie se jen málo zužuje, zůstává hluboká a končí široce, přičemž je na konci jen lehce zaoblená. Při pohledu ze strany musí být při zavřené tlamě spodní čelist jasně viditelná. Zuby jsou normálně vyvinutý chrup, nůžkový skus.
Líce mají jařmové oblouky a jsou velmi výrazné. Oči jsou poměrně velké, kulaté a posazené do důlku v normální poloze. Jsou uložené spíše vpředu než ke straně hlavy. Barva je hnědá, neměly by vypadat jako černé. Oční bělmo by mělo být viditelné, jen když se pes dívá výrazně na stranu. Výraz očí je chytrý, upřímný a živý. Tvar, barva a výraz jsou pro plemeno velmi charakteristické. Uši jsou nasazené poměrně vysoko, nejsou ani velké, ani masité. Jsou volně svěšené, ale nikoliv blízko u hlavy. Jsou bohatě osrstěné a pohyblivé, ale neměly by vystupovat přes obrys hlavy. Hlava je nesena vysoko, na silném suchém krku.
Tvar trupu
Trup má Holandský Schapendoes lehce delší, než je jeho výška. Kostra je lehká a pružná, hřbetní linie je v bederní části zaoblená. Hrudník je hluboký, hrudní koš je středně až dobře klenutý, dosahující dobře vzad. Spodní linie a břicho je ne příliš vtažené břicho. Ocas je dlouhý, dobře osrstěný a s praporcem. Způsob, jakým je ocas nesen, je pro plemeno typický. V klidu je svěšený dolů. V klusu je nesen poměrně vysoko a poskakuje ze strany na stranu mírně prohnutý v oblouku. Ve cvalu je rovně vytrčený. Při skákání slouží jako kormidlo. V afektu může být vysoko zvednutý. Nikdy však nemá být nesen toporně nad hřbetem.
Postavení končetin
Hrudní končetiny jsou rovné, s lehčí kostrou. Dobré zaúhlení hrudních končetin má zvýrazňovat předhrudí. Nadprstí je pružné, pánev je šikmo uložená. Hlezno je přiměřeně úhlené, dobře osvalené. Nadprstí je krátké, tlapky jsou poměrně velké a pružné, široké a oválného tvaru. Prsty jsou dobře uzavřené. Polštářky jsou silné a pružné, s hojnou srstí mezi nimi. Paspárky jsou povolené.
Pohyb
Při práci Schapendoes spíše využívá cval než klus, takže jeho pohyb musí být lehkonohý a pružný, bez vložení nadbytečného množství energie. Musí být schopen dobře skákat a pohotově měnit směr.
Osrstění plemene
Srst má Schapendoes hustou srst s dostatečnou podsadou. Srst je dlouhá, dobrých 7 cm či více v oblasti pánevních končetin. Srst není hladká, ale lehce vlnitá. Zcela kadeřavá, kudrnatá srst není povolena. Srst roste velmi hustě, pesíky jsou jemné a suché, ale především nikdy hedvábné. Srst má tam, kde je dlouhá, sklon odstávat v chomáčích, což dodává Schapendoes velký objem, zvláště vzadu. Schapendoes má bohatou dlouhou srst na temeni, vousy a bradku. Povolené jsou všechny barvy. Preferována je modrošedá až černá.
Výška plemene
Výška psa v kohoutku je 43 až 50 cm, u feny 40 až 47 cm.
Vady
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Vylučující vady
Jedinci, vykazující agresivní a/nebo nervózní chování, nesmí být klasifikováni nebo jim uděleno pořadí.
Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Zdroj: www.cmku.cz
Napsat komentář