Francouzský krátkosrstý ohař pyrenejského typu (francouzsky Braque Français, Type Pyrénées) je lovecké plemeno psa pocházející z jihozápadní Francie, konkrétně z oblasti Pyrenejí. Společně s větším gaskoňským typem tvoří dvě variety francouzského krátkosrstého ohaře, přičemž pyrenejský typ je menší, lehčí a pohyblivější. Patří do skupiny 7 podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologická federace), sekce 1 – kontinentální ohaři, a jeho standard nese číslo 134. Tento pes je ceněn jako všestranný stavěcí ohař, vynikající svou elegancí, rychlostí a přátelskou povahou.

Historie a původ

Původ plemene sahá ke středověkým stavěcím psům z jihozápadní Francie, kteří byli šlechtěni pro lov pernaté zvěře. Pyrenejský typ se vyvíjel v horských oblastech centrálních Pyrenejí, kde byla potřeba lehčího a agilního psa, schopného pracovat v náročném terénu. Na rozdíl od robustnějšího gaskoňského typu, který zůstal bližší původní těžší formě, byl pyrenejský typ „odlehčen“ selekcí ve 20. století, zejména díky chovateli Senec-Lagrandovi. Oddělení obou typů bylo oficiálně uznáno v roce 1971, kdy FCI zakázala jejich křížení a přiznala jim samostatné standardy. Plemeno je mimo Francii velmi vzácné, včetně Česka.

Povaha a využití

Pyrenejský ohař je mírný, inteligentní a přátelský, s velkou oddaností svému majiteli. Je snadno ovladatelný a učenlivý, ale jeho citlivá povaha nesnáší tvrdé zacházení – vyžaduje laskavý a důsledný výcvik. Jako lovecký pes má výjimečný čich, rychlé a prostorné hledání a vrozený talent pro aportování s jemným stiskem. Na rozdíl od pomalejšího gaskoňského typu je pyrenejský typ temperamentnější a pohyblivější, což ho činí ideálním pro lov v horských terénech nebo na soutěže typu Field Trials. Zvládá drobnou pernatou i srstnatou zvěř a je skvělý v hustých porostech i při práci ve vodě.

Doma je klidný a přívětivý, dobře vychází s dětmi a jinými psy, pokud je socializován. Díky své povaze může být i společenským psem, i když jeho lovecký pud zůstává silný.

Péče a nároky

Péče o srst je minimální – stačí týdenní kartáčování, ale je nutné pravidelně kontrolovat uši kvůli riziku zánětů. Plemeno je odolné a zdravé, bez výrazných predispozic, i když u některých jedinců se může vyskytnout dysplazie kyčlí. Průměrná délka života je 12–15 let. Potřebuje dostatek pohybu – lovecké aktivity, dlouhé procházky nebo sporty jako agility, aby zůstal spokojený. Bez zaměstnání může být neklidný.

Pro koho je vhodný?

Tento ohař je ideální pro myslivce nebo aktivní majitele, kteří ho mohou zapojit do lovu nebo venkovních aktivit. Hodí se na venkov i do bytu, pokud má dostatek pohybu a je na to zvyklý od štěněte. Díky své mírnosti a učenlivosti je vhodný i pro začátečníky, pokud respektují jeho citlivost. Není to pes pro pasivní životní styl ani hlídač.

Zajímavosti

• Pyrenejský typ byl vyšlechtěn pro městské myslivce – je menší a snáze se vejde do auta či bytu.
• Jeho rychlost a elegance ho činí oblíbeným na loveckých soutěžích.
• Ve Francii je považován za „lehčí verzi“ gaskoňského typu, ale s vlastním charakterem.

Francouzský krátkosrstý ohař pyrenejského typu je tedy elegantní, inteligentní a oddaný pes, který vyniká v lovu i jako věrný společník – vzácný klenot mezi ohaři!

Lahodné psí pamlsky

Francouzský krátkosrstý ohař pyrenejského typu – vzhled

Francouzský krátkosrstý ohař malého typu, typu zvaného „pyrenejský“, má všechny proporce shodné s velkým typem „gaskoňským“, ovšem ve zmenšených dimenzích a celkově v lehčí formě. Nejsou mezi nimi jiné rozdíly, než níže uvedené. Je to odolný pes, prostý známek jakékoli lymfatičnosti, jemný, ale dostatečně svalnatý.

Hlava

Nos je hnědě zbarvený, nozdry jsou otevřené, pysky jsou celkově méně vyvinuté a méně spadající než u typu gaskoňského. Uši jsou zavěšeny nad linií očí, nestáčejí se téměř. Natažené dosahují 2 cm od začátku nosu. Krk má jenom nepatrný nebo žádný lalok.

Tvar trupu

Břicho není tak volné, jako u „gaskoňského“. Ocas je jemný, může být krácený nebo krátký od narození. Hrudní končetiny jsou slabší než u „gaskoňského“, lopatky jsou svalnaté, středně šikmé. Tlapky jsou pevné, prsty sevřené. Srst je jemnější než u „gaskoňského“.

Kohoutková výška psa

Výška psa v kohoutku je 47–58 cm, u feny 47–56 cm. Nejvyhledávanější výška je v rozmezí 50–55 cm, což je ideální výška pro ten způsob použití, pro který je pes používán.

Chyby a vady

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a penalizovány podle závažnosti:

• Pes těžké konstituce nebo přehnaně lehký (slabý)
• Pysky moc vyvinuté (převislé) nebo slabě vyvinuté, nedostatečné
• Kulaté oči v případě, že vystupují z důlků
• Uši nasazené v linii očí, příliš dlouhé, dosahující až k počátku nosu
• Chrtovité břicho (příliš vtažené)
• Měkké tlapky

Vylučující vady

• Jedinec agresivní nebo bázlivý
• Rozštěp nosu, značná depigmentace nosní houby
• Entropium, ektropium, depigmentace očních víček
• Vrozená bezocasost
• Syndaktylie, polydaktylie, adaktylie

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat