
F.C.I. – Standard | č. 114a /06.05.1964/F |
Využití | Lov |
KATEGORIE | Psí plemena |
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce | 1. Kontinentální ohaři |
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina | 7. Skupina – Ohaři |
Pracovní zkouška | Ano |
Dlouhosrstý ohař z Pont-Audemer (francouzsky Épagneul de Pont-Audemer) je vzácné lovecké plemeno psa pocházející z Francie, konkrétně z regionu Normandie, města Pont-Audemer. Patří do skupiny 7 podle klasifikace FCI (Mezinárodní kynologická federace) mezi ohaře, sekce 1.2 – kontinentální ohaři typu španěl, a jeho standard nese číslo 114. Toto plemeno je známé svou všestranností při lovu, zejména ve vodě, a svou laskavou, mírnou povahou, díky čemuž je ceněno jak myslivci, tak rodinami.
Historie a původ plemene
Přesný původ dlouhosrstého ohaře z Pont-Audemer není zcela jasný, ale předpokládá se, že vznikl v 19. století křížením starších francouzských plemen, jako byl barbet, s možným vlivem irského vodního španěla nebo jiných dlouhosrstých ohařů. Plemeno bylo vyšlechtěno pro lov v bažinatých a vodnatých oblastech Normandie, kde excelovalo při aportování vodního ptactva, například kachen. Jeho populace však značně utrpěla během světových válek, a v polovině 20. století téměř vymizelo. Díky úsilí nadšenců v 50. letech bylo zachráněno, ale i dnes zůstává extrémně vzácné – ve Francii se ročně narodí jen několik desítek štěňat, a mimo ni je téměř neznámé. V Česku nejsou evidováni žádní zástupci ani chovatelé.
Povaha a využití
Toto plemeno je známé svou klidnou, přítulnou a trpělivou povahou. Je věrné své rodině, skvěle vychází s dětmi a obvykle i s jinými psy či domácími zvířaty, pokud je správně socializováno. Má však silný lovecký pud, takže u ptactva nebo drobných hlodavců je třeba být obezřetný. Jako ohař je inteligentní, učenlivý a pracovitý – vyniká ve vystavování zvěře, aportování a práci ve vodě díky svému výbornému čichu a plaveckým schopnostem. I když je primárně lovecký pes, může být díky své mírné povaze i příjemným rodinným společníkem, pokud má dostatek aktivity.
Péče a nároky
Srst dlouhosrstého ohaře z Pont-Audemer vyžaduje pravidelnou údržbu – kartáčování několikrát týdně, aby se nezacuchala, a občasné zastřihávání kolem uší a tlapek. Po práci ve vodě je třeba ji vysušit, aby se předešlo kožním problémům. Plemeno je aktivní a potřebuje hodně pohybu – ideálně dlouhé procházky, běhání nebo lovecké aktivity. Bez dostatečné fyzické a mentální stimulace může být neklidné. Zdravotně je obecně odolné, ale kvůli malé populaci je třeba dbát na genetickou rozmanitost – mohou se vyskytovat problémy jako dysplazie kyčlí nebo ušní infekce kvůli vlhku v uších. Průměrná délka života je 12–14 let.
Pro koho je vhodný?
Dlouhosrstý ohař z Pont-Audemer je ideální pro aktivní majitele s láskou k přírodě, nejlépe myslivce nebo lidi, kteří ho mohou zapojit do venkovních aktivit (např. canicross, agility). Díky své citlivé povaze vyžaduje laskavý a důsledný výcvik – hrubé zacházení může narušit jeho důvěru. Není vhodný do bytu ani pro sedavý životní styl, ale spíše na venkov, kde má prostor a zaměstnání. Pro začátečníky může být jeho výchova náročná kvůli loveckým instinktům a potřebě zkušeného přístupu.
Zajímavosti
- Plemeno je tak vzácné, že někteří ho přezdívají „francouzský poklad“ mezi ohaři.
- Jeho kudrnatá srst a „čupřina“ na hlavě ho odlišují od většiny ohařů a připomínají spíše barbeta nebo pudla.
- I přes svou vzácnost je ve Francii stále využíváno k lovu v bažinách, kde jeho voděodolná srst a plavecké dovednosti vynikají.
Dlouhosrstý ohař z Pont-Audemer je tedy elegantní, pracovitý a přátelský pes, jehož hlavní nevýhodou je obtížná dostupnost. Pokud byste o něm chtěli zjistit více nebo ho pořídit, museli byste kontaktovat chovatele ve Francii – a připravit se na to, že jde o opravdovou raritu!
Lahodné psí pamlsky
Dlouhosrstý ohař z Pont-Audemer – vzhled
Dlouhosrstý ohař z Pont-Audemer je nevysoký, zavalitý a silný pes. Má všestranné lovecké schopnosti, zejména ve vodě, a je známý svou kudrnatou srstí a přátelskou povahou.
Hlava a obličejové rysy
Nos je hnědý, mírně přesahující přes linii pysků, spíše špičatý, nesmí být černý, světlý, depigmentovaný nebo hranatý. Pysky jsou jemné, slabé, a málo spadající, tvořící špičatý čenich. Nosní hřbet je dlouhý, s rýhou uprostřed. Mozkovna je kulatá a klenutá, týlní hrbol vyznačený, boční osy (strany) spíše oblé, směřující k nosu v pozvolném úhlu, ačkoli stop je patrný. Fronta se zvedá k chocholce, která musí být kudrnatá a umístěná na vrcholu mozkovny, frontu však ponechává hladkou.
Oči a uši
Oči jsou tmavě jantarové nebo oříškové barvy, spíše malé, umístěné dobře v očních důlcích, dobrého a přátelského výrazu. Uši jsou středně silné, ploché, nasazené spíše níže a splývající podle hlavy, dlouhé a pokryté dlouhou, silně kudrnatou srstí, která se spojuje s chocholkou na temeni a tvoří dohromady kudrnatou „paruku“, rámující hlavu.
Krk
Krk je mírně klenutý, hladký, svalnatý, silný v místě výstupu z lopatek, zeštíhluje k hlavě.
Tvar trupu
Hrudník je hluboký a široký, dosahující plně k lokti, dlouhá žebra, zřetelná, poslední pár se blíží ke kyčlím. Hřbet je rovný nebo mírně konvexní/klenutý. Bedra jsou dost krátká, silná, široká a svalnatá. Slabiny jsou ploché a poněkud vtažené. Záď je velmi mírně spáditá.
Ocas
Ocas je nasazen téměř v linii hřbetu, nesený takřka rovně, krátí se asi o 1/3 délky, silný u kořene, pokrytý kudrnatou srstí, ta musí obtáčet ocas. Pokud pes není kupírovaný, ocas musí být středně dlouhý, nesen mírně prohnutý.
Postavení končetin
Přední končetiny
Lopatky jsou silné, dlouhé, šikmo uložené, dobře přiléhající k tělu. Přední nohy jsou rovné, silné, svalnaté.
Zadní končetiny
Páneční končetiny mají být vždy spíše kratší, aby pes byl nižší, aniž by však připomínal kokra. Kyčle jsou zřetelné a dosahují výše hřbetu. Stehna jsou dlouhá, silně osvalená, rovná, sedací hrbol vystupující. Hlezna jsou široká, rovná, nevybočující ani nevbočená. Záprstí je spíše krátké, na zadní straně pokryté kudrnatou srstí. Paspárky nežádoucí. Tlapky má kulaté, rovně postavené, kryté kudrnatou srstí mezi prsty.
Osrstění plemene
Srst se kudrnatí a je lehce matná. Zbarvení srsti je hnědé, nebo hnědá s šedým melírem (hnědý bělouš) s odstínem suchého listí.
Kohoutková výška psa
Výška psa v kohoutku je 52–58 cm.
Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.
Zdroj: www.cmku.cz
Napsat komentář