Neuznaná plemena psů jsou speciální kategorií, ve které naleznete všechny psy, které stále čekají na schválení FCI. Často se jedná o národní plemena, která jsou místně uznána, ale světově prozatím ne. Plemena psů zařazena v této kategorii, spolu nemají vzájemně nic společného, pouze to, že čekají na zařazení. V minulosti se některým plemenům dostalo uznání, avšak najdou se i taková plemena, o jejichž uznání není zájem. V kategorii neuznaná plemena psů máme také několik českých zástupců. Jsou to pražský krysařík, český horský pes a český strakatý pes.

Neuznaná plemena psů jsou ta, která nejsou oficiálně registrována Mezinárodní kynologickou federací (FCI) ani jinými velkými kynologickými organizacemi, jako je například American Kennel Club (AKC) v USA, pokud se zaměříme na mezinárodní kontext. Tato plemena mohou být buď nově vyšlechtěná, národní plemena s omezenou populací, nebo kříženci, kteří ještě nezískali dostatečnou standardizaci a uznání. V Česku i jinde se často jedná o psy s bohatou historií, ale bez splnění přísných kritérií pro zařazení mezi uznaná plemena, jako je počet nepříbuzných linií, stabilní exteriér a charakterové vlastnosti.

Co znamená „neuznané plemeno“?

Neuznání FCI neznamená, že tito psi neexistují nebo nemají hodnotu. FCI vyžaduje pro uznání plemene dlouhodobou dokumentaci chovu, minimálně tři generace s jasně definovaným standardem a dostatečnou populací. Pokud plemeno tyto podmínky nesplňuje, zůstává v kategorii „neuznaných“, i když může být lokálně populární nebo uznáno národními organizacemi. Některá neuznaná plemena mají průkaz původu vydaný lokálními chovatelskými kluby, ale nemohou získat mezinárodní tituly, například CACIB na výstavách.

Příklady neuznaných plemen v Česku

V České republice máme několik zajímavých zástupců neuznaných plemen, která jsou často považována za národní poklady:

• Pražský krysařík: Malý pes původem z Čech, historicky využívaný k lovu hlodavců. I když je oblíbený a má svůj standard, FCI ho dosud neuznala kvůli omezené populaci a konkurenci s podobnými plemeny, jako je ruský toy.
• Český horský pes: Robustní pracovní plemeno vyšlechtěné pro horské prostředí. Je to relativně nový projekt, a proto zatím nemá mezinárodní uznání.
• Český strakatý pes: Kříženec vytvořený pro zdraví a vitalitu, ale bez dostatečné standardizace pro FCI.

Další neuznaná plemena ve světě

Mezinárodně najdeme další příklady:

• Labradoodle: Kříženec labradorského retrívra a pudla, oblíbený pro hypoalergenní srst a přátelskou povahu. FCI ho neuznává, protože je považován za „designerského psa“ bez stabilního chovu.
• Americký pitbulteriér: Ačkoli je rozšířený a uznaný některými organizacemi (např. UKC), FCI ho nezařazuje ani mezi neuznaná plemena kvůli kontroverzím a nejednotnému standardu.
• Louisianský leopardí pes (Catahoula): Pracovní pes z USA s unikátním vzhledem, který je národně uznán, ale FCI ho zatím neakceptovala.

Proč nejsou uznána?

Důvody neuznání bývají různé. Některá plemena jsou příliš nová a nemají dostatečnou populaci ani historii, jako například Labradoodle. Jiná, jako pražský krysařík, čelí konkurenci podobných plemen nebo nedostatečnému zájmu o internacionalizaci. U některých plemen, například amerického pitbulteriéra, hrají roli i právní omezení a negativní pověst, což komplikuje jejich zařazení.

Výhody a nevýhody neuznaných plemen

• Výhody: Tito psi často bývají zdravější díky menšímu inbredingu a mohou nést unikátní vlastnosti, které nejsou u standardizovaných plemen běžné. Například český strakatý pes je chován s důrazem na odolnost a vitalitu.
• Nevýhody: Bez uznání FCI nemají přístup k mezinárodním výstavám a jejich chov může být méně regulovaný, což někdy vede k nejednotnosti v exteriéru nebo povaze.

Jak je to s chovem a výstavami?

V Česku mohou neuznaná plemena, jako pražský krysařík, dostat průkaz původu od Českomoravské kynologické unie (ČMKU) s označením „neuznané plemeno“. Na národních výstavách se mohou ukázat, ale mezinárodní tituly nezískají. Naproti tomu psi jako Labradoodle bývají často považováni za křížence a průkaz původu FCI vůbec nemají, i když některé lokální kluby je evidují.

Pokud vás zajímají neuznaná plemena, stojí za to prozkoumat jejich historii a kontaktovat místní chovatele – často jde o psy s fascinujícím příběhem a potenciálem, kteří jen čekají na svůj okamžik uznání. Každé plemeno má své kouzlo, ať už je na seznamu FCI, nebo ne!