Australská kelpie je středně velké plemeno psa pocházející z Austrálie, kde bylo vyšlechtěno v 19. století především pro práci s dobytkem, zejména ovcemi. Jeho původ sahá ke skotským ovčáckým psům, konkrétně pracovním koliím, které do Austrálie přivezli přistěhovalci. Název „kelpie“ pochází od fenky jménem Kelpie, která byla jedním z prvních významných představitelů plemene a v roce 1872 zvítězila v soutěži ovčáckých psů. Plemeno se postupně formovalo křížením těchto dovezených psů s místními pracovními psy, přičemž někteří spekulují o možném příměsi krve dinga, ačkoli to není jednoznačně prokázáno (DNA studie naznačují pouze 3–4 % podíl dinga).

Povaha a vlastnosti

Kelpie je známá svou extrémní inteligencí, energií a pracovní nasazením. Je to neúnavný pes, který dokáže za den uběhnout desítky kilometrů – v Austrálii se uvádí až 50 km při pasení stád. Má silný pastevecký instinkt, často pracuje samostatně a dokáže ovládat zvířata pohledem nebo štěkotem. Je oddaná své rodině, věrná a přátelská k dětem, ale k cizím lidem bývá rezervovaná. Díky své bystrosti a učenlivosti se hodí nejen k pasení, ale i k psím sportům jako agility, obedience nebo dogdancing.

Toto plemeno ale není pro každého. Potřebuje obrovské množství pohybu a psychické stimulace – bez dostatečného zaměstnání může být destruktivní nebo hyperaktivní. Není ideální do bytu ani pro neaktivní majitele. Naopak vyhovuje lidem na venkově, sportovcům nebo těm, kdo s ní chtějí aktivně pracovat.

Péče a zdraví

Kelpie je nenáročná na údržbu srsti – stačí občasné vykartáčování, zejména v období línání (dvakrát ročně). Je to zdravé a odolné plemeno s průměrnou délkou života 14–16 let. Občas se mohou vyskytnout genetická onemocnění jako dysplazie kyčlí, progresivní retinální atrofie nebo srdeční problémy, ale celkově je kelpie robustní.

Zajímavosti

• V Austrálii je kelpie ceněná pro svou schopnost přebíhat po hřbetech ovcí při práci se stádem.
• Rozlišují se dvě variety: Working Kelpie (pracovní linie zaměřená na výkon) a Show Kelpie (výstavní linie s důrazem na vzhled), ačkoli v Česku se tento rozdíl oficiálně moc neuplatňuje.
• Plemeno je uznáno Mezinárodní kynologickou federací (FCI) ve skupině ovčáckých a honáckých plemen.

V Česku není australská kelpie příliš rozšířená, ale její popularita pomalu roste, zejména mezi aktivními lidmi a farmáři. První jedinci sem dorazili koncem 90. let a první vrh se narodil v roce 2003. Je to pes, který vás nikdy nenechá zahálet, ale odmění vás neuvěřitelnou oddaností a výkonností.

Lahodné psí pamlsky

Australská kelpie – popis plemene

Celkový vzhled

Australská kelpie má celkový vzhled odpovídající mrštnému, aktivnímu psovi vysokých kvalit, spojujícímu výbornou svalovou kondici s velkou pružností končetin a schopností neúnavně pracovat. Nesmí jevit žádné známky přílišné hubenosti.

Povaha

Kelpie je velmi pozorné, horlivé a vysoce inteligentní plemeno, s jemnou a učenlivou povahou a téměř nevyčerpatelnou energií, s velkou věrností a oddaností svěřeným úkolům. Má přirozený instinkt a přístup k práci s ovcemi, jak ve volné krajině, tak v ohradě. Jakákoliv vada ve stavbě těla nebo v povaze, která neodpovídá pracovnímu psovi, musí být považována za neodpovídající typu.

Hlava

Hlava je v dobrém poměru k velikosti psa. Celkový tvar a obrysy vytvářejí dosti liščí výraz, který je změkčen mandlovýma očima.

Lebka

Lehce zaoblená a mezi ušima široká. Čelo probíhá v rovném profilu až ke stopu.

Stop

Vyjádřený.

Nosní houba

V barvě srsti.

Tlama

Jasně modelovaná a vyznačená, upřednostňována je tlama lehce kratší než mozkovna.

Pysky

Pevné a suché, bez známek volnosti.

Zuby

Mají být zdravé, silné a rovnoměrně rozmístěné, spodní řezáky jsou za horními, bez ztráty kontaktu, tj. nůžkový skus.

Líce

Nejsou hrubé ani vystupující, ale zaoblené k tlamě.

Oči

Mandlového tvaru, střední velikosti, s jasně vyznačenými koutky, s inteligentním a horlivým výrazem. Barva očí je hnědá, harmonizující s barvou srsti. U modrých psů je přijatelná i světlejší barva oka.

Uši

Vztyčené a stoupají k jemné špičce, jejich kůže je jemná, ale v bázi silná. Uši jsou nasazené na lebce široce a směřují dopředu, jsou lehce zaoblené na vnějším okraji a střední velikosti. Vnitřek ucha je dobře osrstěn.

Krk

Střední délky, silný, lehce klenutý, postupně přechází v plece. Bez volné kůže, s dostatečným osrstěním tvořícím límec.

Tvar trupu

Australská kelpie má délku od předhrudí k hrbolkům kosti sedací větší než kohoutková výška v poměru 10:9.

Hřbetní linie

Pevná a rovná.

Bedra

Silná a dobře osvalená.

Záď

Poměrně dlouhá a spáditá.

Hrudník

Spíše hluboký než široký. Hrudní koš je dobře klenutý.

Slabiny

Dobré hloubky.

Ocas

V klidu svěšený v lehkém oblouku. V pohybu nebo v afektu může být zvednutý, ale nikdy nesmí být nesený nad vertikální linií procházející kořenem ocasu. Je osrstěn huňatou srstí. Je nasazen v prodloužení spadající zádě a dosahuje zhruba k hleznu.

Postavení končetin

Hrudní končetiny

Svalnaté se silnou, dobře modelovanou kostrou, rovné a paralelní při pohledu zpředu.

Plece

Suché, osvalené, šikmo uložené, s ramenními lopatkami uloženými blízko ke kohoutku.

Nadloktí

V pravém úhlu k ramenní lopatce.

Lokty

Nevytočené ven ani nevtočené dovnitř.

Nadprstí

Při pohledu ze strany má být lehce šikmé, což zajišťuje pružnost pohybu a schopnost rychlého manévrování.

Pánevní končetiny

Mají vykazovat šířku a sílu. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny, od hlezen k tlapkám, rovné a paralelní, s postojem ani úzkým, ani širokým.

Koleno

Dobře zaúhlené.

Hlezno

Dostatečně nízko uložené.

Tlapky

Kulaté, silné, s hlubokými polštářky, kompaktní, dobře klenuté prsty a silné krátké drápky.

Pohyb

K dosažení téměř neomezené vytrvalosti vyžadované od pracovního ovčáka v rozlehlých otevřených prostorách musí kelpie mít dokonale zdravou tělesnou stavbu i pohyb. Jakýkoliv sklon ke kravskému postoji, ven vyklenutým hleznům, topornosti, volným plecím nebo omezenému, vázanému, nekoordinovanému pohybu je závažnou vadou. Pohyb je volný a neúnavný a pes musí mít schopnost dobře manévrovat i ve vysoké rychlosti. V klusu mají tlapky tendenci se se zvyšující se rychlostí vzájemně přibližovat, ale v klidu pes stojí dostatečně široce.

Osrstění plemene

Srst

Srst je dvojitá, s krátkou hustou podsadou. Krycí srst je uzavřená, každý pesík je rovný, tvrdý a ploše přiléhající, takže srst je voděodolná. Pod trupem až dozadu ke končetinám je srst delší a u stehen tvoří malé praporce. Na hlavě (včetně vnitřku ucha), na hrudních končetinách a tlapkách je srst krátká. Na krku je delší a hustší, tvoří límec. Ocas je huňatě osrstěný. Příliš dlouhá i příliš krátká srst je vadou. V průměru má být srst na trupu 2 až 3 cm dlouhá (cca 3 až 1 1 palce).

Barva

• Černá
• Černá s pálením
• Červená
• Červená s pálením
• Plavá
• Čokoládová
• Kouřově modrá

Výška psa v kohoutku

• Psi: 46 až 51 cm (asi 18–20 palců)
• Feny: 43 až 48 cm (asi 17–19 palců)

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat