Portugalský Podengo je psí plemeno nejvíce rozšířeno na severu Portugalska. Vzhledem k svým fyzickým dispozicím jsou tito psi vhodní pro lov králíků, a to samostatně nebo ve smečce. Proto jsou také někdy nazýváni „králičími psy“. Jsou také oceňováni jako dobří hlídači.

Lahodné psí pamlsky

Portugalský podengo – popis plemene Portugalský podengo dosahuje střední velikost i hmota těla, dobře vyvážené proporce, dobré osvalení, silná kostra. Povahou je to velmi živý a chytrý pes, nenáročný a odolný. Hlava je suchá, ve tvaru čtyřbokého jehlanu s širokou základnou, poměrně výrazně se zužuje ke špičce tlamy. Podélné osy lebky a tlamy jsou divergentní. Lebka je plochá, v profilu téměř rovná. Výrazné nadočnicové oblouky. Čelní rýha sotva znatelná. Oblast mezi ušima plochá. Týlní kost výrazná. Stop je sotva patrný. Nos je zužující se k mírně vystupující špičce, přední rovina nosu je mírně šikmá, barva nosní houby je vždy tmavší než barva srsti. Nosní hřbet zakulacený (v průřezu), při pohledu z profilu rovný. Tlama je kratší než lebka a v kořeni širší než na špičce. Pysky jsou těsně přiléhající, tenké, pevné a horizontální. Zuby mají pravidelný, silný, bílý chrup. Normální skus. Oči jsou s velmi živým výrazem, sotva vystupující z očních důlků. Barva se mění v souladu s barvou srsti od medové do oříškově hnědé. Oči jsou malé a šikmo posazené, barva očních víček je tmavší než barva srsti. Uši jsou nasazené středně vysoko a šikmo, nesené vztyčeně, velmi pohyblivé. V afektu nesené vertikálně vpřed. Trojúhelníkového tvaru, v bázi široké, zužující se ke špičce. Kůže ucha je tenká. Délka ucha je výrazněji větší než jeho šířka v bázi (místě nasazení). Krk má harmonický přechod od hlavy k trupu, rovný, přiměřené délky, silný a dobře osvalený. Bez laloku. Tvar trupu Hřbetní linie je rovná nebo mírně vyklenutá. Hřbet je dlouhý, rovný nebo mírně spáditý. Bedra jsou rovná nebo mírně vyklenutá, široká a osvalená. Záď je střední délky, široká a dobře osvalená. Rovná nebo mírně spáditá. Hrudník má předhrudí mírně zdůrazněné, osvalené, nepříliš široké. Hrudník hluboký a dlouhý, střední šířky. Dlouhá sternální oblast stoupá k zadní části těla. Žebra jen málo vyklenutá, šikmá. Slabiny jsou suché, s mírným vtažením břicha. Spodní linie je mírně stoupající. Ocas je nasazený spíše vysoko než nízko, silný, tlustý, střední délky, zužující se ke špičce. V klidu svěšený mezi pánevními končetinami, se špičkou mírně stočenou vzhůru, v pohybu nesený horizontálně a mírně stočený vzhůru nebo nesený srpovitě stočený vzhůru, ale nikdy zatočený do kroužku. Postavení končetin Hrudní končetiny jsou při pohledu zpředu a ze strany vertikální a rovné, dobře osvalené a suché. Rameno a nadloktí je dlouhé a šikmé, silné a dobře osvalené, v ramenním klubu je tupý úhel. Předloktí je vertikální, dlouhé a osvalené. Kloub nadprstí je suchý, ne příliš výrazný. Nadprstí je silné, krátké, mírně šikmé. Tlapky jsou kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Drápky silné, krátké, nejlépe tmavé. Polštářky tvrdé a odolné. Pánevní končetiny při pohledu zpředu a ze strany rovné a paralelní, dobře osvalené a suché. Stehna jsou dlouhá, středně široká, osvalená. Bérce jsou dlouhé, šikmé, silné, osvalené, suché. Hlezenní klouby středně vysoko posazené, suché a silné, zaúhlené v tupém úhlu. Hlezna s dobrou kostrou, krátká, šikmá, bez paspárků. Tlapky jsou kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Krátké, silné, nejlépe tmavé drápky. Tvrdé a odolné polštářky. Pohyb je rychlý a lehkonohý, kůže nejlépe černě pigmentované, v každém případě však tmavší než barva srsti. Kůže tenká a těsně přiléhající. Osrstění plemene Srst je krátká nebo dlouhá srst, střední tloušťky, krátkosrstá varieta má hladkou srst, dlouhosrstá varieta má drátovitou srst (podobnou štětinám divočáka). Krátká srst je hustší než dlouhá. U dlouhosrsté variety je pod spodní čelistí znatelná „bradka“. Bez podsady. Převládající barvy jsou žlutá, béžová (od světlé po velmi tmavou) a černá (vybledlá či vyrudlá), mohou či nemusí být bílé znaky, nebo bílá jako základní barva se znaky ve výše uvedených barvách. Kohoutková výška Výška psa v kohoutku je mezi 40 – 55 cm, hmotnost je 16 – 20 kg. VADY jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni. VYLUČUJÍCÍ VADY agresivita nebo bázlivost. celkový vzhled: jakákoliv známka křížení se španělským galgem nebo perdigueirem (portugalským ohařem). čelisti: nesprávný skus, špatně usazené zuby. oči: rozdílných barev. uši: klopené nebo překlopené. krk: klenutý. trup: hřbetní linie výrazně klenutá. záď: přehnaně spáditá. břicho: příliš vtažené. ocas: zatočený. paspárky: nežádoucí (ovlivňují známku psa). Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni. Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku. Portugalský podengo velký Charakteristiky velkého podenga, v zemi původu téměř vyhynulé variety, jsou téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami Celkový vzhled – silný pes se spoustou hmoty, především užívaný při lovu jelenů. Výška v kohoutku 55 – 70 cm. Portugalský podengo malý Charakteristiky malého podenga jsou také téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami Celkový vzhled – malý pes poněkud protažených proporcí, který je užíván pro lov králíků stejně jako pro vyhánění králíků z nor. Lebka je plochá nebo mírně vyklenutá, délka těla přesahuje kohoutkovou výšku. Končetiny jsou krátké. Předloktí rovné nebo maličko stočené z vnějšku dovnitř po celé délce. Výška v kohoutku je 20 – 30 cm. Hmotnost 4 – 5 kg. Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat