Francouzský černobílý honič - PLEMENA PSŮ

Francouzský bílo-černý honič

F.C.I. – Standard č. 220 / 12.01.2009 / F ZEMĚ PŮVODU Francie DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 04.11.2008 KATEGORIE Psí plemena VYUŽITÍ Smečkový honič pro lov vysoké zvěře KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči Pracovní zkouška Ano Francouzský bílo-černý honič pochází z honičů ze Saintonge,

Francouzský bílo-černý honič

F.C.I. – Standardč. 220 / 12.01.2009 / F
ZEMĚ PŮVODUFrancie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU04.11.2008
KATEGORIEPsí plemena
VYUŽITÍSmečkový honič pro lov vysoké zvěře
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce1. Honiči
Pracovní zkouškaAno
Francouzský bílo-černý honič pochází z honičů ze Saintonge, ale přece jen není jeho původ možné prokázat s jistotou. Pokud nemá nic společného se psy Svatého Huberta, je pravděpodobně vzdáleně příbuzný s vyhlášenými bílými greffiers z 16.století. Aktuální typ se objevil ve druhé polovině 19. století a vykazuje znaky přikřížení poitevina a gaskoňsko-saintongeoiského honiče. Jeho standard byl vypracován v roce 1957. Chovná základna činí aktuálně okolo dvou tisíc jedinců, každý rok je okolo 300/400 nových zápisů. Text z roku 2007 redigoval pan Pierre Astié, předseda Klubu honebních psů (Club du chien d´ordre) se svým výborem, spolupracoval pan Raymond Triquet.

Lahodné psí pamlsky

Francouzský bílo-černý honič – popis plemene Francouzský bílo-černý honič je velký honební pes (parforsní honič, honič pro lov štvanicí), ušlechtilý, vyvážené tělesné stavby. Čenichová partie spíše delší v poměru k délce mozkovny. Délka těla od předhrudí k sedacímu hrbolu je stejná, jako výška v kohoutku. Tito psi jsou velice ceněni v četných loveckých smečkách, lovících srnčí zvěř, pro svoje kvality: jemnost nosu, lovecké nasazení, spolehlivost, hlas. Je to přátelské plemeno psa, milující lidi a nedělají problémy v psinci. Hlava je spíše dlouhá, v harmonickém poměru s celkovou tělesnou stavbou, nikdy nesmí být těžká nebo hrubá, ale je výrazná a dobře nesená. Mozkovna je mírně klenutá, spíše užší, nikoli přehnaně úzká. Týlní hrbol je patrný, ne však příliš výrazný, dostačuje však k tomu, aby mozkovna nevypadala příliš plochá. Nadočnicové oblouky mohou být mírně vystupující. Stop je slabě vyznačen. Nosní houba je černá. Nozdry široce otevřené. Nosní hřbet je spíš delší v poměru k délce mozkovny, může být mírně vyklenutý. Pysky jsou mírně vyvinuté, kdy horní pysk překrývá těsně spodní pysk. Oči jsou tmavé, inteligentního a důvěřivého výrazu. Uši jsou nasazené v linii očí, lehce se stáčejí. Pokud jsou nataženy směrem dopředu, dosahují minimálně k začátku nosní houby. Krk je dosti dlouhý a silný, někdy má slabý náznak laloku. Stavba těla Hřbet je spíše delší, ale velmi pevný. Bedra jsou svalnatá, dobře spojená se hřbetem. Záď je mírně spáditá. Hrudník je spíše hluboký než široký, dosahuje až k loketnímu kloubu. Žebra jsou dlouhá a spíše plochá než vyklenutá. Břicho je mírně vtažené. Ocas je dost silný u kořene, nesený dost vysoko. Postavení končetin Hrudní končetiny jsou postavené v ose těla, silné a spíše ploché. Plece jsou dlouhé, suché a šikmé. Lokty přiléhají k tělu. Předloktí jsou rovná. Nadprstí jsou jen velmi mírně šikmo postavené při pohledu z boku. Tlapky jsou spíše delší, suché a velmi odolné. Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu jsou rovnoběžné. Stehna jsou dlouhá, dostatečně osvalená. Hlezna jsou nízko u země, mohutná, mírně zaúhlená. Tlapky jsou spíše delší, suché a velmi odolné. Pohyb je uvolněný chod. Preferovaný pohyb: pružný, dlouhý cval. Osrstění plemene Srst je krátká, tvrdá, uzavřená a její zbarvení musí být černé a bílé, s černým pláštěm nebo různě velkými plotnami na bílém základě, ve kterém se též může vyskytovat černé nebo modré stříkání, anebo i pálené. To poslední ovšem pouze na nohou. Kůže je bílá pod bílou srstí, černá pod černou srstí, někdy se objevují na břiše a na vnitřní straně stehen plotny modravé či světlemodré. Znaky pálení, které je světlé, jsou rozloženy takto: skvrna nad každým okem, na lících, pod očima, pod ušima, u kořene ocasu. « Srnčí znak » na stehně se vyskytuje dost často. Výška plemene Francouzský bílo-černý honič má kohoutkovou výšku u psů mezi 65 – 72 cm, u fen 62 – 68 cm s tolerancí +-1 cm. Chyby plemene Všechny odchylky od znění tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti a jejich vlivu na zdraví a pohodu psa. Hrubé vady Všechny znaky přítomnosti anglické krve na hlavě (příliš objemná mozkovna, krátká morda s nedostatečně hranatým zakončením při bočním pohledu). Značná depigmentace. Předkus, podkus. Příliš světlé oči. Uši krátké a ploché. Velký lalok. Líce černě zbarvené, černá dosahuje až na pysky. Vylučující vady Pes bázlivý nebo agresivní. Slabé končetiny. Velmi špatné zaúhlení. Kulaté tlapky. Tříbarevné zbarvení Všichni jedinci, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni. Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *