Malý münsterlandský ohař (německy Kleiner Münsterländer Vorstehhund, anglicky Small Munsterlander) je středně velké lovecké plemeno pocházející z Německa, konkrétně z oblasti Münsterlandu. Jedná se o všestranného ohaře, který vyniká elegancí, inteligencí a pracovitostí. Je menší verzí velkého münsterlandského ohaře, ale liší se nejen velikostí, ale i zbarvením – malý je typicky bílo-hnědý, zatímco velký bývá bílo-černý nebo černý. Patří do skupiny 7 podle FCI (kontinentální ohaři, sekce 1, standard č. 102).

Historie a původ

Plemeno má kořeny v tzv. „ptačích psech“, kteří byli ve středověku využíváni k lovu se sokoly. První zmínky o podobných psech pocházejí už z 15. století, kdy byli ceněni pro lov pernaté zvěře, ale i zajíců či lišek. V 19. století však téměř vymizeli kvůli útlumu zájmu o jejich chov. Obnova plemene začala na přelomu 19. a 20. století v Münsterlandu, kde chovatelé, včetně Edmunda Lenského, pracovali na jeho záchraně. V roce 1912 byl založen první chovatelský klub – Klub malých münsterlandských ohařů – a v roce 1921 Dr. Friedrich Jungklaus sepsal první standard. FCI plemeno oficiálně uznala později, a dnes je rozšířené zejména v Německu, Anglii a dalších zemích, včetně Česka, kde je méně časté než jeho větší příbuzný.

Povaha a využití

Tento ohař je inteligentní, temperamentní a vyrovnaný. Je přátelský, oddaný své rodině a má silnou vazbu na svého vůdce. Díky učenlivosti a loveckým instinktům je ideální pro myslivost – vyniká ve vystavování, slídění, aportování a práci ve vodě. Má výborný čich a je houževnatý, což ho činí všestranným pomocníkem při lovu pernaté i spárkaté zvěře. Není agresivní, ale může být v pubertě tvrdohlavý, což vyžaduje důsledný a laskavý výcvik. K dětem a jiným zvířatům je přívětivý, pokud je dobře socializovaný, ale špatně snáší samotu.

Kromě lovu se hodí i pro psí sporty (agility, canicross) a je skvělým společníkem pro aktivní rodiny. Jeho energie je téměř nevyčerpatelná, takže potřebuje dostatek pohybu – bez něj může být nervózní.

Péče a nároky

Srst vyžaduje pravidelné kartáčování (2x týdně), aby nezplstnatěla, a občasné zastřihávání praporců. Časté koupání není vhodné, protože narušuje kvalitu srsti. Zvláštní pozornost si zaslouží uši – dlouhá srst a jejich tvar zvyšují riziko zánětů zvukovodu. Ušní maz se odstraňuje jemně tamponem s desinfekcí, chlupy z uší je třeba vytrhávat. Drápky si pes většinou obrušuje sám, pokud má dost pohybu.

Pes potřebuje min. 2 hodiny aktivity denně – procházky, běh, plavání nebo aportování. Je vhodný spíše do domu se zahradou, ale přizpůsobí se i bytu, pokud má dost výběhu. Snáší chlad lépe než horko díky srsti bez podsady.

Zdraví

Plemeno je obecně zdravé, dožívá se 12–14 let. Může být náchylné k dysplazii kyčelního kloubu, zánětům uší nebo ojediněle kožním alergiím. Důležitá je prevence překrmování, protože má sklony k nadváze.

Pro koho je vhodný?

Malý münsterlandský ohař je ideální pro myslivce nebo sportovně založené lidi, kteří mu zajistí dostatek pohybu a zaměstnání. Hodí se do rodin, ale není vhodný pro sedavý životní styl ani pro majitele, kteří ho nechávají dlouho samotného. Jeho citlivá povaha vyžaduje pozitivní přístup při výchově.

Zajímavosti

• V Česku ho zastřešuje Klub dlouhosrstých ohařů.
• Může být zaměněn se stabyhounem nebo drentským koroptvářem.

Malý münsterlandský ohař je tedy všestranný, elegantní a milující pes, který spojuje lovecký talent s přátelskou povahou – perfektní parťák pro aktivní život!

Lahodné psí pamlsky

Malý münsterlandský ohař – vzhled

Malý münsterlandský ohař je středně velký pes harmonicky stavěný, silný, vznešený a elegantní, vyvážených proporcí. Ušlechtilá hlava. V postoji jsou jeho linie plynulé a ocas je nesen vodorovně. Na předních nohou tvoří srst praporce, na stehnech kalhoty a na ocase dlouhou vlajku. Lesklá srst musí být rovná nebo mírně zvlněná, přiléhající a nepříliš dlouhá. Pohyb je harmonický a dobře pokrývá terén. Délka těla, měřená od výstupku hrudní kosti k sedacímu hrbolu, nesmí přesahovat kohoutkovou výšku o více jak 5 cm. Délka mozkovny, měřená od týlního hrbolu ke stopu, je stejná, jako délka čenichové partie od nosu ke stopu.

Povaha

Malý münsterlandský ohař je inteligentní a chápavý; je velmi temperamentní a vyrovnaný, s pevnou povahou. Je pozorný a přátelský ve vztahu k člověku (je to dobrý rodinný pes); snadno se socializuje, udržuje přirozeně úzký vztah se svým psovodem (je schopný pracovat ve smečce). Je to všestranný lovecký pes, má silně vyvinutý lovecký pud, pevné nervy a správně reaguje na zvěř.

Hlava

Mozkovna je ušlechtilá, suchá, plochá nebo mírně klenutá, nos jednobarevný hnědý. Čenichová partie je silná, dlouhá, nosní hřbet rovný. Pysky jsou krátké, přiléhavé, dobře pigmentované, jednobarevně hnědé.

Zuby a čelisti

Zuby jsou silné, bílé, čelisti silné, skus nůžkový, zuby správně postavené, chrup úplný, horní řezáky překrývají spodní, aniž by s nimi ztratily kontakt, jsou korektně postavené v čelistech. Chrup tvoří 42 zubů podle zubního vzorce, s tolerancí plus minus 2 P1. Líce jsou silné, svalnaté.

Oči a uši

Oči středně velké, ani vystouplé, ani vpadlé hluboko v očních důlcích, upřednostňovány jsou tmavě hnědé. Oční víčka dobře přiléhají k oční kouli a zakrývají spojivky. Uši jsou široké, vysoko nasazené, dobře přiléhající k hlavě, jsou zakončené do špičky, natažené nepřesahují koutek.

Krk

Délka krku je v souladu s celkovou stavbou těla, směrem ke trupu se rovnoměrně zesiluje; vrcholy lopatek jsou mohutně osvalené a mírně klenuté. Krk je suchý, bez laloku.

Tvar trupu

Horní linie je rovná, mírně spáditá, kohoutek je patrný, hřbet pevný, svalnatý, páteř musí být zakryta svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, svalnatá, záď dlouhá a široká, svalnatá, nesmí být sražená, ale velmi mírně skloněná směrem k ocasu; pánev je široká. Hrudník je spíše hluboký než široký, co nejdelší; žebra jsou dobře klenutá. Spodní linie a břicho se pozvolna zvedá směrem k zádi, tvoří elegantní křivku, je suchá. Ocas je nasazen vysoko, pokrytý dlouhou srstí, je středně dlouhý, silný u kořene, směrem ke konci pozvolna zeslabuje, v klidu je nesen svěšený, v pohybu vodorovně, nesmí být nesen příliš nad linií hřbetu ani příliš zatočený do výšky, v poslední třetině se může zatáčet směrem vzhůru.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovné a co nejvíce rovnoběžně postavené, při pohledu z profilu jsou postavené pod tělem. Výška od země k lokti se má co nejvíce přibližovat výšce od lokte ke kohoutku. Lopatky přiléhají těsně k hrudnímu koši a jsou mohutně osvalené, s ramenní kostí svírají úhel, blížící se 90°. Rámě je co nejdelší, svalnaté, lokty přiléhají dobře k tělu, nejsou vybočené ani vbočené, rámě s předloktím svírá správný úhel. Kosti v předloktí jsou silné, je kolmo postavené. Kotník je silný, záprstí je mírně šikmo postavené. Tlapky jsou kulaté a klenuté, prsty jsou sevřené; polštářky jsou dostatečně tvrdé, silné a odolné, srsti nesmí být mezi prsty příliš mnoho; jsou rovnoběžně postavené, a to v postoji i v pohybu, nesmí směřovat ani k sobě (sbíhat), ani od sebe (rozbíhat).

Pohyb

Pohyb je prostorný, vychází ze zádi a dobře pokrývá terén, je koordinovaný, končetiny se pohybují v ose, pes se pohybuje přímo, mimochod je nežádoucí. Kůže je přiléhavá, netvoří vrásky.

Osrstění plemene

Srst je hustá, středně dlouhá, hladká až mírně zvlněná, přiléhavá, nepropouštějící vodu, linie (kontury) těla nesmí být zakryty příliš dlouhou srstí. Musí svojí hustotou zajistit co nejlepší ochranu proti nepohodě, přírodnímu prostředí a zranění, srst krátká a přiléhavá na uších je chybou. Přední nohy mají praporce, na pánevních tvoří delší srst kalhotky, dosahující až k hlezennímu kloubu. Příliš dlouhá a splývavá srst na hrudníku je nežádoucí.

Zbarvení

Zbarvení je hnědé a bílé, bělouš s rozsáhlými hnědými plotnami nebo pláštěm, stříkaný, lysinka na hlavě je přípustná, plavé znaky jsou povoleny na čenichu, nad očima okolo řitního otvoru (Jungklausovy znaky).

Výška psa v kohoutku

Kohoutková výška psa je 54 cm, feny 52 cm s tolerancí plus – minus 2 cm. Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Hrubé vady

• Hrubá tělesná konstrukce, příliš hrubá kostra
• Disharmonie mezi tělem, krkem a kohoutkovou výškou
• Světlé skvrny nebo depigmentace více jak 50 % nosní houby
• Špičatý čenich; nosní hřbet proláklý nebo klenutý

Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

Poznámka

Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat