Francouzský dlouhosrstý ohař (francouzsky Épagneul Français), známý v anglicky mluvících zemích také jako French Spaniel, je elegantní lovecký pes pocházející z Francie. Patří do skupiny 7 podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologická federace), sekce 1.2 – kontinentální ohaři typu španěl, a jeho standard nese číslo 175. Toto plemeno je ceněno pro své všestranné lovecké schopnosti, zejména při práci na pernatou zvěř, a pro svou vyrovnanou, přátelskou povahu, díky čemuž je oblíbené jak mezi myslivci, tak jako rodinný společník.

Historie a původ

Francouzský dlouhosrstý ohař má kořeny sahající do středověku. Je považován za potomka „ptačích psů“, které ve 14. století popsal Gaston Phoebus ve své knize Livre de la Chasse. Tito psi byli využíváni k lovu se sítěmi nebo sokoly a postupem času se z nich vyvinula různá plemena dlouhosrstých ohařů, včetně tohoto. Moderní podoba plemene se formovala ve Francii v 18.–19. století, kdy bylo šlechtěno pro lov s palnými zbraněmi. Na počátku 20. století plemeno téměř vymizelo, ale díky úsilí chovatelů bylo oživeno – první standard byl sepsán v roce 1891 Jamesem de Connickem a později několikrát upraven, naposledy v roce 1986. I přes obnovu zůstává poměrně vzácné, zejména mimo Francii.

Povaha a využití

Francouzský dlouhosrstý ohař je chytrý, učenlivý a mírný pes s vyrovnanou povahou. Je oddaný své rodině, přátelský k dětem i jiným zvířatům, pokud je socializován, ale může být citlivý a občas urážlivý, takže vyžaduje laskavý přístup při výchově. Jako lovecký pes má vynikající čich, pevné vystavování a schopnost aportování – vyniká na souši i ve vodě, kde se většina jedinců nebojí práce. Jeho lovecký pud je silně zakořeněný, což znamená, že v přírodě může mít tendenci pronásledovat zvěř, pokud není pod kontrolou.

Je všestranný – kromě myslivosti se hodí i na psí sporty jako canicross či agility, kde může vybít svou energii. Přestože je horlivý při lovu, doma je klidný a příjemný společník.

Péče a nároky

Srst vyžaduje minimální péči – stačí občasné kartáčování, aby zůstala v dobrém stavu, a kontrola uší kvůli vlhkosti. Plemeno je robustní a odolné, bez výrazných zdravotních predispozic, i když u některých jedinců se může vyskytnout dysplazie kyčlí nebo ušní infekce. Průměrná délka života je 12–14 let. Dostatek pohybu a zaměstnání je nezbytný – bez něj může být neklidný. Ideálně potřebuje lovecký výcvik nebo jinou aktivitu, která uspokojí jeho pracovní nadšení.

Pro koho je vhodný?

Tento ohař je ideální pro aktivní majitele, nejlépe myslivce nebo sportovně založené lidi, kteří mu zajistí dostatek pohybu a mentální stimulace. Hodí se na venkov nebo do domů se zahradou, méně do bytu, pokud nemá pravidelný výběh. Díky své snadné ovladatelnosti a přívětivé povaze ho zvládnou i méně zkušení chovatelé, pokud respektují jeho potřeby. Není to pes pro sedavý životní styl ani pro ty, kdo hledají pouze dekorativního mazlíčka.

Zajímavosti

• Je považován za jedno z nejstarších plemen typu španěl a možného předka mnoha moderních dlouhosrstých ohařů.
• Ve Francii je stále využíván k lovu, ale mimo ni je vzácný – v Česku se s ním setkáte jen zřídka.
• Jeho elegance a pracovní nasazení ho činí hvězdou na loveckých soutěžích.

Francouzský dlouhosrstý ohař je tedy ušlechtilý, inteligentní a všestranný pes, který v sobě spojuje lovecké nadání s příjemnou povahou – ideální společník pro ty, kdo ocení jeho energii a oddanost!

Lahodné psí pamlsky

Francouzský dlouhosrstý ohař – popis plemene

Francouzský dlouhosrstý ohař je pes střední velikosti, elegantní a svalnatý, středního typu, brakoidní. Jeho harmonická stavba, dobře vyvážená, mu dodává energii a odolnost při jeho pracovním využití. Kostra je silná, avšak nikoli hrubá. Délka těla je větší o 2–3 cm, než je kohoutková výška (zvíře má obdélníkový rámec). Povahou je to vyrovnaný, přátelský, milý, klidný a poslušný pes, který miluje lov, dobře se snáší s ostatními psy a je výborný společník za všech okolností. Je to výborný stavěcí pes, který má vrozené vlohy pro aport.

Hlava

Hlava je nesená hrdě, není příliš těžká ani přehnaně suchá, vypadá jako dobře vypracovaný reliéf. Je středně dlouhá a středně široká. Mozkovna má boční osy téměř rovnoběžné. Nadočnicové oblouky jsou zřetelné. Z profilu jsou linie mozkovny a linie nosního hřbetu lehce rozbíhavé.

Nos a čenich

Stop je stoupající a středně hluboký, nos je dobře pigmentovaný, nozdry jsou široké. Nosní hřbet je mírně konvexní, je upřednostňován před zcela rovnoběžným. Je o něco kratší než mozkovna. Horní pysk je dobře přiléhající, při pohledu z profilu spadá téměř svisle v přední části, dobře přiléhá k čelisti až téměř ke koutku, který je patrný, ale uzavřený. Horní pysk nemá přehnaně překrývat spodní.

Čelisti a oči

Čelisti mají kompletní chrup s nůžkovým nebo klešťovým skusem. Oči jsou tmavě jantarové, milého a inteligentního výrazu. Jsou dosti velké, oválného tvaru. Víčka dobře přiléhají k oční kouli. Horní víčko je dobře porostlé řasami.

Uši a krk

Ucho je přiléhající, zavěšené vzadu v linii očí, pokryté jemnou srstí, zvlněnou až na zaoblený konec. Při lehkém natažení dopředu musí jeho konec dosahovat až k začátku nosu. Krk je svalnatý, z profilu lehce klenutý, bez laloku.

Tvar trupu

Hřbetní linie je lehce vtlačená za kohoutkem, rovná, dobře soudržná v akci. Kohoutek je suchý, výrazně vystupující, široký. Bedra jsou široká a nepříliš dlouhá, mohutně osvalená. Záď je široká, oblá, v prodloužené linii beder, bez zřetelně vystupujících kostí. Hrudník je mohutný, s velkou kapacitou, dosahující k úrovni lokte. Oblast hrudní kosti je široká a oblá. Spodní linie je harmonicky stoupající k břichu.

Ocas

Ocas se nekupíruje. Dosahuje k hlezennímu kloubu, není křivý, je nasazen pod hřbetní linií a je nesen šikmo, šavlovitě prohnutý. Je silný u kořene a zeslabuje se směrem ke špičce. Je pokrytý dlouhou zvlněnou srstí, která začíná několik cm od kořene, ke středu se prodlužuje a od středu ke špičce opět zkracuje.

Postavení končetin

Přední končetiny

Hrudní končetiny jsou rovné, lopatka dobře přiléhající k hrudníku a dost šikmá (50° vzhledem k horizontále). Ramena jsou dlouhá nejméně jednu třetinu výšky v kohoutku a jejich úhel vzhledem k horizontále se blíží 60°. Předloktí je suché a svalnaté. Zápěstí a záprstí jsou dobře patrné, suché se znatelnými kostmi, na však hrubými. Tlapka je oválná se sevřenými, dobře klenutými prsty, které jsou zakončeny tmavými silnými drápy.

Zadní končetiny

Pánevní končetiny při pohledu zezadu jsou rovné (svislé), jsou svalnaté od stehna až k lýtku. Stehno je široké a dlouhé, s mohutným, dobře zřetelným osvalením. Lýtko je dlouhé, je přibližně jako stehno, rovněž s výrazným osvalením. Hlezno je silné a pevné. Tlapka je oválná a o něco delší než přední, mající stejné znaky.

Pohyb

Pohyb je snadný, pružný, vyrovnaný a energický, přičemž zůstává elegantní. Končetiny se pohybují v ose těla, aniž by vybočovaly nebo vykazovaly jinou vadu pohybu.

Osrstění plemene

Srst je dlouhá a vlnitá na uších, dosahující až na jejich konec a na zadních stranách ocasu a končetin. Rovná, hedvábná a dobře kryjící po těle, s několika vlnami na zadní straně krku a nad kořenem ocasu. Krátká a jemná na hlavě. Zbarvení je bílohnědé, středně strakaté, někdy s pláštěm nebo s nepravidelnými plotnami, málo nebo středně stříkané, ne však přílišně. Hnědá má odstín od skořicové po tmavě játrovou. Všechny vnější sliznice jsou hnědé, bez znaků depigmentace, což je zvláště důležité na nose a očních víčkách.

Kohoutková výška

Výška psa v kohoutku je 56–61 cm, u feny 55–59 cm s tolerancí pro všechny +2 cm.

Chyby a vady

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a penalizovány podle závažnosti:

• Mozkovna příliš široká
• Nosní hřbet moc krátký
• Světlé oko
• Uši částečně bílé, příliš krátké či trojúhelníkové
• Lalok
• Křivý ocas
• Špatné úhlení
• Slabá kostra
• Kudrnatá srst po těle
• Chybění praporců

Vyřazující vady

• Chybění typu (nedostatečnost plemenných znaků)
• Jasná sbíhavost linií mozkovny a nosního hřbetu
• Předkus nebo podkus větší než 1 mm
• Každý chybějící zub kromě P1
• Entropium nebo ektropium
• Každé oko jinak zbarvené
• Oči příliš světle zbarvené po 2. roce věku
• Depigmentace (na nose a/nebo na očních víčkách)
• Výška mimo hranice povolené standardem
• Bázlivost, agresivita, kousavost

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat