Pikardský ovčák je francouzské ovčácké psí plemeno, které pochází z 9.století př.n.l. V této době se vyskytoval v Piardii, což je severní část Francie. Původně byl využíván k hlídání majetku a skotu. Plemeno je vzdáleně příbuzné s beauceronem a briardem. První i druhá světová válka byla pro toto plemeno prakticky likvidační a jen díky snaze chovatelů se dochovalo dodnes.

Lahodné psí pamlsky

Pikardský ovčák – popis plemene Pikardský ovčák je pes střední velikosti, robustního vzhledu, ale elegantní formy, silný, dobře osvalený a dobře stavěný. Výraz obličeje je inteligentní, živý, bystrý, vyznačuje se vzhledem podobným grifonovi. Hlava neni masivní, má být v poměru k velikosti. Velmi lehký stop, je ve stejné vzdálenosti od špičky čenichu jako od týlního hrbolku. Lebka dosti široká, ale ne příliš. Srst o délce asi 4 cm. Obočí dobře vyvinuté, ale nezakrývající oči. Čelo je při pohledu zpředu není ploché, ale lehce klenuté, s lehkou čelní rýhou. Líce jsou ne příliš silně stavěné, ale také nikoliv ploché, měly by být přiměřeně zaoblené. Zadní část lící je pokryta stejně dlouhou srstí jako trup. Tlama je silná, a ne příliš dlouhá, nesmí končit špičkou. Nosní houba vždy černá. Pysky suché a dobře přiléhající. Nosní hřbet je rovný. Lehké vousy a bradka. Čelisti jsou mohutné, hermeticky se uzavírající, bez předkusu nebo podkusu. Uši jsou střední velikosti, v bázi široké, dosti vysoko nasazené. V bázi připomíná ovčí ucho, přirozeně je vždy nesené vztyčeně. Špička lehce zaoblená. Lehce divergentně nesené uši se tolerují. Délka 10 cm, nikdy více než 12 cm, ani u psů na horní hranici výšky. Oči jsou střední velikosti, nevystupující, tmavé barvy, nikdy světlé nebo „skleněné“. Zbarvení duhovky je více či méně tmavé, podle barvy srsti, ale nikdy světlejší než oříškově hnědé. Výraz nesmí být ani zlý ani nedůvěřivý. Krk je silný a osvalený, dobré délky, v pohybu nesený vzhůru a dobře nasazený v plecích. Hlava hrdě nesena. Tvar trupu Pikardský ovčák má hluboký hrudník, ale nikoliv přehnaně – nesmí být hlubší než k loktům. Hned za lokty měřený obvod hrudníku musí přesahovat kohoutkovou výšku o 1/5. Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku jen o málo. Hřbet rovný, bedra pevná. Hrudní koš je v horní třetině dobře klenutý, pak se zplošťuje k hrudní kosti. Břicho lehce vtažené. Záď postupně přechází v zadní část stehen. Stavba kostry patrná, ale nikoliv přehnaně. Ocas má délku srsti stejnou jako na trupu. V klidu dosahuje ocas k hlezennímu kloubu a je svěšený dolů s lehkým zakřivením na konci. V pohybu může být ocas nesen o něco výše, ale nikdy nad hřbetem. Postavení končetin Hrudní končetiny mají plece dlouhé a šikmé, poskytující lehkost pohybu, svalnaté, ale ne těžké. Končetiny jsou kolmo postavené. Suchá kostra. Vyznačené klouby, ale bez dojmu špatné stavby. Nadprstí zezadu dopředu lehce šikmé, což dodává končetinám pružnost a usnadňuje náhlé zastavení v pohybu. Pánevní končetiny – stehna dlouhá a dobře osvalená. Kolenní kloub silný, pánevní končetina nesmí být ani strmá ani příliš šikmo postavená, ani úzká ani příliš široká. Mezi stehny a zádí nesmí být žádná disharmonie, obojí musí být spojeno v jedné křivce. Končetiny pevné, bez slabosti, pružné. Kostra vyjádřená, ale nikoliv přehnaně. Hlezenní klouby středně zaúhlené, v postoji ani příliš široce ani příliš úzce postavené. Nejsou příliš vysoko posazené. Správné zaúhlení v hleznech je pro tohoto ovčáka nezbytné. Záprstí robustní a suché, kolmé k zemi. Když pes stojí, jsou pánevní končetiny kolmé – při pohledu z kterékoliv strany. Pikardský ovčák má tlapky jsou zakulacené a krátké, dobře uzavřené a klenuté. Drápky silné a krátké, tmavé barvy. Ani paspárky, ani nadbytečné prsty. Pes s paspárky není diskvalifikován, ale penalizován. Polštářky pevné, pružné. Osrstění plemene Srst je silná, polodlouhá, ne kadeřavá, ne přiléhající, musí být hrubá a při promnutí mezi prsty vrzat. Délka dosahuje 5 až 6 cm na celém těle včetně ocasu. Podsada jemná a hustá. Barvy – šedá, šedočerná, šedá s černým odleskem, šedomodrá, šedočervená, světle nebo tmavě plavá nebo kombinace těchto barev. Není povolena žádná větší bílá skvrna, malé bílé skvrny jsou povoleny na hrudi a na špičkách tlapek. Kohoutková výška Výška psa v kohoutku je od 60 do 65 cm, u fen od 55 do 60 cm. Vady příliš vyznačený nebo minimální stop. Příliš dlouhá nebo příliš krátká srst. Chybějící nebo příliš vyjádřené obočí. Vylučující vady – neodpovídající typu, špatné proporce, nedostatečné nebo příliš bohaté osrstění. nedostatečně nebo příliš silně klenuté. Příliš vyznačená čelní rýha. Vylučující vady – plochá nebo kupolovitá mozkovna, ubíhající nebo příliš strmě spadající čelo. příliš vyjádřené líce, povolené nebo chybějící svalstvo. Příliš dlouhá a úzká tlama, příliš silná, špičatá nebo pravoúhelníková. Úzký nos, částečně masové barvy, tlustý koutek, tlustý spodní pysk. Klenutý nosní hřbet. Chybějící vousy a bradka. (Srst na hlavě musí být přibližně 4 cm dlouhá a vousy a bradka musí být patrné.) Vylučující vady – proporčně neodpovídající lebce. Visící pysky. Nosní houba jiné barvy než černé. Depigmentace sliznic. příliš velké uši nebo uši připomínající belgického ovčáka, příliš nízko nasazené nebo příliš blízko u sebe nesené. Vylučující vady – nesprávně nesené uši. cokoliv, co neodpovídá výše uvedenému popisu. Vylučující vady – „skleněné“ oči, šikmo posazené, nestejné. Příliš světlá barva. výraz nesmí být ani zlý ani nedůvěřivý. Vylučující vady – bázlivý výraz, uhýbavý pohled. dlouhý a úzký krk, krátký a tlustý krk, neharmonicky vystupující z plecí, volná kůže. v závislosti na závažnosti nedostatku. Trup příliš těžký nebo lehký, příliš dlouhý, příliš útlý, příliš hluboký. Hrudní koš příliš plochý nebo příliš kulatý. Stavba odpovídající bouvierovi. Záď příliš rovná nebo příliš strmě spadající. Vylučující vady -výše jmenované chyby velké závažnosti. nedostatečné nebo přílišné osrstění, příliš krátký, zakřivený, chybně nesený. Vylučující vady – trvale nesený nad hřbetem, nízko nesený v důsledku operace (přerušení svalů), pahýlovitý nebo chybějící. příliš dlouhé plece (jako chrt) nebo příliš strmé (jako bouvier), úzké nebo těžké, volné nebo poškozující pohyb. Kostra slabá nebo příliš silná, kloub zápěstí slabý nebo vystupující (uzlovitý). Nadprstí příliš strmé nebo příliš šikmé, prošlápnuté. Vylučující vady – výše vyjmenované vady, příliš silné. záleží na stupni nedostatku. Vylučující vady – pánevní končetiny celkově neodpovídající standardu. penalizace podle nedostatků. Vylučující vady- dvojité paspárky na všech čtyřech nohách. délka srsti pod 4,5 cm, nedostatečně hrubá srst, sklon k přiléhající nebo kadeřavé srsti. Vylučující vady – délka srsti pod 4 cm nebo nad 6 cm, kadeřavá nebo velmi přiléhající, jemná nebo vlněná. velká bílá skvrna na hrudi, bílá barva na všech prstech. Vylučující vady – černá, bílá, harlekýn, strakatá, příliš mnoho bílé na hrudi, celé bílé tlapky, bílá srst na nevyjmenovaných místech. až o 2 cm nad maximum výšky. Vylučující vady – pod minimem výšky, i ve třídě mladých. Více než o 2 cm nad maximem výšky. Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat