Italský corso pes, známý také jako Cane Corso nebo Italský mastiff, je impozantní plemeno pocházející z Itálie. Jedná se o velkého, svalnatého psa s bohatou historií, který byl původně šlechtěn pro různé pracovní úkoly, jako je hlídání majetku, lov velké zvěře (např. divočáků) a ochrana dobytka. Dnes je oblíbený jako společník a hlídací pes. Patří do skupiny FCI 2 (Pinčové, knírači, molossoidní plemena a švýcarští salašničtí psi), sekce 2.1 – Molossoidní plemena, číslo standardu 343.

Historie

Cane Corso má kořeny sahající až do starověkého Říma, kde jeho předci, známí jako Molossoidní psi (Canis Pugnax), sloužili jako váleční psi. Po pádu Římské říše se tito psi přizpůsobili životu na italském venkově, kde pomáhali farmářům s hlídáním, lovem a pasením. Název „Cane Corso“ pochází z latinského „cohors“, což znamená „strážce“ nebo „ochránce“. Plemeno téměř vymizelo po druhé světové válce kvůli úpadku zemědělství, ale v 70. letech 20. století ho italští nadšenci (např. dr. Paolo Breber) zachránili. První jedinci dorazili do USA v roce 1988, a AKC (Americký kynologický klub) uznal plemeno v roce 2010.

Povaha

Cane Corso je inteligentní, lojální, klidný, ale zároveň bdělý a ochranitelský. K rodině je vřelý a oddaný, ale vůči cizím lidem nedůvěřivý, což z něj činí skvělého hlídače. Není přehnaně agresivní, ale pokud cítí hrozbu, dokáže být nekompromisní. Má silnou vůli, takže potřebuje zkušeného majitele, který mu poskytne důsledný výcvik a socializaci od štěněte. S dětmi vychází dobře, pokud je na ně zvyklý, ale kvůli velikosti je třeba dohled. K jiným psům může být dominantní, pokud není správně socializován.

Potřeby a péče

• Pohyb: Je to pracovní plemeno, které potřebuje pravidelný pohyb – dlouhé procházky, běh nebo fyzická aktivita (např. agility). Bez dostatku pohybu může být destruktivní.
• Výcvik: Snadno se učí, ale vyžaduje pozitivní posilování a pevnou ruku. Bez vedení si může určovat vlastní pravidla.
• Péče: Srst je nenáročná – stačí občasné vykartáčování a koupel podle potřeby. Linie je mírné, intenzivnější na jaře a na podzim.
• Zdraví: Obecně odolné plemeno, dožívá se 9–11 let. Časté problémy zahrnují dysplazii kyčlí a loktů, gastrickou dilataci-volvulus (přetočení žaludku) a občas oční vady (entropium, ektropium).

Pro koho je vhodný?

Cane Corso není pes pro začátečníky. Hodí se pro zkušené majitele, kteří mu zajistí výchovu, prostor (ideálně dům se zahradou) a aktivitu. Je to věrný společník, který miluje svou rodinu a bude ji chránit za každou cenu. V Česku je plemeno zastřešeno například Klubem chovatelů Cane Corso ČR, ale není příliš rozšířené, což z něj dělá spíše exkluzivní volbu.

Pokud hledáte silného, inteligentního a ochranitelského psa s hlubokou vazbou k rodině, Cane Corso může být ideální – za předpokladu, že mu dáte čas, lásku a pevnou ruku!

Lahodné psí pamlsky

Italský Corso pes – popis plemene

Cane Corso je přímým potomkem starých římských molossů. Dříve se vyskytoval na celém území Itálie, v posledních letech se však uchoval především v Apulii a v přilehlých jihoitalských provinciích. Jeho jméno je odvozeno od latinského výrazu „cohors“, což znamená „ochránce a strážce hospodářství“.

Celkový vzhled

Středně velký až velký pes. Statný a silný, přesto s jistou elegancí. Suché a silné svaly.

Chování / Temperament

Ochránce majetku, rodiny a domácích zvířat. Extrémně hbitý a vnímavý. V minulosti se používal ke hlídání dobytka a k lovu velké zvěře.

Důležité proporce

• Obdélníkový formát, mírně delší než vysoký. Délka těla je o 11 % větší než výška psa.
• Délka hlavy dosahuje 36 % kohoutkové výšky.

Hlava

Hlava

Velká a typicky molossoidní. Horní podélné linie lebky a tlamy poněkud sbíhavé, bez nápadných vrásek.

Mozkovna

Lebka

Široká v jařmových obloucích, šířkou odpovídá délce. Klenutá v přední části, směrem k týlnímu hrbolu se postupně zplošťuje. Patrná čelní rýha začíná u stopu a končí zhruba v polovině lebky.

Stop

Dobře vyznačený s nápadnými čelními dutinami.

Obličejová část

Nosní houba

Černá. Šedí jedinci mohou mít nosní houbu ve stejném odstínu. Velká s dostatečně otevřenými nozdrami. Umístěná v prodloužení nosního hřbetu.

Tlama

Silná, kvadratická, zřetelně kratší než mozkovna, poměr tlamy k mozkovně je přibližně 1:2. Přední část tlamy je plochá, boční linie tlamy jsou rovnoběžné; tlama je téměř stejně široká jako dlouhá. Při pohledu zboku hluboká. Profil nosního hřbetu je rovný.

Pysky

Horní pysky při pohledu zepředu tvoří obrácené písmenu „U“ v místě, kde se stýkají. Při pohledu zboku mírně visí. Překrývají dolní čelist a tvoří profil dolního okraje tlamy.

Čelisti / Zuby

Čelisti velmi široké, mohutné a zahnuté. Lehký předkus, ne větší než 5 mm. Klešťový skus je přípustný, ale ne žádoucí.

Líce

Žvýkací svaly dobře patrné, ale ne vyboulené.

Oči

Střední velikosti, poněkud vystupující, ale nikdy přehnaně. Téměř oválné, posazené dostatečně daleko od sebe, téměř na frontální úrovni. Oční víčka přiléhající. Barva duhovky co nejtmavší, avšak závisí na barvě srsti. Výraz pronikavý a pozorný.

Uši

Trojúhelníkové, svislé, střední velikosti. Se širokou základnou, nasazené vysoko nad jařmovými oblouky. Nekupírují se.

Krk

Silný, svalnatý, stejně dlouhý jako hlava.

Trup

Trup

O něco delší než výška v kohoutku. Robustní, ale ne podsaditý.

Kohoutek

Výrazný, posazený výše než záď.

Hřbet

Rovný, velmi svalnatý a pevný.

Bedra

Krátká a silná.

Záď

Dlouhá a široká, mírně skloněná.

Hrudník

Ve všech směrech dobře vyvinutý, dosahuje k lokti.

Ocas

Přirozený. Nasazený dosti vysoko; u kořene velmi silný. V akci nesený vysoko, nikdy však vztyčený nebo stočený.

Končetiny

Hrudní končetiny

Lopatky

Dlouhé, šikmé, velmi svalnaté.

Nadloktí

Silná.

Předloktí

Rovná, velmi silná.

Zápěstí

Pružná.

Nadprstí

Pružná a jen mírně šikmá.

Přední tlapky

Kočičí.

Pánevní končetiny

Stehna

Dlouhá, široká, zadní linie stehen klenutá.

Kolena

Pevná, přiměřeně zaúhlená.

Bérce

Silné, ne masité.

Hlezna

Přiměřeně zaúhlená.

Nárty

Silné a šlachovité.

Zadní tlapky

Poněkud méně kompaktní než přední.

Chody / Pohyb

Prostorný, vydatný klus; nejobvyklejším způsobem pohybu je klus.

Osrstění

Kůže

Poměrně silná, spíše těsně přiléhající.

Srst

Krátká, lesklá, velmi hustá se skromnou pevnou podsadou.

Barva

Černá, olověně šedá, břidlicová, světle šedá, světle plavá, jelení červeň; žíhaná (pruhy na různých odstínech žluté nebo šedé základní barvy). Černá nebo šedá maska na tlamě u žlutých a žíhaných jedinců by neměla přesahovat linii očí. Malá bílá skvrna na hrudi, na špičkách prstů a na hřbetě nosu je přípustná.

Ostatní

Výška v kohoutku

• Psi: 64–68 cm
• Feny: 60–64 cm
• Tolerance +/- 2 cm

Hmotnost

• Psi: 45–50 kg
• Feny: 40–45 kg
• Hmotnost podle velikosti jedince.

Vady

Jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků by měla být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, by měla být v přímém poměru k jejímu stupni a jejímu vlivu na zdraví a pohodu psa a jeho schopnost vykonávat jeho tradiční práci.

Vážné vady

• Rovnoběžné podélné linie lebky a tlamy nebo příliš vyjádřená jejich sbíhavost; sbíhavost bočních linií tlamy.
• Částečná depigmentace nosní houby.
• Nůžkový skus; předkus větší než 5 mm.
• Stočený ocas, ocas kolmo nesený.
• Mimochod.
• Nedostatečná nebo nadměrná velikost.
• Paspárky.

Vylučující vady

• Agresivita nebo přehnaná bázlivost.
• Každý jedinec jasně vykazující fyzické nebo psychické abnormality musí být diskvalifikován.
• Rozbíhavé horní linie tlamy a lebky.
• Celková depigmentace nosní houby.
• Výrazně prohnutý nosní hřbet; římský (klenutý) nos.
• Podkus.
• Částečná nebo úplná depigmentace očních víček, skvrnité oči, šilhání.
• Bezocasost, příliš krátký ocas.
• Srst středně dlouhá, hladká, srst tvořící praporce.
• Všechny barvy neuvedené ve standardu; příliš velké bílé skvrny.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata plně sestouplá v šourku. Pouze funkčně a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

Zdroj: www.cmku.cz

Nejlepší granule pro psy

Mohlo by vás zajímat