Pikardský dlouhosrstý ohař (francouzsky Épagneul Picard) je lovecké plemeno pocházející z Francie, konkrétně z regionu Pikardie na severu země. Patří mezi kontinentální ohaře (FCI skupina 7, sekce 1, standard č. 108) a je považován za jedno z nejstarších plemen dlouhosrstých ohařů. Je příbuzný Modrému pikardskému ohaři, ale liší se od něj vzhledem i standardem.

Historie a původ

Plemeno má kořeny sahající až do středověku – první zmínky o dlouhosrstých ohařích v Pikardii pocházejí z 14. století, z knihy Le Livre de la Chasse od Gastona Phoebuse. Systematický chov začal před Velkou francouzskou revolucí (18. století), ale rozkvetl až v 19. století, kdy francouzští chovatelé přikřížili gordonsetry, aby zjemnili nos a zvýšili hbitost psa. To přineslo typické pálené znaky, které plemeno odlišují. Standard byl uznán ve Francii v roce 1907, FCI ho přijala v roce 1954. Po druhé světové válce populace drasticky klesla kvůli válečným událostem v Pikardii, ale plemeno bylo zachráněno nadšenci. I tak zůstává vzácné, dokonce i ve Francii.

Povaha a využití

Tento ohař má jemnou, citlivou povahu, je přátelský, vyrovnaný a přizpůsobivý. Nesnáší hrubé zacházení – potřebuje klidný, laskavý přístup, aby se rozvinul v sebevědomého psa. Je společenský, vychází s dětmi i cizími psy, ale k jiným zvířatům ho treba přivykat od štěněte kvůli loveckým pudům. Není hlídač – spíš štěkáním ohlásí návštěvu, kterou pak rád přivítá.

Je to všestranný lovecký pes, specializovaný na lov vodního ptactva (sluky, kachny) v bažinatých terénech Pikardie. Vyniká klidným vyhledáváním zvěře, pevným vystavováním a aportováním, zvládá i práci barváře při dosledech. Kromě lovu se hodí na psí sporty (např. canicross, nosework) díky své energii a chuti spolupracovat.

Péče a nároky

Srst vyžaduje pravidelné vyčesávání (zejména po línání) a občasné koupání. Uši je třeba kontrolovat kvůli riziku zánětů. Pes potřebuje hodně pohybu – dlouhé procházky nebo loveckou práci – a není vhodný do bytu ani do kotce. Ideální je život v rodině s přístupem k přírodě. Není náročný na péči, ale vyžaduje kontakt s majitelem.

Zdraví

Plemeno je zdravé, dožívá se 12–14 let. Může mít sklon k dysplazii kyčelního/loketního kloubu, torzi žaludku (po jídle potřebuje odpočinek) nebo vzácně ektropiu (odstávání víčka). Kvalitní strava (např. granule nebo BARF) je klíčová.

Pro koho je vhodný?

Ideální pro aktivní majitele – myslivce nebo sportovce – kteří mu zajistí pohyb a zaměstnání. Díky jemné povaze je vhodný i pro začátečníky, pokud respektují jeho citlivost a věnují se socializaci. V Česku je vzácný – první fenka (Innes) sem přišla v roce 2013.

Zajímavosti

• Francouzští lovci ho nazývají „Allrounder“ pro všestrannost.
• Před válkou byl v Pikardii hojný, dnes je i ve Francii raritou.
• Pálení od gordonsetrů ho činí nezaměnitelným mezi ohaři.

Pikardský dlouhosrstý ohař je tedy elegantní, jemný a pracovitý pes, který září v lovu i jako věrný společník!

Lahodné psí pamlsky

Pikardský dlouhosrstý ohař – vzhled

Pikardský dlouhosrstý ohař je temperamentní pes, silných údů i nervů, sladkého a upřímného výrazu. Nesení hlavy je veselé a hrdé.

Hlava

Mozkovna je kulatá a široká, týlní hrbol výrazný, se stran plochá. Stop je dobře vyznačený, ne však pravoúhlý. Nos je středně velký, hnědý, dost kulatý. Pysky jsou středně silné, mírně spuštěné, ne však příliš. Nosní hřbet je dlouhý, dost široký, velmi mírně klenutý, zeštíhlující od mozkovny k nosu. Oči jsou barvy tmavého jantaru, dobře otevřené, pohled upřímný, výrazný. Uši jsou dost nízko zavěšené, dobře rámují hlavu, osrstěné hedvábnou zvlněnou srstí. Krk je správně nasazený, dobře osvalený.

Tvar trupu

Hřbet je středně dlouhý, mírně klesající, záď o něco níže než kohoutek. Záď je velmi mírně spáditá, zaoblená, ocas nesmí být nesen příliš vysoko. Slabiny jsou ploché, hluboké, i když jsou dostatečně vtažené. Ocas je dvakrát lomený – konvexně a konkávně, nepříliš dlouhý, porostlý krásnou srstí.

Postavení končetin

Lopatky jsou dost dlouhé, nepříliš šikmé, dostatečně svalnaté, ramena svalnatá. Kyčle jsou viditelné, dosahující úrovně hřbetu a beder. Stehna jsou rovná, dobře postavená, široká a svalnatá, porostlá praporci až k hlezennímu kloubu. Hlezna jsou nepříliš zaúhlená, záprstí rovně postavené. Tlapky jsou kulaté, široké, pevné, uzavřené, s trochou srsti mezi prsty.

Osrstění plemene

Kůže je jemná a pružná, srst na těle tvrdá, ne hedvábná, jemnější na hlavě, po těle lehce zvlněná.

Zbarvení

• Šedý bělouš s kaštanovými skvrnami (plotnami) na různých částech těla a na kořeni ocasu, se znaky pálení, nejčastěji na hlavě a tlapkách.

Kohoutková výška

Výška psa v kohoutku je 55–60 cm s tolerancí +2 cm pro psy (samce).

Chyby

• Mozkovna hranatá nebo příliš plochá, úzká a krátká
• Čumák černý, špičatý, úzký nebo rozštěpený
• Pysky příliš těžké nebo málo vyvinuté
• Nosní hřbet příliš krátký, hruškovitá hlava, příliš úzký, příliš klenutý
• Oči příliš světlé, zlého výrazu, příliš hluboko posazené nebo naopak vystouplé, přimhouřené
• Uši úzké, krátké, zavěšené příliš vysoko, kudrnaté nebo neosrstěné
• Hřbet příliš dlouhý, tenký, příliš krátký
• Trup příliš dlouhý nebo prosedlý
• Záď příliš skosená
• Slabiny vypouklé, příliš vtažené, příliš volné
• Ocas šavlovitý, příliš dlouhý, příliš kudrnatý nebo vysoko nesený, nesený pod břichem
• Lopatky krátké nebo strmě uložené, příliš šikmé nebo sklopené dozadu
• Kyčle příliš nízko či vysoko uložené, úzká pánev
• Stehno úzké, bez praporců
• Sbíhavé paty
• Kůže příliš silná, jemná a hedvábná po těle, kudrnatá nebo příliš krátká
• Zbarvení příliš mnoho kaštanové, čisté bílé skvrny nebo černě skvrnitý

Poznámka

Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat