
F.C.I. – Standard | č. 9 / 12.03.1998 |
ZEMĚ PŮVODU | Velká Británie |
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU | 24.06.1987 |
KATEGORIE | Psí plemena |
VYUŽITÍ | Teriér |
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina | 3. Skupina – Teriéři |
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce | 1. Vysokonozí teriéři |
Pracovní zkouška | Ne |
Bedlington teriér (původní název byl Rothbury teriér) je psí plemeno, které patří mezi nejstarší teriéry. Bedlington teriér byl vyšlechtěn v Anglii, ve městě Bedlington, po kterém nese jméno. Tomuto plemenu se často přezdívá ovečka, pro svoji kudrnatou bílou srst. ale bylo původně vyšlechtěno pro lov škodné zvěře, jako jsou krysy a jezevci, ale dnes je oblíbené jako společenský pes a účastník psích sportů.
Bedlington teriér je přátelský, inteligentní a energický pes. Je známý svou odvahou a loajalitou vůči rodině. Toto plemeno je vhodné pro aktivní rodiny a dobře se snáší s dětmi. Jsou také dobří hlídači, protože jsou ostražití a mají silný lovecký instinkt.
Bedlington teriéři jsou obecně zdraví, ale mohou být náchylní k některým genetickým onemocněním, jako je měděná toxikóza. Pravidelné veterinární prohlídky a péče o srst jsou důležité pro udržení jejich zdraví.
Lahodné psí pamlsky
Bedlington teriér – vzhled
Bedlington teriér je půvabný, mrštný a svalnatý pes bez známek ochablosti či hrubosti. Hlava má celkově hruškovitý nebo klínovitý tvar, v klidu má pes mírný a laskavý výraz. Povahou je to čilý, hravý a sebejistý pes, inteligentní společník se silnými loveckými pudy. Je to pes milující, důstojný, není plachý, ani nervózní. V klidu je mírný, avšak při vzrušení dostatečně odvážný. Hlava je pokrytá bohatou hedvábnou čupřinou, která by měla být téměř bílá. Lebka je úzká, avšak hluboká a oblá. Stop nesmí být vyjádřen – linie od týlu ke špičce nosu je rovná a nepřerušená. Nosní otvory jsou velké a dobře definované. Modří jedinci a modří s pálením musejí mít černý nos, játrově a pískově zbarvení jedinci musejí mít hnědý nos.
Morda je pod očima náležitě vyplněná. Pysky jsou přiléhavé a nejsou převislé. Čelisti jsou dlouhé a zužující se, zuby jsou velké a silné. Bedlington má nůžkový skus, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí. Oči jsou malé, jasné a hluboko vsazené. Ideální oči se zdají být trojúhelníkovité. Modří jedinci mají tmavé oči, modří s pálením mají světlejší oči s jantarovým nádechem; játrově a pískově zbarvení jedinci mají světle oříškově hnědé oči. Uši jsou středně velké, ve tvaru lískového oříšku, nízko nasazené, svěšené naplocho po lících. Tenké a na dotek sametové, pokryté krátkou jemnou srstí se střapci bělavé hedvábné srsti na špičkách uší.
Krk je dlouhý a zužující se, hluboká základna bez tendence ke vzniku volné kůže na hrdle. Krk náležitě vystupuje z ramen; hlava je nesená dosti vysoko.
Tvar trupu
Tělo je svalnaté a nápadně pružné, délka těla je mírně větší než jeho výška. Hřbet je přes bedra přirozeně klenutý, bedra klenutá, s vyklenutou hřbetní linií přímo nad bedry. Hrudník je hluboký a dosti široký. Žebra plochá, tvořící hlubokou hruď, která sahá až k loktům. Spodní linie je vzhledem ke klenutým bedrům přesně vsunutá. Ocas je středně dlouhý, u kořene silný (tlustý), ke špičce se zužuje. Ocas je elegantně zakřivený, je nízko nasazený a není nikdy nesen přes hřbet.
Postavení končetin
Hrudní končetiny mají nohy rovné, dále od sebe postavené u hrudníku než u tlapek. Ramena jsou plochá a šikmá, nadprstí jsou dlouhá, mírně šikmá bez známek ochablosti. Pánevní končetiny jsou svalnaté a středně dlouhé. Zadní nohy se zdají být delší než přední. Hlezna jsou silná, nízko posazená, nevytáčejí se ven, ani se nevtáčejí dovnitř. Tlapky mají dlouhé zaječí tlapky s tlustými a dobře sevřenými polštářky. Při vysoké rychlosti je schopen cvalu, což je patrné již na jeho vzhledu. Akce končetin typická, spíše strojená, lehká a pružná při pomalejší chůzi, při rychlém kroku mírně valivá (kolébavá).
Osrstění plemene
Srst je velmi typická, hustá a cupovitá, dobře odstává od kůže, avšak není drátovitá. Mírně se kroutí, zejména na hlavě a lících. Barva modrá, játrová nebo písková s tříslovou nebo bez. Podporován je tmavší pigment.
Kohoutková výška psa
Výška psa v kohoutku zhruba 41 cm. U fen je přípustná mírně nižší výška, u psů mírně vyšší. Hmotnost se pohybuje mezi 8,2 – 10,4 kg.
Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky.
Poznámka: Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
Zdroj: www.cmku.cz
Napsat komentář