Australský ovčák (Australian Shepherd, zkráceně „Aussie“) je středně velké plemeno psa, které navzdory svému názvu nepochází z Austrálie, ale ze Spojených států. Jedná se o pracovní plemeno, vyšlechtěné v 19. století americkými farmáři a rančery pro pasení dobytka, zejména ovcí. Je známé svou inteligencí, energií, všestranností a výrazným vzhledem.

Ačkoli název odkazuje na Austrálii, australský ovčák byl vyšlechtěn v USA, pravděpodobně na západě země (např. v Kalifornii nebo Coloradu). Jeho kořeny sahají k evropským pasteveckým psům, které do Ameriky přivezli přistěhovalci, včetně Basků, kteří migrovali přes Austrálii. Tito psi, křížení s místními plemeny (např. kolií), byli dále šlechtěni pro práci na amerických rančích. Australská spojitost tedy pochází spíše z asociace s australskými ovcemi a pastevci, kteří je do USA přiváželi. Plemeno bylo oficiálně uznáno Americkým kynologickým klubem (AKC) v roce 1991 a později i Mezinárodní kynologickou federací (FCI).

Povaha a vlastnosti

• Inteligence: Patří mezi nejchytřejší plemena – rychle se učí a potřebuje mentální stimulaci (např. úkoly, hry, výcvik).
• Energie: Extrémně aktivní, vyžaduje hodně pohybu (2–3 hodiny denně). Bez aktivity může být destruktivní nebo neklidný.
• Pracovní nasazení: Má silný pastevecký instinkt – dokáže řídit stáda (ovce, krávy, dokonce i kachny) a často „pasou“ i děti nebo jiné psy.
• Vztah k lidem: Oddaný, věrný své rodině, k cizím rezervovaný, ale ne agresivní. Skvělý hlídač díky ostražitosti.
• Socializace: Potřebuje ji od štěněte, jinak může být příliš plachý nebo dominantní vůči jiným psům.

Aussie není pes pro pasivní majitele – hodí se pro aktivní lidi, farmáře, sportovce nebo ty, kdo chtějí psa na agility, obedience, flyball či canisterapii.

Péče a zdraví

• Srst: Středně náročná – potřebuje pravidelné kartáčování (1–2x týdně), v období línání (jaro, podzim) častěji. Koupání jen podle potřeby.
• Zdraví: Obecně zdravé plemeno, dožívá se 12–15 let. Možné genetické problémy:
• Dysplazie kyčlí/loktů.
• Oční vady (např. katarakta, kolie oční anomálie – CEA).
• Epilepsie.
• MDR1 mutace – citlivost na některé léky (např. ivermektin), běžná u pasteveckých plemen.
• Výživa: Potřebuje kvalitní stravu odpovídající její aktivitě, sklon k přejídání je minimální.

Zajímavosti

• Popularita: V USA je jedno z nejoblíbenějších plemen (12. místo v AKC žebříčku 2023), v Česku jeho obliba roste – první jedinci se sem dostali v 90. letech.
• Všestrannost: Kromě pasení se uplatňuje v záchranářství, filmařství (např. v Hollywoodu) a jako rodinný pes.
• Mýtus o Austrálii: Mnozí si myslí, že pochází z Austrálie, což vede k častým omylům – skutečný australský pastevecký pes je spíš kelpie nebo ACD.

Australský ovčák je tedy ideální pro ty, kdo hledají energického, inteligentního a krásného společníka, ale jsou ochotni věnovat mu čas, pozornost a aktivitu. Jeho půvabná povaha a nádherný vzhled z něj dělají skvělého parťáka – ať už na farmě, nebo na agility hřišti.

Lahodné psí pamlsky

Australský ovčák – vzhled

Australský ovčák je dobře vyvážený, o něco delší než vyšší, střední velikosti a síly kostí, se zbarvením, které nabízí rozmanitost a osobitost. Je pozorný a živý, mrštný a čilý, pevně stavěný a osvalený bez neohrabanosti. Srst je přiměřené délky a hrubosti. Ocas je kupírovaný nebo přirozený. Délka od hrudní kosti k zadní straně stehna by měla být větší než výška v kohoutku, australský ovčák má obdélníkový rámec, je lehce delší než vyšší, pevně stavěný s přiměřenou sílou kostí. Stavba psa (samce) odráží pohlavní ráz bez hrubosti. Feny vypadají jemněji bez toho, že by měly slabší kosti.

Povaha

Australský ovčák je inteligentní pracovní pes se silnými pasteveckými a hlídacími instinkty. Je to oddaný společník a vydrží pracovat celý den. S takovými vlastnostmi má dobrou povahu, zřídka je svárlivý. Při prvním setkání může být poněkud zdrženlivý.

Hlava

Hlava je čistá, silná a suchá. Celková velikost by měla odpovídat velikosti těla.

Lebka

Plochá až mírně vyklenutá. Týlní hrbol může být lehce vyznačený. Její délka je stejná jako šířka.

Stop

Dobře vyjádřený, přiměřený.

Nos

• Jedinci zbarvení blue merle a černí mají černou nosní houbu (a pysky).
• Jedinci zbarvení red merle a červení mají játrový (hnědý) nos (a pysky).
• U jedinců zbarvených merle jsou na nosní houbě povoleny malé růžové skvrny, které ovšem u psů starších jednoho roku nesmí přesahovat 25 % plochy nosní houby – to je vážná vada.

Tlama

Stejně dlouhá nebo mírně kratší než mozkovna. Při pohledu ze strany jsou horní plocha mozkovny a čenichové partie souběžné, oddělené přiměřeným, dobře vyjádřeným stopem. Tlama se směrem k nosu poněkud zužuje a je zaoblená.

Zuby

Úplný chrup se silnými bílými zuby by měl tvořit nůžkový, případně klešťový skus.

Oči

Hnědé, modré, jantarové nebo kombinace těchto barev, včetně skvrn a mramorování. Mandlový tvar, ani zapadlé, ani vypoulené.

• Jedinci zbarvení blue merle a černí mají černé okraje očních víček.
• Jedinci zbarvení red merle a červení mají okraje očních víček játrové (hnědé).
• Výraz vyjadřuje pozornost a inteligenci, ostražitost a dychtivost. Pohled by měl být ostražitý, ale přátelský.

Uši

Zavěšené, trojúhelníkové, přiměřené velikosti, vysoko nasazené. V afektu se uši natáčejí dopředu a nahoru, nebo do strany (jako ucho tvaru růžového lístku).

Krk

Silný, středně dlouhý, horní linie krku je lehce klenutá, dobře zasazený do plecí.

Tvar trupu

Horní linie hřbetu

Pevná a silná, rovný od kohoutku ke kyčelním kloubům.

Záď

Mírně spadající.

Hrudník

Nepříliš široký, ale hluboký, dosahuje až k loktům. Žebra jsou dobře klenutá a dlouhá. Hrudník není ani sudovitý, ani protáhlý.

Spodní linie a břicho

Přiměřeně vtažené.

Ocas

Rovný, přirozeně dlouhý nebo zkrácený. Je-li kupírovaný (v zemích, kde tento zvyk není zakázaný), nebo přirozeně krátký, nepřesahuje 10 cm.

Postavení končetin

Hrudní končetiny

Lopatky jsou dlouhé, ploché, poměrně blízko kohoutku a jsou dobře uložené. Končetiny jsou rovné a silné, kosti silné, v průřezu spíše oválné než kulaté. Nadprstí je středně dlouhé a velmi mírně skloněné. Přední paspárky mohou být odstraněné.

Tlapy

Oválné, kompaktní, se sevřenými, dobře klenutými prsty. Nášlapné polštářky jsou silné a pružné.

Pánevní končetiny

Od sebe vzdálené přibližně stejně jako hrudní končetiny v plecích. Zaúhlení mezi pánví a stehenní kostí odpovídá úhlu mezi lopatkou a ramenní kostí, tvoří přibližně pravý úhel.

Koleno

Čistě vyjádřené.

Hlezenní kloub

Přiměřeně zaúhlený.

Hlezna

Krátká, kolmá k zemi a při pohledu zezadu souběžná. Zadní paspárky musí být odstraněné.

Tlapy

Oválné, kompaktní, se sevřenými, dobře klenutými prsty. Nášlapné polštářky jsou silné a pružné.

Pohyb

Australský ovčák má hladký, nenucený krok. Vykazuje velkou čilost pohybu s vyrovnaným dlouhým krokem. Hrudní a pánevní končetiny se pohybují přímo a souběžně s podélnou osou těla. Při rychlejším pohybu se tlapky obou párů končetin stáčejí směrem k této ose, přičemž hřbet zůstává pevný a rovný. Australský ovčák musí být hbitý a schopný okamžitě změnit směr nebo typ pohybu.

Osrstění plemene

Osrstění

Osrstění je středně hrubé, rovné až zvlněné, odolné vůči počasí a středně dlouhé. Množství a kvalita podsady se liší v závislosti na klimatu. Srst je kratší a hladší na hlavě, uších, přední straně hrudních končetin a na hleznech. Na zadní straně hrudních končetin a stehnech je srst přiměřeně delší. Hříva a náprsenka je výraznější u psů než u fen.

Zbarvení

• Blue merle, černá, red merle, červená – všechny barvy s i bez bílých odznaků, a s nebo bez tříslových odznaků, žádný typ zbarvení nemá přednost.
• Linie růstu bílých chlupů límce nesmí přesáhnout kohoutek.
• Bílá barva je přípustná na krku (jak na části, tak celý límec), na hrudi, na končetinách, na spodní straně tlamy, tvoří lysinku na hlavě.
• Bílá na spodní části těla smí zasahovat 10 cm (4 palce) od vodorovné linie měřené od lokte.
• Na hlavě by bílá barva neměla převažovat, oči musí být úplně obklopené barevnou srstí s dostatkem pigmentu.
• Zbarvení merle věkem psa tmavne.

Kohoutková výška

• Výška psa v kohoutku: 51–58 cm (20–23 palců)
• U fen: 46–53 cm (18–21 palců)
  Kvalita nesmí být obětovaná ve prospěch velikosti.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni a jeho účinku na zdraví a prospěch psa.

Vážné vady

• Vztyčené a visící uši.
• Netypické osrstění.

Vylučující vady

• Útočnost nebo přílišná plachost.
• Podkus. Předkus větší než 3 mm (1/8 palce). Ztráta kontaktu způsobená tím, že prostřední řezáky (středáky) jsou menší, by u jinak korektního skusu neměla být považována za předkus. Zlomené zuby, nebo zuby, které chybí po úraze, by neměly být penalizované.
• U všech zbarvení bílé skvrny na těle, což znamená bílá na těle mezi kohoutkem a ocasem, na bocích mezi lokty a zadní stranou pánevních končetin.

Všichni jedinci vykazující fyzickou vadu nebo poruchu chování budou vyloučeni z posuzování.

Poznámka: Psi musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat