Karelský medvědí pes je využívaný k zadržení zvěře (stavění) při lovu losů a medvědů. Nadšený lovec, velmi nezávislý, ale dobře spolupracující při lovu, kdy štěkáním označuje pozici zvěře. Má velmi ostré smysly, zejména čich, proto je toto psí plemeno vhodné pro hony na velkou zvěř. Také má velmi dobrý orientační smysl. Za přímého předka tohoto plemene se považuje pes „Komi“, také nazývaný Zyrianský pes. Původní prapředek této rasy pocházel nicméně z Karélie, kde byli tito psi využíváni k lovu zvěře. Šlechtění započalo v roce 1936 s cílem vytvořit robustního psa, který vyštěkává velkou zvěř. První standard byl kodifikován v roce 1945, o rok později byli již zaregistrováni první psi. V současnosti je plemeno ve Finsku poměrně rozšířené.

Lahodné psí pamlsky

Karelský medvědí pes – popis plemene Karelský medvědí pes je středně velký, robustní a silný pes, mírně delší, než je jeho výška v kohoutku, s hustou srstí a vztyčenýma ušima. Délka těla je pouze mírně delší, než je jeho výška v kohoutku. Hloubka těla je přibližně poloviční než výška v kohoutku. Poměr mezi délkou tlamy a délkou lebky je přibližně 2:3. Délka lebky je přibližně stejná jako její šířka a hloubka. Je to vyrovnaný, poněkud rezervovaný, ale odvážný a vytrvalý pes. Velmi sebevědomý, může být agresivní vůči ostatním psům, ale nikdy vůči lidem. Velmi vyvinutá bojovnost. Hlava má při pohledu zepředu trojúhelníkový tvar, lebka je široká, při pohledu zepředu a z profilu mírně vyklenutá, nejširší je mezi ušima. Čelní vráska je sotva patrná. Nadočnicové oblouky jsou jen slabě vyvinuté. Stop je nepříliš výrazný, spíše dlouhý, prohnutý plynule směrem k lebce. Nosní houba je velká, černé barvy. Tlama je hluboká, mírně se zužuje směrem k nosu. Nosní hřbet je rovný. Pysky jsou spíše tenké a přiléhající a má velmi silné čelisti. Zuby jsou velmi vyvinuté a symetrické, obvyklého zubního vzorce. Těsný nůžkový skus Líce jsou jařmové oblouky jsou silné. Oči jsou poměrně malé, mírně oválné. Různé odstíny hnědé, nikdy žluté. Vyjadřují ostražitost a odvahu. Uši jsou vztyčené, poměrně vysoko nasazené, střední velikosti, s mírně zaoblenými špičkami. krk je svalnatý, střední délky, prohnutý a pokrytý hojným osrstěním, bez volné kůže. Tvar trupu Kohoutek je výrazný u psů, u fen méně. Hřbetní linie je rovná a osvalená, bedra jsou krátká a osvalená. Záď je široká, silná a mírně spáditá. Hrudník je prostorný, nepříliš široký, poměrně dlouhý, dosahující přibližně k loktům. Žebra mírně vyklenutá, předhrudí výrazné, ale nepříliš široké. Břicho je mírně vtažené, ocas je nasazen vysoko, střední délky, zahnutý nad hřbet, špička ocasu se dotýká těla na stranách hřbetu. Přirozeně krátký ocas je povolen. Postavení končetin Hrudní končetiny jsou silné se silnými kostmi. Při pohledu zepředu rovné a paralelní. Nadloktí a ramenní lopatka jsou stejné délky, předloktí je mírně delší. Plece jsou poměrně šikmé, svalnaté. Nadloktí je mírně šikmé a svalnaté. Lokty směřující rovně vzad, umístěné na svislé linii procházející nejvyšším bodem lopatky. Předloktí je silné a svislé. Nadprstí je střední délky, mírně šikmé. Přední tlapky jsou pevné, dobře klenuté, kulaté a směřující vpřed. Polštářky pružné, ze stran pokryté hustou srstí. Pánevní končetiny jsou silné a svalnaté, při pohledu zezadu rovné a paralelní. Přední linie zadní končetiny je rovnoměrně klenutá. Stehno je široké a dlouhé se silnými svaly. Koleno směřuje vpřed, středně zaúhlené. Bérec je dlouhý a svalnatý, hlezno je nízko položené, s nápadným zaúhlením. Záprstí je krátké, silné a svislé, zadní tlapky jsou pevné, mírně delší a méně klenuté než přední. Polštářky jsou pružné, ze stran pokryté hustou srstí. Pohyb je lehký, prostorný a bez námahy. Snadno přechází z klusu do běhu, který je jeho nejpřirozenějším pohybem. Končetiny se pohybují paralelně. Kůže je na celém těle dobře přiléhající, bez vrásek. Osrstění plemene Krycí srst je hrubá a rovná. Na krku, hřbetu a horní straně stehen delší než jinde. Podsada je měkká a hustá. Barva je černá, může být matná nebo mírně dohněda. Většina jedinců má výrazné bílé znaky na hlavě, krku, hrudi, břichu a končetinách. Kohoutková výška Kohoutková výška psa je ideálně 57 cm, 52 cm u fen, s tolerancí +/- 3 cm. Hmotnost psi 25 – 28 kg, feny 17 – 20 kg. VADY jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni. lehká kostra úzká lebka silně vyklenuté čelo špičatá tlama žluté oči měkké nebo netopýří uši kožní lalok, volná kůže na krku příliš hluboký nebo sudovitý hrudní koš rovný nebo nedostatečně zahnutý ocas strmá ramena strmé hlezenní klouby a ploché tlapky paspárky na zadních končetinách vlnitá srst převažující bílá barva s černými znaky nebo tzv. „vlčí srst“ VYŘAZUJÍCÍ VADY předkus nebo podkus skvrny na rohovce zavěšené uši nebo svěšené špičky uší jiné barvy, než jsou povoleny ve standardu agresivita vůči lidem Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat