Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

F.C.I. – Standard č. 133/07.08.1998/F ZEMĚ PŮVODU Francie KATEGORIE Psí plemena DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 06.05.1988 VYUŽITÍ Stavěcí pes (ohař) KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 7. Skupina – Ohaři KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Kontinentální ohaři Pracovní zkouška Ano Francouzský krátkosrstý ohař typu gaskoňský (francouzsky Braque Français, Type Gascogne) je lovecké plemeno psa pocházející z jihozápadní Francie,

Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

F.C.I. – Standardč. 133/07.08.1998/F
ZEMĚ PŮVODUFrancie
KATEGORIEPsí plemena
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU06.05.1988
VYUŽITÍStavěcí pes (ohař)
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina7. Skupina – Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouškaAno

Francouzský krátkosrstý ohař typu gaskoňský (francouzsky Braque Français, Type Gascogne) je lovecké plemeno psa pocházející z jihozápadní Francie, konkrétně z regionu Gaskoňsko. Společně s menším pyrenejským typem tvoří dvě variety francouzského krátkosrstého ohaře, přičemž gaskoňský typ je větší a robustnější. Patří do skupiny 7 podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologická federace), sekce 1 – kontinentální ohaři, a jeho standard nese číslo 133. Je to všestranný stavěcí pes, známý svou odolností, elegancí a mírnou povahou.

Historie a původ

Plemeno má kořeny ve středověkých stavěcích psech, kteří byli ve Francii využíváni k lovu pernaté zvěře. Gaskoňský typ se vyvíjel v nížinách a lesnatých oblastech Gaskoňska, kde místní farmáři a lovci potřebovali silného, vytrvalého psa, schopného pracovat v různých terénech – od vřesovišť a plání až po borové porosty. Na rozdíl od pyrenejského typu, který byl šlechtěn pro lehčí stavbu a horské podmínky, gaskoňský typ si zachoval těžší konstrukci. Rozdělení na dva typy bylo oficiálně uznáno v roce 1971, kdy FCI zakázala jejich vzájemné křížení a přiznala jim oddělené tituly na výstavách. I přes svou historii je plemeno mimo Francii vzácné, včetně Česka.

Povaha a využití

Tento ohař je mírný, přátelský a ovladatelný, což ho činí nejen skvělým loveckým psem, ale i milým rodinným společníkem. Není agresivní a snadno se cvičí, i když jeho citlivá povaha vyžaduje laskavý a důsledný přístup – tvrdé metody u něj nefungují. Má vynikající čich, pevné vystavování a vrozený talent pro aportování s jemným stiskem, díky čemuž neznehodnocuje ulovenou zvěř. Gaskoňský typ hledá pomaleji a rozvážněji než rychlejší pyrenejský typ, což ho činí ideálním pro lov v hustém terénu. Zvládá práci na různou zvěř – koroptve, bažanty, bekasiny i vodní ptactvo – a je velmi odolný vůči náročným podmínkám, včetně veder.

Péče a nároky

Péče o srst je nenáročná – stačí ji jednou týdně vykartáčovat, ale je třeba pravidelně kontrolovat uši, protože jsou náchylné k zánětům. Plemeno je zdraví a otužilé, bez výrazných genetických problémů, i když u větších psů se může vyskytnout dysplazie kyčlí. Průměrná délka života je 12–14 let. Vyžaduje dostatek pohybu – dlouhé vycházky nebo lovecké aktivity, ale není nutná extrémní rychlost. Bez zaměstnání může být neklidný, proto je ideální pro aktivní majitele.

Pro koho je vhodný?

Gaskoňský ohař je perfektní pro myslivce nebo aktivní rodiny, kteří mu mohou nabídnout práci v přírodě nebo sportovní aktivity (např. canicross). Hodí se spíše na venkov než do bytu, ale přizpůsobí se, pokud má dostatek výběhu. Díky své snadné ovladatelnosti je vhodný i pro začátečníky, pokud respektují jeho potřeby a citlivost. Není to hlídač ani pes pro pasivní životní styl.

Zajímavosti

  • Považuje se za jedno z nejstarších plemen francouzských ohařů a možného předka mnoha evropských stavěcích psů.
  • Jeho odolnost vůči horku byla chválena již v 19. století, což z něj dělá výjimečného psa pro letní lov.
  • Ve Francii je oblíbený mezi tradičními lovci, ale mimo ni je málo známý.

Francouzský krátkosrstý ohař typu gaskoňský je tedy ušlechtilý, pracovitý a přívětivý pes, který vyniká v loveckém umění i jako věrný společník – skvělá volba pro ty, kdo hledají robustního, ale citlivého parťáka!

Lahodné psí pamlsky

Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

Francouzský krátkosrstý ohař je středně velký ohař brakoidního typu, vznešeného vzhledu, silný, nikoli však přehnaně těžký, se silnými končetinami. Feny jsou celkově jemnější. Kůže je pružná a poněkud volnější. Délka čenichové partie je o něco menší než délka mozkové části.

Hlava

Hlava je výrazně modelovaná, ne však hrubá. Linie mozkovny a nosního hřbetu jsou mírně rozbíhavé. Mozkovna je téměř plochá nebo jen mírně klenutá, střední rýha je nevýrazná. Týlní hrbol je slabě vyznačen. Stop není ani slabě zřetelný, ani příliš výrazný.

Nos a pysky

Nos je velký, hnědě zbarvený, nozdry jsou široce otevřené. Nosní hřbet je široký a rovný, někdy slabě klenutý. Pysky jsou dobře vyvinuté, výrazné, koutek je dobře patrný.

Čelisti a oči

Čelisti mají kompletní chrup. Klešťový skus je tolerován. Oči jsou správně otevřené a dobře uložené v očních jamkách, zbarvené hnědě nebo tmavě žlutě. Mají upřímný pohled.

Uši a krk

Uši jsou středně dlouhé, zavěšení v linii očí, jejich úpon není příliš široký, přiléhají dobře k hlavě, lehce se stáčejí a mají zaoblený konec. Jedna či dvě svislé vrásky mohou být na lících ve výši nebo mírně nad linií úponu uší. Konce uší musí dosahovat k začátku nosu. Krk je správně dlouhý, lehce klenutý ve své horní linii, má vždy mírný lalok.

Tvar trupu

Hřbet je široký, rovný, někdy poněkud delší, ale vždy pevný. Bedra jsou krátká, svalnatá, mírně klenutá, záď mírně skloněná ve vztahu k horní linii. Hrudník je široký při pohledu zepředu, dlouhý z profilu, dosahující k úrovni lokte. Žebra jsou dobře klenutá, ne však přehnaně (sudovitě). Slabiny jsou ploché, břicho nepříliš vtažené. Ocas pokračuje v prodloužené linii hřbetu, je-li ponechán v celé délce, nepokládá se to za větší chybu než ocas krátký od narození.

Postavení končetin

Přední končetiny

Hrudní končetiny jsou rovné, silné a svalnaté. Lopatky jsou silně osvalené, středně šikmě uložené. Nohy jsou silné a svalnaté, lokty jsou ve výši hrudní kosti. Přední tlapky mají prsty sevřené, správně klenuté, čímž tvoří pevný celek, téměř kulaté; drápy jsou silné, polštářky odolné.

Zadní končetiny

Pánevní končetiny jsou rovnoběžně postavené. Kýty jsou silné a oblé (buclaté). Stehna jsou svalnatá, hlezna středně zaúhlená. Nadprstí je poměrně krátké. Zadní tlapky jsou kompaktní, téměř kulaté.

Osrstění plemene

Srst je poměrně silná a přiléhavá. Na hlavě a uších je jemnější. Zbarvení je hnědé, hnědé a bílé, hnědá a bílá, silně stříkaná (bělouš). Hnědá se znaky pálení (nad očima, na pyskách, na nohou).

Kohoutková výška psa

Výška psa v kohoutku je 58–69 cm, u fen 56–68 cm. Ideální výška v rozmezí: 61–63 cm.

Chyby a vady

Všechny odchylky od znění tohoto standardu musí být považovány za chyby a penalizovány podle závažnosti:

  • Jedinec příliš hrubý nebo příliš jemný (chybějící substance)
  • Příliš výrazný stop
  • Pysky příliš hrubé nebo málo vyvinuté
  • Oči kulaté, v případě že vystupují z důlků
  • Uši ploché, krátké nebo příliš se stáčející
  • Vtažené břicho (chrtovité)
  • Otevřené tlapky

Vylučující vady

  • Linie nosního hřbetu a mozkovny sbíhavé nebo naopak příliš rozbíhavé
  • Rozštěp nosu, rozsáhlá depigmentace nosní houby
  • Předkus nebo podkus
  • Entropium, ektropium, depigmentace očních víček
  • Vrozená bezocasost (anourie)
  • Syndaktylie, polydaktylie, adaktylie

Poznámka: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *