
Pořízení psího kamaráda je záležitost, ke které bychom měli přistupovat s maximální zodpovědností. Je potřeba rozmyslet si mnoho faktorů, včetně toho jakého psa a odkud si pořídíme. Někdo vyrazí do útulku, protože je mu jedno, že jeho parťák bude křížený voříšek. Pokud ale máte svoje vysněné plemeno, měli byste zavítat do chovatelské stanice, kde obdržíte pejska s průkazem původu. Co je takový průkaz ale vlastně zač? A co vám, jakožto majiteli, garantuje?
Dejte přednost seriózním chovatelům
Mít psa s průkazem původu (zkráceně PP) může někomu znít až příliš vznešeně. Možná si představujete, že se jedná o psího šlechtice, za něhož dal jeho majitel nehoráznou sumu peněz. Spousta lidí nabyde dojmu, že průkaz původu pro svého pejska vlastně nepotřebuje a raději si pořídí levnějšího chlupáče přes inzerát někde na internetu nebo od známých. To ovšem může být zásadní chyba.
Z roztomilého štěňátka vám totiž dost možná vyroste úplně jiný pes, než jakého jste si představovali. Prodávající se vám třeba dušoval, že je pejsek skutečně čistokrevný a možná vám i ukázal jeho domnělé rodiče, to ale nehraje žádnou roli. Podvodník si vymyslí cokoli, jen aby zvíře prodal. Takového neseriózního chovatele nebo dokonce majitele množírny jistě podporovat nechcete. Raději si proto vytipujte ověřenou chovatelskou stanici a připlaťte si za „papírové“ štěně.
Záruka správného vzhledu
K pejskovi z chovatelské stanice obdržíte průkaz původu automaticky. Dočtete se v něm spoustu užitečných informací – plemeno, pohlaví i barvu psa, údaje o jeho rodičích a dalších předcích. Průkaz vám zaručí především jednu věc – totiž že pes, kterého si kupujete, je skutečným zástupcem svojí rasy. Ze štěněte německého ovčáka vyroste německý ovčák, tak jak ho znáte. Čivava vám nepřeroste do nestandardních rozměrů a kolie bude mít právě takovou barvu jakou má mít.
Jestliže jste se tedy zamilovali do konkrétního plemene, dejte jednoznačně přednost psovi s PP a nemusíte se bát, že budete později litovat.
Zdraví vám průkaz nezaručí
Někteří lidé se mylně domnívají, že pes „s papíry“ je stoprocentně zdravý. Ačkoli bychom si to přáli, žádný dokument nám něco takového zaručit nemůže. Riziko onemocnění je však výrazně nižší než u psů neznámého původu. Tam skutečně hrozí, že necháte u veterináře závratné částky.
Chovatelské stanice mají naproti tomu povinnost nejrůznějších vyšetření a do chovu se dostávají jen jedinci bez dědičných onemocnění a jiných zdravotních problémů. V budoucnosti může vašeho zvířecího kamaráda bohužel postihnout cokoli, přesto je lepší nejít tomu naproti a volit štěně z ověřeného chovu.
Lahodné pamlsky pro psy
Jak je to s výstavami
Pokud toužíte se svým psím kamarádem navštěvovat výstavy, je průkaz původu nutností. Zrovna tak jej budete potřebovat, jestliže chcete skládat některé zkoušky (především u loveckých nebo služebních plemen). S pejskem, kterého jste koupili bez papírů, tady zkrátka neuspějete. Podobně je to i s chovem. Budete-li chtít zakládat chov, musíte splňovat celou řadu povinností a průkaz původu je samozřejmě nezbytností.
Pokud ovšem váš pes PP vlastní, neznamená to, že byste se museli výstav nebo jiných akcí povinně účastnit. Do jakých aktivit se zapojíte, je samozřejmě čistě na vás.
Další mýty o průkazu původu
Kolem průkazu původu se traduje ještě několik dalších omylů. Někdo se domnívá, že PP je totéž co očkovací průkaz. Není tomu tak. Očkovací průkaz dostane u veterináře každý pes bez ohledu na jeho rasu nebo původ.
Jiná pověra tvrdí, že bezpapírové pejsky lze snadněji vycvičit, nebo že svým majitelům dokáží dát mnohem víc lásky než chladný psí šlechtic. Obojí je nesmysl. Výcvik je čistě ve vašich rukou a typickou psí věrnost dá svému páníčkovi každý čtyřnohý chlupáč, o něhož bude dobře postaráno.
Otázka peněz
Pes s průkazem původu je samozřejmě dražší než ten nečistokrevný. Přesto se v tomto případě nevyplatí šetřit. Myslete na to, že pes bude vaším parťákem na příštích zhruba patnáct let. A pořizovací cena je jen zlomek peněz, které za něj v budoucnu utratíte. Přistupujte proto k pořízení štěněte zodpovědně a s rozmyslem.
Napsat komentář