Opičí pinč - PLEMENA PSŮ

Opičí pinč

F.C.I. – Standard č. 186 / 02.09.2009 / GB ZEMĚ PŮVODU Německo DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 06.03.2007 VYUŽITÍ Domácí a společenský pes KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 2. Skupina – Pinčové + knírači + molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Pinčové a knírači Pracovní zkouška Ne Opičí pinč (německy Affenpinscher, anglicky Monkey Dog) je malé

Opičí pinč

F.C.I. – Standardč. 186 / 02.09.2009 / GB
ZEMĚ PŮVODUNěmecko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU06.03.2007
VYUŽITÍDomácí a společenský pes
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina2. Skupina – Pinčové + knírači + molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce1. Pinčové a knírači
Pracovní zkouškaNe

Opičí pinč (německy Affenpinscher, anglicky Monkey Dog) je malé plemeno psa pocházející z Německa, které patří do skupiny pinčů a kníračů podle klasifikace FCI (Skupina 2, sekce 1, číslo standardu 186). Je známé svým charakteristickým „opičím“ vzhledem, díky čemuž získalo svůj název – slovo „Affe“ v němčině znamená opice. Toto plemeno je starobylé, hravé a plné energie, a i přes svou malou velikost má silnou osobnost.

Historie

Opičí pinč má kořeny v jižním Německu, kde byl vyšlechtěn pravděpodobně v 17. století, i když jeho přesný původ není zcela jasný. Původně sloužil jako krysařský pes na venkovských statcích a ve stájích, kde lovil hlodavce, jako byli krysy a myši. Jeho předci jsou zachyceni na dřevořezbách Albrechta Dürera (15.–16. století), což naznačuje dlouhou historii podobných psů. Systematický chov začal v 19. století a jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1896. Na přelomu 19. a 20. století se stal oblíbeným společníkem, zejména mezi vyššími vrstvami. Během druhé světové války téměř vymřel, ale byl obnoven křížením, například s bruselským grifonkem, což ovlivnilo jeho dnešní podobu.

Povaha

Opičí pinč je živý, energický, inteligentní a neohrožený, i když je malý. K rodině je oddaný a přátelský, ale vůči cizím nedůvěřivý, což z něj dělá dobrého hlídače – štěká, když něco považuje za podezřelé. Není agresivní, ale může být žárlivý na svého majitele. S dětmi vychází dobře, pokud ho respektují, ale kvůli křehčí stavbě není ideální pro domácnosti s velmi malými dětmi. S jinými psy se snese, ale potřebuje včasnou socializaci, jinak může být dominantní. K malým zvířatům má lovecký pud, takže opatrnost je na místě.

Potřeby a péče

  • Pohyb: Není přehnaně náročný – stačí mu dvě procházky denně nebo vybití na zahradě. Přizpůsobí se životnímu stylu majitele, ale ocení hru nebo lehké sporty (např. agility).
  • Výcvik: Bystrý a učenlivý, ale potřebuje důslednost a pozitivní motivaci. Bez socializace může být vznětlivý.
  • Péče o srst: Srst se trimuje 2x ročně, nečesá se ani nestříhá. Vousy a obočí je třeba občas upravit, aby nepřekážely zraku.
  • Zdraví: Obecně odolné plemeno, dožívá se 12–15 let. Může trpět luxací čéšky, dysplazií kyčlí, kataraktem nebo srdečními šelesty, ale nejsou to časté problémy.

Pro koho je vhodný?

Opičí pinč je ideální pro klidné rodiny, jednotlivce nebo domácnosti s většími dětmi. Hodí se do bytu i domu se zahradou, ale není vhodný pro celoroční pobyt venku – potřebuje být blízko své rodině. Není příliš rozšířený, v Česku ho zastřešuje Klub pinčů České republiky, a nejvíce jedinců najdeme v Německu a USA.

Pokud hledáte věrného, zábavného a nenáročného společníka s unikátním vzhledem, opičí pinč je skvělá volba, i když jeho vzácnost může ztížit jeho pořízení.

Lahodné psí pamlsky

Opičí pinč – vzhled

Krátké historické shrnutí

Původně byl chován jako domácí pes v jižním Německu. Jeho předkové byli zobrazováni na dřevořezech Albrechta Dürera (1471–1528). První záznamy o opičích pinčích se datují do roku 1879. Tito trpasličí psi byli velmi oblíbení kolem přelomu století. Byli vyšlechtěni z drsnosrstých pinčů. Prstenec hrubé srsti kolem hlavy připomíná opičí výraz. Barvy plemene byly jednobarevná žlutavá, červenavá, šedobílátmavě šedá, šedočernáčistá černá.

Celkový vzhled

Opičí pinč je hrubosrstý, malý a kompaktní, s výrazem obličeje připomínajícím opici.

Důležité poměry

  • V poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická, jak jen možno.

Povaha / Temperament

Nebojácný, pozorný, houževnatý a oddaný, někdy s divokým nadšením. Je milým rodinným psem ve všech aspektech.

Hlava

Lebka

Spíše kulatá než podlouhlá, celkově ne příliš těžká, vysoko vyklenutá s vyjádřeným čelem.

Stop

Jasně vyznačený.

Nosní houba

Kulatá, plná a černá. Dobře otevřené nosní dírky.

Tlama

Krátká a rovná, nikoliv vyklenutá vzhůru. Nosní hřbet rovný.

Pysky

Těsně přiléhající k čelistem, černé.

Čelisti/Zuby

Plný chrup (42 zubů). Zuby čistě bílé. Spodní čelist vystupuje přes horní čelist a je maličko stočena vzhůru. Řezáky ve zdravém skusu jsou posazeny co nejpravidelněji, v mírně zaoblené řadě. Špičáky a řezáky nesmějí být viditelné při zavřené tlamě, stejně tak nesmí být při zavřené tlamě viditelný jazyk. Absence dvou zubů z PM1, PM2 nebo PM3 nebo kombinace dvou z těchto zubů je přípustná**.

Oči

Tmavé, poměrně kulaté a plné. Černě pigmentovaná, dobře přiléhající oční víčka, rámovaná kruhem hrubé srsti.

Uši

Nasazené vysoko, nesené stejnoměrně, natočené vpřed. Tvaru „V“, vnitřní koutky leží blízko u hlavy. Vztyčené uši mají být malé, stejnoměrně a kolmo nesené.

Krk

Rovný, silný, poměrně krátký, silný v místě nasazení. Kůže hrdla těsně přiléhá, bez záhybů.

Trup

Trup

Silný, kvadratický a kompaktní.

Hřbetní linie

Mírně spadající v téměř rovné linii od kohoutku směrem k zádi.

Kohoutek

Tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.

Hřbet

Silný, krátký a rovný.

Bedra

Krátká a silná. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, což psovi propůjčuje kompaktní vzhled.

Záď

Krátká, mírně zaoblená, hladce přecházející v kořen ocasu.

Hrudník

Jen mírně zploštělý po stranách, středně široký, sahající až pod linii loktů.

Spodní linie

Břicho mírně vtažené. Spodní linie a hřbetní linie (od kohoutku ke kořeni ocasu) jsou víceméně paralelní.

Ocas

Ponechaný přirozeně. Žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.

Končetiny

Hrudní končetiny

Silné, rovné, paralelní a nemající úzký postoj.

Plece

Dobře osvalené. Ramenní lopatka je dlouhá, šikmá (v úhlu zhruba 45°) a plochá.

Nadloktí

Přiléhající k tělu, silné a osvalené.

Lokty

Správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř, ani ven.

Předloktí

Silně vyvinuté. Zcela rovné při pohledu z kterékoliv strany.

Kloub zápěstí

Pevný a silný.

Nadprstí

Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi. Silně vyvinuté a osvalené.

Přední tlapky

Krátké a kulaté. Prsty vzájemně těsně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, silné a černé.

Pánevní končetiny

Při pohledu ze strany šikmo postavené s přiměřeným zaúhlením. Při pohledu zezadu paralelní.

Stehno

Silně osvalené, široké.

Koleno

Nevytáčí se ani dovnitř, ani ven.

Bérec

Dlouhý a silný.

Hlezno

Přiměřeně zaúhlené.

Záprstí

Kolmé k zemi.

Zadní tlapky

Poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně těsně přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.

Pohyb

Uvolněný, plynulý, cupitavý s přiměřeným posunem pánevních končetin. Při pohledu zpředu i zezadu je pohyb rovný a paralelní.

Kůže

Těsně přiléhající po celém těle.

Osrstění

Srst

Srst na těle má být hrubá a hustá. Hlava je obvykle ozdobena huňatým, ježatým obočím a kruhem srsti okolo očí, výraznou bradkou, čupřinou a srstí na lících. Srst na hlavě má být co nejtvrdší, odstávající a směřující od hlavy. Zásadním způsobem přispívá k celkovému „opičímu“ výrazu.

Barva

Čistě černá s černou podsadou.

Ostatní

Výška v kohoutku

Psi a feny: 25 až 30 cm.

Hmotnost

Psi a feny: zhruba 4 až 6 kg.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Zvláště

  • Nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
  • Světlé oči.
  • Uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
  • Rozevláté uši.
  • Příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
  • Kapří hřbet.
  • Silně spáditá záď.
  • Oblast nasazení ocasu nakloněná směrem k hlavě.
  • Pánevní končetiny přeúhlené nebo s otevřeným postojem hlezen.
  • Dlouhé tlapky.
  • Krátká, měkká, vlnitá, chundelatá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst.
  • Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.

Závažné vady

  • Nedostatek pohlavního typu.
  • Příliš jemná kostra.
  • Tlama stočená vzhůru jako u grifonka, nebo dlouhá.
  • Příliš výrazný předkus nebo klešťový skus.
  • Vystupující oči.
  • Lokty vytočené ven.
  • Hlezna vtočená dovnitř.
  • Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 2 cm.

Vyřazující vady

  • Agresivita nebo přílišná bázlivost.
  • Jakákoliv malformace.
  • Nedostatek typu plemene.
  • Vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
  • Vady skusu, jako například nůžkový skus nebo zkřížený skus.
  • Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 2 cm.

Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *