Holandský pinč (nizozemsky Hollandse Smoushond) je malé, hravé a přátelské plemeno psa pocházející z Nizozemska. Je známé svou veselou povahou a rozcuchaným vzhledem, který mu dodává vousatá hlava a drátovitá srst. Patří do skupiny pinčů a kníračů podle klasifikace FCI (Skupina 2, číslo standardu 308). Původně byl vyšlechtěn jako pracovní pes – hlídal stáje, doprovázel koně a kočáry a lovil hlodavce, například krysy. Dnes je oblíbený hlavně jako rodinný společník.

Historie

Přesný původ plemene není úplně jasný, ale odhaduje se, že vzniklo na konci 18. nebo v průběhu 19. století. Pravděpodobně má předky mezi německými drsnosrstými chrty nebo knírači. V 19. století byl v Nizozemsku velmi populární, zejména mezi střední třídou, a přezdívalo se mu „stájový pes gentlemana“. Během druhé světové války plemeno téměř vyhynulo, ale v 70. letech 20. století ho nizozemští chovatelé (např. H. M. Barkman van der Weel) obnovili, částečně křížením s border teriéry. První standard plemene byl sepsán v roce 1905 a od roku 1978 ho chrání Hollandse Smoushonden Club.

Povaha

Holandský pinč je veselý, energický a inteligentní pes.

• Je oddaný své rodině, miluje děti a vychází dobře s jinými psy i zvířaty (kromě hlodavců, kde se může projevit lovecký instinkt).
• K cizím lidem bývá rezervovaný, ale ne agresivní. Díky ostražitosti je dobrým hlídačem, i když není příliš uštěkaný.
• Rád se učí a má smysl pro legraci, což z něj dělá skvělého parťáka pro hry a aktivity. Není ale přehnaně hyperaktivní ani bojácný.

Potřeby a péče

• Pohyb: I když je aktivní, přizpůsobí se životnímu stylu majitele. Potřebuje pravidelné procházky a zábavu – hodí se na psí sporty jako agility, flyball nebo dogdancing.
• Výcvik: Snadno se učí, ale vyžaduje důslednost a pozitivní motivaci. Je vhodný i pro začátečníky, pokud mu zajistí dostatek podnětů.
• Péče o srst: Srst je nenáročná, má samočistící schopnost. Stačí občasné kartáčování a stříhání přerostlých chlupů (např. v obočí nebo mezi tlapkami). Trimování je možné, ale nemělo by měnit přirozený vzhled.
• Zdraví: Je to odolné plemeno bez větších genetických problémů, dožívá se zpravidla 12–15 let.

Pro koho je vhodný?

Holandský pinč je ideální pro rodiny s dětmi, aktivní jedince nebo lidi, kteří hledají hravého a přizpůsobivého psa. Hodí se do bytu i na venkov, ale nesnáší dlouhou samotu. Mimo Nizozemsko je vzácný – v Česku není běžný a chovatelských stanic je minimum.

Pokud hledáte chytrého, věrného a nenáročného společníka s osobitým vzhledem, holandský pinč by mohl být skvělou volbou!

Lahodné psí pamlsky

Holandský pinč – vzhled

Holandský pinč je hrubosrstý, živý, aktivní, silný a kvadraticky stavěný. U fen je povolena maličko větší délka těla. Stavěný a osvalený natolik, aby byl schopen doprovázet koně a kočár, stejně jako chytat krysy ve stáji. Holandský pinč byl dříve nazýván „stájový pes gentlemana“ nebo „pes kočích“. Zároveň v celkovém vzhledu nemá být ani stopy po hrubosti či neohrabanosti.

Povaha / Temperament

Oddaný, veselý, přátelský, uvolněný, není ale přehnaně aktivní, ani příliš bojácný, není uštěkaný ani se nesnaží utíkat. Holandský pinč je milý a příjemný rodinný pes.

Hlava

Hlava je jedním z nejtypičtějších znaků holandského pinče. Při pohledu shora je široká a krátká.

Lebka

Mírně vyklenutá. Čelo je mírně zaoblené.

Stop

Vyznačený.

Nosní houba

Černá a široká.

Tlama

Plná, se silnými, poměrně krátkými čelistmi (poměr délky lebky od týlního hrbolku ke stopu a délky tlamy od stopu ke špičce nosu je 2:1).

Pysky

Tenké a těsně přiléhající, s černými okraji.

Čelisti/Zuby

Silné, nejlépe s nůžkovým skusem, horní zuby těsně překrývají spodní zuby. Klešťový skus nebo těsný předkus jsou přípustné.

Oči

Oči jsou pro plemeno velmi typické, s přátelským a živým výrazem. Jsou tmavé, velké a kulaté, nejsou ani vystupující, ani hluboko zasazené. Okraje očních víček jsou černé, řasy jsou tmavé a dobře vyvinuté.

Uši

Nasazené vysoko, klopené se špičkou blízko u lící, malé, tenké a trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami. V afektu se špičky uší naklánějí trochu více vpřed proti lícím.

Krk

Poměrně krátký, dobře osvalený.

Trup

Trup má vypadat robustně. Přílišná hrubost i přílišná jemnost by měly být postihovány.

Hřbet

Široký, osvalený a rovný.

Bedra

Lehce klenutá.

Záď

Dobře osvalená.

Hrudník

Široký, ne nepřiměřeně hluboký, s dobře vyklenutými žebry.

Spodní linie

Břicho sotva vtažené.

Ocas

Nekupírovaný nebo zkrácený o třetinu délky. Nekupírovaný ocas má být poměrně krátký, nesený vesele, ale nikoliv zatočený nad hřbetem.

Končetiny

Hrudní končetiny

Rovné, ne blízko u sebe, ale přitom postavené pod trupem. Silné, s oválnou kostrou.

Ramenní lopatky

Přiměřeně šikmé v souladu s přiměřeným zaúhlením hrudních i pánevních končetin.

Pánevní končetiny

Přiměřeně zaúhlené, silné a dobře osvalené.

Hlezna

Nízko posazená.

Zadní tlapky

Kulaté, úhledné a malé (kočičí tlapky) se silnými prsty a černými drápky.

Osrstění

Srst

Srst je velmi důležitým znakem:

• a) Na trupu: hrubá, drátovitá, drsná, rovná, s rozcuchaným vzhledem, přibližně 4–7 cm (1 ½ až 2 ¾ palce) dlouhá, nikoliv kudrnatá, vlnitá či vlnovitá, tendence k tvorbě chomáčů je závažnou vadou. Podsada je dostačující k ochraně psa před rozmary počasí. Rozdělování srsti na hřbetě je znakem toho, že srst je příliš dlouhá a jemná a postrádá podsadu.
• b) Na končetinách: srst střední délky, nikoliv hustá, směřující dozadu, takže naznačuje praporce. Vadou je hustá a vlnovitá srst po celých končetinách, skrývající obrys.
• c) Na ocasu: huňatá, bez praporce.
• d) Na hlavě: hlava je pokryta stejnou drátovitou srstí jako trup, ale maličko kratší, alespoň na lebce (mozkovně) a uších. Dlouhá srst je na lících, vousech, bradce a obočí. Obočí může trochu spadat přes oči, pokud oči nezakrývá nebo nepřekáží vidění. Chomáč na temeni je vadou, stejně jako rozdělování srsti na tlamě. Srst na uších je kratší než na těle.

Barva

Jednobarevná žlutá ve všech odstínech, nejlépe však tmavě slámová. Uši, vousy, bradka a obočí mohou být tmavšího odstínu žluté než srst na zbytku těla. Jiná barva, než různé odstíny žluté, je nepřijatelná.

Ostatní

Výška v kohoutku

Mezi 35 až 42 cm

• Psi přibližně 37–42 cm
• Feny přibližně 35–40 cm

Hmotnost

9–10 kg.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Jedinci, vykazující zřejmé fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat