Německý dlouhosrstý ohař má v krvi odkaz ptačích psů, psů jestřábích, vodních psů a brakýřů, což vysvětluje jeho vrozenou všestrannost. Od roku 1879 byly převažující čisté linie upevněny selektivním chovem na čistokrevné psí plemeno. V tomto roce baron von Schorlemer poprvé zveřejnil specifické znaky plemene a počalo se s čistokrevným chovem.

Lahodné psí pamlsky

Velký münsterlandský ohař – popis plemene Velký münsterlandský ohař je silný, svalnatý nepříliš vysoký ohař elegantních linií. Je potřebné vyžadovat dostatečně solidní tělesnou stavbu u menších jedinců. Jedinci hodně mohutní či těžcí jsou nežádoucí. Čenichová partie a mozkovna jsou stejně dlouhé. Pes není vzadu přestavěný, kohoutek má být o něco výše než záď. Je to vyrovnaný, klidný pes vyváženého temperamentu, přítulný, snadno cvičitelný. Hlavě je nutné věnovat zvláštní důležitost všem specifikům krásné, dlouhé hlavy s výraznými znaky ušlechtilosti, tak typické pro německého dlouhosrstého ohaře. Mozkovna je mírně klenutá, stop je jen slabě vyznačený, chybí jasný zlom. Nos je hnědý, drobná depigmentace ve formě malých skvrn je přípustná. Nosní hřbet je mírně vyklenutý, není zvlášť úzký. Pysky nejsou příliš spuštěné, čelisti jsou dost silné. Zuby jsou dobře vyvinuté, kompletní (42 zubů). Horní řezáky těsně přiléhají ke spodním (nůžkový skus). Líce mají jařmové oblouky nejsou zvlášť výrazné. Oči jsou hnědé a co nejtmavší, oční víčka dobře přiléhají k oční kouli, třetí víčko není viditelné, nejsou ani zapadlé, ani vystouplé. Uši nejsou zavěšené příliš nízko, mírně se stáčejí směrem dopředu. Krk je silný a elegantní, nemá lalok, elegantně se zesiluje směrem k výstupu z lopatek, nemá být moc krátký. Tvar trupu Hřbet je rovný, silný, spíše krátký. Bedra jsou obzvláště svalnatá, záď je široká, středně spáditá. Hrudník má širokou hruď, hrudní koš je široký a hluboký, dosahuje minimálně do úrovně lokte. Ocas není nesen zcela rovně. Musí být nesen horizontálně, poslední třetina se mírně stáčí směrem nahoru. Postavení končetin Hrudní končetiny při statickém hodnocení, při pohledu zepředu se osa plecí, nohou a tlapek blíží kolmici. Lopatky pevně přiléhají k hrudnímu koši, při bočním pohledu na stojícího psa se úhel, který svírá lopatka a ramenní kost má co nejvíce blížit pravému úhlu. Lokty přiléhají k tělu, nadprstí je mírně šikmo postavené. Záprstí je ne zcela rovné, pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu je osa, procházející od sedacího hrbolu přes hlezenní kloub a záprstí až po tlapku kolmá. Hlezno ke korektnímu zaúhlení je třeba věnovat mimořádnou pozornost. Paspárky se musí odstraňovat hned po narození. Tlapky mají polštářky silné a odolné. Pohyb je dobře pokrývá terén, razantní odraz pánevních končetin. Kůže přiléhá k tělu, netvoří řasy (vrásky) Osrstění plemene Srst je třeba věnovat obzvláštní pozornost kvalitě osrstění: srst nesmí být ani přehnaně bohatá, ani moc krátká. Na hřbetě a bocích: srst je dlouhá okolo 3,5 cm a přiléhavá. Na spodní straně krku, hrudníku a na břiše může být ještě delší. Břicho: srst je bohatá Uši: zvlněná srst tvoří praporce Ocas: srst je bohatá, tvoří chochol, je bohatě osrstěný až do konce. Zadní strany předních nohou: srst tvoří delší praporce. Zadní strany zadních nohou: srst tvoří delší „kalhoty“ Pod hlezenním kloubem: je srst výrazně kratší. Příliš dlouhé praporce nejsou žádoucí. Meziprstní prostory jsou osrstěné přiléhavou krátkou srstí. Hlava: srst je výrazně kratší, ale přesto delší než u německého krátkosrstého ohaře. Výskyt čupřiny na temeni je nežádoucí. Po těle: dlouhá a rovná přiléhající srst, rovná nebo mírně zvlněná, hustá s dobrou podsadou. Zbarvení Jednobarevné hnědé Hnědé s bílými plotnami nebo stříkáním, zvláště na hrudi a na končetinách Tmavý bělouš (s různě velkými tmavohnědými plotnami, hlava je hnědá, na hlavě může být lysinka nebo hvězdička). Světlý bělouš (s různě velkými světle hnědými plotnami, hlava je hnědá, na hlavě může být lysinka nebo hvězdička). Stříkané – hodně malých hnědých skvrn na bílém podkladě (hlava je hnědá, na hlavě může být lysinka nebo hvězdička). Hnědobílé: buď obě barvy čisté, nebo s několika ojedinělými malými hnědými skvrnami v bílé (hnědé plotny tvoří sedlo nebo plášť, hlava je hnědá, na hlavě může být lysinka nebo hvězdička). Několik ojedinělých znaků pálení se může vyskytnout. Svědčí o příbuznosti s honiči. Výška psa v kohoutku Kohoutková výška psa je 60 – 70 cm, ideální výška je mezi 63 – 66 cm. Feny: 58 – 66 cm, ideální výška je mezi 60 – 66 cm. Váha se pohybuje okolo 30 kg. Chyby Všechny odchylky od výše uvedeného standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti. Oči: dravčí oko, šikmo uložené oko. Uši: nepřiléhající k lícím, s hladkou špičkou (neosrstěnou dlouhou srstí). Hřbet: pronesený nebo kapří hřbet. Hrudník: sudovitý nebo plochý Ve tvaru lesního rohu (zatočený), křivý Hrudní končetiny: příliš otevřený úhel scapulohumerální (lopatka-ramenní kost), nadprstí strmé. Pánevní končetiny: kravský nebo sudovitý postoj. Tlapky: otevřené, tlapka kočičí nebo zaječí. Srst: delší srst, která tvoří vous a obočí, kadeřavá srst. Vylučující vady Jedinec agresivní nebo bázlivý. Celkový vzhled: slabá kostra, málo vyvinuté svalstvo. Hlava: netypická pro plemeno. Oči: ektropium, entropium, vadná víčka operativně upravovaná. Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni. Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat