Kai-Inu je psí plemeno pocházející ze středně velkých psů, kteří žili již v dávných časech v Japonsku. Jako samostatné plemeno se vyvíjelo v okrese Kai (prefektura Jamanaši), který je obklopen horami. Jiný název tohoto plemene zní „Kai tora-ken“. Typickým znakem těchto psů je jejich žíhaná srst. Tito psi jsou užívání především při lovu divočáků a jelenů. Jejich silná tendence vytvářet smečku pravděpodobně přispěla k udržení čistoty plemene. Plemeno bylo prohlášeno „národní památkou“ v roce 1934.

Lahodné psí pamlsky

Kai-Inu – popis plemene Kai-Inu je středně velký pes, dobře vyvážený, robustně stavěný, s dobře vyvinutým osvalením. Plemeno má typické vlastnosti psa žijícího v hornatých okresech Japonska – silné končetiny a pozoruhodně vyvinutá hlezna. Poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11. Povahou je to živý, učenlivý a velmi pozorný pes. Lebka má široké čelo, stop je strmý, se slabou čelní rýhou. Barva nosní houby je černá, nosní hřbet je rovný. Tlama je špičatá, nepříliš dlouhá, ale středně silná. Pysky jsou těsně přiléhající. Čelisti jsou silné a mají nůžkový skus. Líce jsou dobře vyvinuté. Oči jsou poměrně malé, téměř trojúhelníkové, tmavě hnědé. Uši jsou poněkud větší než uši jiných středně velkých japonských plemen, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené. Krk je silný, mohutný a osvalený. Tvar trupu Kohoutek je vysoký, hřbet rovný a krátký. Bedra jsou široká a osvalená. Hrudník je hluboký, žebra středně vyklenutá. Spodní linie má dobře vtažené břicho, ocas je vysoko nasazený, silný, silně zatočený nebo nesený v srpovitém oblouku nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům. Postavení končetin Rameno je mírně strmé, s vyvinutým osvalením. Loket je přiléhající k trupu, předloktí je rovné, silné a osvalené. Nadprstí je mírně šikmé, stehna dlouhá. Bérce jsou krátké, hlezna silná a pružná. Tlapky jsou prsty dobře klenuté a těsně přiléhající. Polštářky silné a pružné. Drápky tvrdé a nejlépe tmavé barvy. Pohyb je lehký a pružný. Osrstění plemene Kai-Inu Krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocase je poměrně dlouhá a odstávající. Barva srsti je černě žíhaná, červeně žíhaná a žíhaná. Znakem plemene je to, že ve štěněcím věku jednobarevný pes se během dospívání stane žíhaným. Kohoutková výška Výška psa v kohoutku je 53 cm, feny: 48 cm s tolerancí ± 3 cm. VADY jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni. psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ. světle zbarvená nosní houba. slabý předkus nebo podkus. světle zbarvené oči. dlouhá nebo krátká srst. bázlivost. VYLUČUJÍCÍ VADY silný předkus nebo podkus. uši nejsou vztyčené. svěšený ocas nebo krátký ocas. nedostatečně výrazné zbarvení. srst s mnoha bílými skvrnami. výrazná bázlivost. Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat