
F.C.I. – Standard | č. 186 / 02.09.2009 / GB |
ZEMĚ PŮVODU | Německo |
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU | 06.03.2007 |
VYUŽITÍ | Domácí a společenský pes |
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina | 2. Skupina – Pinčové + knírači + molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi |
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce | 1. Pinčové a knírači |
Pracovní zkouška | Ne |
Opičí pinč (německy Affenpinscher, anglicky Monkey Dog) je malé plemeno psa pocházející z Německa, které patří do skupiny pinčů a kníračů podle klasifikace FCI (Skupina 2, sekce 1, číslo standardu 186). Je známé svým charakteristickým „opičím“ vzhledem, díky čemuž získalo svůj název – slovo „Affe“ v němčině znamená opice. Toto plemeno je starobylé, hravé a plné energie, a i přes svou malou velikost má silnou osobnost.
Historie
Opičí pinč má kořeny v jižním Německu, kde byl vyšlechtěn pravděpodobně v 17. století, i když jeho přesný původ není zcela jasný. Původně sloužil jako krysařský pes na venkovských statcích a ve stájích, kde lovil hlodavce, jako byli krysy a myši. Jeho předci jsou zachyceni na dřevořezbách Albrechta Dürera (15.–16. století), což naznačuje dlouhou historii podobných psů. Systematický chov začal v 19. století a jako samostatné plemeno byl uznán v roce 1896. Na přelomu 19. a 20. století se stal oblíbeným společníkem, zejména mezi vyššími vrstvami. Během druhé světové války téměř vymřel, ale byl obnoven křížením, například s bruselským grifonkem, což ovlivnilo jeho dnešní podobu.
Povaha
Opičí pinč je živý, energický, inteligentní a neohrožený, i když je malý. K rodině je oddaný a přátelský, ale vůči cizím nedůvěřivý, což z něj dělá dobrého hlídače – štěká, když něco považuje za podezřelé. Není agresivní, ale může být žárlivý na svého majitele. S dětmi vychází dobře, pokud ho respektují, ale kvůli křehčí stavbě není ideální pro domácnosti s velmi malými dětmi. S jinými psy se snese, ale potřebuje včasnou socializaci, jinak může být dominantní. K malým zvířatům má lovecký pud, takže opatrnost je na místě.
Potřeby a péče
- Pohyb: Není přehnaně náročný – stačí mu dvě procházky denně nebo vybití na zahradě. Přizpůsobí se životnímu stylu majitele, ale ocení hru nebo lehké sporty (např. agility).
- Výcvik: Bystrý a učenlivý, ale potřebuje důslednost a pozitivní motivaci. Bez socializace může být vznětlivý.
- Péče o srst: Srst se trimuje 2x ročně, nečesá se ani nestříhá. Vousy a obočí je třeba občas upravit, aby nepřekážely zraku.
- Zdraví: Obecně odolné plemeno, dožívá se 12–15 let. Může trpět luxací čéšky, dysplazií kyčlí, kataraktem nebo srdečními šelesty, ale nejsou to časté problémy.
Pro koho je vhodný?
Opičí pinč je ideální pro klidné rodiny, jednotlivce nebo domácnosti s většími dětmi. Hodí se do bytu i domu se zahradou, ale není vhodný pro celoroční pobyt venku – potřebuje být blízko své rodině. Není příliš rozšířený, v Česku ho zastřešuje Klub pinčů České republiky, a nejvíce jedinců najdeme v Německu a USA.
Pokud hledáte věrného, zábavného a nenáročného společníka s unikátním vzhledem, opičí pinč je skvělá volba, i když jeho vzácnost může ztížit jeho pořízení.
Lahodné psí pamlsky
Opičí pinč – vzhled
Krátké historické shrnutí
Původně byl chován jako domácí pes v jižním Německu. Jeho předkové byli zobrazováni na dřevořezech Albrechta Dürera (1471–1528). První záznamy o opičích pinčích se datují do roku 1879. Tito trpasličí psi byli velmi oblíbení kolem přelomu století. Byli vyšlechtěni z drsnosrstých pinčů. Prstenec hrubé srsti kolem hlavy připomíná opičí výraz. Barvy plemene byly jednobarevná žlutavá, červenavá, šedobílá až tmavě šedá, šedočerná až čistá černá.
Celkový vzhled
Opičí pinč je hrubosrstý, malý a kompaktní, s výrazem obličeje připomínajícím opici.
Důležité poměry
- V poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická, jak jen možno.
Povaha / Temperament
Nebojácný, pozorný, houževnatý a oddaný, někdy s divokým nadšením. Je milým rodinným psem ve všech aspektech.
Hlava
Lebka
Spíše kulatá než podlouhlá, celkově ne příliš těžká, vysoko vyklenutá s vyjádřeným čelem.
Stop
Jasně vyznačený.
Nosní houba
Kulatá, plná a černá. Dobře otevřené nosní dírky.
Tlama
Krátká a rovná, nikoliv vyklenutá vzhůru. Nosní hřbet rovný.
Pysky
Těsně přiléhající k čelistem, černé.
Čelisti/Zuby
Plný chrup (42 zubů). Zuby čistě bílé. Spodní čelist vystupuje přes horní čelist a je maličko stočena vzhůru. Řezáky ve zdravém skusu jsou posazeny co nejpravidelněji, v mírně zaoblené řadě. Špičáky a řezáky nesmějí být viditelné při zavřené tlamě, stejně tak nesmí být při zavřené tlamě viditelný jazyk. Absence dvou zubů z PM1, PM2 nebo PM3 nebo kombinace dvou z těchto zubů je přípustná**.
Oči
Tmavé, poměrně kulaté a plné. Černě pigmentovaná, dobře přiléhající oční víčka, rámovaná kruhem hrubé srsti.
Uši
Nasazené vysoko, nesené stejnoměrně, natočené vpřed. Tvaru „V“, vnitřní koutky leží blízko u hlavy. Vztyčené uši mají být malé, stejnoměrně a kolmo nesené.
Krk
Rovný, silný, poměrně krátký, silný v místě nasazení. Kůže hrdla těsně přiléhá, bez záhybů.
Trup
Trup
Silný, kvadratický a kompaktní.
Hřbetní linie
Mírně spadající v téměř rovné linii od kohoutku směrem k zádi.
Kohoutek
Tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.
Hřbet
Silný, krátký a rovný.
Bedra
Krátká a silná. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, což psovi propůjčuje kompaktní vzhled.
Záď
Krátká, mírně zaoblená, hladce přecházející v kořen ocasu.
Hrudník
Jen mírně zploštělý po stranách, středně široký, sahající až pod linii loktů.
Spodní linie
Břicho mírně vtažené. Spodní linie a hřbetní linie (od kohoutku ke kořeni ocasu) jsou víceméně paralelní.
Ocas
Ponechaný přirozeně. Žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.
Končetiny
Hrudní končetiny
Silné, rovné, paralelní a nemající úzký postoj.
Plece
Dobře osvalené. Ramenní lopatka je dlouhá, šikmá (v úhlu zhruba 45°) a plochá.
Nadloktí
Přiléhající k tělu, silné a osvalené.
Lokty
Správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř, ani ven.
Předloktí
Silně vyvinuté. Zcela rovné při pohledu z kterékoliv strany.
Kloub zápěstí
Pevný a silný.
Nadprstí
Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi. Silně vyvinuté a osvalené.
Přední tlapky
Krátké a kulaté. Prsty vzájemně těsně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, silné a černé.
Pánevní končetiny
Při pohledu ze strany šikmo postavené s přiměřeným zaúhlením. Při pohledu zezadu paralelní.
Stehno
Silně osvalené, široké.
Koleno
Nevytáčí se ani dovnitř, ani ven.
Bérec
Dlouhý a silný.
Hlezno
Přiměřeně zaúhlené.
Záprstí
Kolmé k zemi.
Zadní tlapky
Poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně těsně přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.
Pohyb
Uvolněný, plynulý, cupitavý s přiměřeným posunem pánevních končetin. Při pohledu zpředu i zezadu je pohyb rovný a paralelní.
Kůže
Těsně přiléhající po celém těle.
Osrstění
Srst
Srst na těle má být hrubá a hustá. Hlava je obvykle ozdobena huňatým, ježatým obočím a kruhem srsti okolo očí, výraznou bradkou, čupřinou a srstí na lících. Srst na hlavě má být co nejtvrdší, odstávající a směřující od hlavy. Zásadním způsobem přispívá k celkovému „opičímu“ výrazu.
Barva
Čistě černá s černou podsadou.
Ostatní
Výška v kohoutku
Psi a feny: 25 až 30 cm.
Hmotnost
Psi a feny: zhruba 4 až 6 kg.
Vady
Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Zvláště
- Nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
- Světlé oči.
- Uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
- Rozevláté uši.
- Příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
- Kapří hřbet.
- Silně spáditá záď.
- Oblast nasazení ocasu nakloněná směrem k hlavě.
- Pánevní končetiny přeúhlené nebo s otevřeným postojem hlezen.
- Dlouhé tlapky.
- Krátká, měkká, vlnitá, chundelatá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst.
- Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.
Závažné vady
- Nedostatek pohlavního typu.
- Příliš jemná kostra.
- Tlama stočená vzhůru jako u grifonka, nebo dlouhá.
- Příliš výrazný předkus nebo klešťový skus.
- Vystupující oči.
- Lokty vytočené ven.
- Hlezna vtočená dovnitř.
- Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 2 cm.
Vyřazující vady
- Agresivita nebo přílišná bázlivost.
- Jakákoliv malformace.
- Nedostatek typu plemene.
- Vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
- Vady skusu, jako například nůžkový skus nebo zkřížený skus.
- Výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 2 cm.
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
Zdroj: www.cmku.cz
Napsat komentář