Vipet, známý také jako Whippet, je středně velké plemeno psa, které je typově podobné většímu greyhoundovi. Toto plemeno je známé svou rychlostí, elegancí a přátelskou povahou.

Vipet začal vznikat v letech 1835 až 1855 ve Velké Británii křížením malých greyhoundů s teriéry (Old English Black and Tan Terrier) a italským chrtíkem. Cílem bylo vyšlechtit psa menšího než greyhound, ale s podobným vzhledem a schopnostmi. Vipet byl populární ve štvanici na králíky, což mu vyneslo přezdívku „Snap Dog“.

Vipet je přátelský, otevřený a velmi přizpůsobivý pes. Má hravou povahu a je velmi citlivý, což znamená, že by nikdy neměl být vychováván tvrdým způsobem. Je inteligentní, přátelský a snadno se motivuje při výcviku. Vipet je také známý svou rychlostí a obratností, což z něj činí vynikajícího lovce a sportovce.

Vipet má krátkou srst, která vyžaduje minimální péči. Stačí pravidelné kartáčování. Toto plemeno je aktivní a potřebuje dostatek pohybu, aby bylo zdravé a spokojené. Vipet je obecně zdravé plemeno, ale může být náchylný k některým genetickým onemocněním, jako je mutace v genu pro myostatin, která může způsobit dvojité osvalení. Průměrná délka života je kolem 12-14 let.

Lahodné psí pamlsky

Vipet – vzhled a chování

Vyvážená kombinace osvalení a síly s elegancí a ladností linií. Stavěn pro rychlost a výkon. Je třeba se vyvarovat jakékoliv formy přehánění.

Chování / temperament

Ideální společník. Vysoce přizpůsobivý v domácím a sportovním prostředí. Jemný, přítulný, vyrovnaný.

Hlava

• Mozkovna: Dlouhá a suchá, ploché temeno, zužuje se směrem k tlamě, poměrně široká mezi očima.
• Stop: Mírný.
• Nosní houba: Černá; u modrých psů namodralá barva, u játrově zbarvených psů nos stejné barvy, u jedinců barvy isabela, krémové nebo jiných světlých barev jakákoliv barva kromě růžové. Jen u bílých nebo strakatých psů je přípustný i “motýlí” čenich, ale nikoliv zcela depigmentovaný.
• Čelisti / zuby: Čelisti silné, mohutné, dobře modelované, s dokonalým nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo.
• Oči: Oválné, jasné, výraz je velmi pozorný.
• Uši: Růžicové, malé, tvořené jemnou kůží.

Krk

Dlouhý, svalnatý, elegantně klenutý.

Trup

• Hřbetní linie: Tvoří v bedrech půvabný oblouk, ale nikoliv vyhrbení.
• Hřbet: Široký, dobře osvalený, pevný, spíše delší.
• Bedra: Vzbuzují dojem mohutnosti a síly.
• Hrudník: Velice hluboký, poskytující velký prostor pro srdce, hluboký hrudní koš, dobře modelovaný. Žebra dobře klenutá a dobře osvalená u hřbetu.
• Břicho: S výrazným vtažením.

Ocas

Bez praporce. Dlouhý, zužující se, v pohybu nesen v lehkém oblouku, ale nezvedá se nad úroveň hřbetu.

Končetiny

Hrudní končetiny

• Hrudní končetiny: Rovné a svislé, přední fronta ne příliš široká.
• Plece: Šikmé a osvalené. Lopatky dosahují až k vrcholu páteře, kde se zřetelně rýsují.
• Lokty: Dobře postavené pod tělem.
• Nadprstí: Silná, lehce pružící.

Pánevní končetiny

• Silné: V postoji pes pokrývá velký prostor.
• Stehna: Široká.
• Kolena: Dobře zaúhlená.
• Lýtka: Dobře vyvinutá.
• Hlezna: Nízko posazená.

Tlapy

Velmi jasně prokreslené, prsty tlapek jsou od sebe dobře oddělené, klouby dobře klenuté; silné a pevné polštářky.

Chody / pohyb

Dokonale volný pohyb. Z profilu je viditelný dlouhý přirozený krok, hřbetní linie je pevná. Hrudní končetiny mají dobrý předkrok, nízko nad zemí, pánevní končetiny se dobře podsunují pod trup, což umožňuje vydatný posun. Pohyb celkově nesmí být toporný ani s vysokou akcí končetin, krátký ani drobivý. Správný pohyb při pohledu zpředu i zezadu.

Osrstění

• Srst: Jemná, krátká, s uzavřenou texturou.
• Barva: Všechny barvy nebo kombinace barev.

Ostatní

• Výška v kohoutku: Psi 47 – 51 cm, feny 44 – 47 cm.

Vady

Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.

Vyřazující vady

• Agresivita nebo bázlivost.

Jedinci vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz

Život plemene Vipet

Fena má v jednom vrhu 1 až 10 štěňat, průměr činí 6,1. Vipeti se dožívají dvanácti až čtrnácti let, patří tedy k dlouhověkým plemenům, a protože zpravidla netrpí na dědičné obtíže, nechodí k veterináři mimo nutné návštěvy a drží si pevné zdraví. Nebude mu dělat problém ani malý byt a kdybyste s ním poseděli před restaurací, každý se rád přidá – působí inteligentním dojmem, neštěká na cizí lidi, je zvědavý, ale ne drzý a vtíravý. Zkrátka ideální pes, chtělo by se říci?

Jistou výhodou je, že vipeti nemají mazové žlázky, to znamená, že nepotřebují příliš častou koupel a útlocitní sousedé si nebudou stěžovat na klasický psí pach. Pokud chodíte do časově náročného zaměstnání, nevadí – tihle pejskové totiž v jednom kuse spí, dovedou strávit na lůžku i pěkných šestnáct hodin denně. Je to drobnější pes, který je „skladný“ a dobře se mu bude dařit i v malých bytech, nudit se s ním nebudete…

Bez roztočů a také bez prachu

Vipeti jsou nenároční na údržbu srsti a netrpí na roztoče, nebudou vám zvenčí nosit nepořádek, v jejich kožíšku se nedrží prach. Co to znamená? Alergici se nemusí vzdávat myšlenky mít psa doma, toto plemeno je jedním z nejvhodnějších právě pro ně. Dlouholetý psí kamarád, který vám může vydržet bez potíží i patnáct let. Britský průměr chovných zvířat činí zhruba 12 let a 10 měsíců života. Inteligentní pes, jenž si vás bude rád dobírat, ale samozřejmě bude vše myslet v legraci – není zlomyslný či dokonce zákeřný.

Že je líný a pořád se válí? Tak to ho ještě dobře neznáte, protože když na to přijde, bude moc rád běhat, a to nejen na lesní cestě či jinde v otevřeném terénu. Není zbrklý a na nikoho bezdůvodně nezaútočí, nemusí proto mít nutně vodítko, když s ním půjdete za humna, v lese ale kvůli jeho instinktům a lesní zvěři mít tuto ochranu musí.

Běžec první třídy, kdykoliv si řeknete

Rád se přidá, i když si vyrazíte zaběhat a když budete rychlejší, vynasnaží se, aby ze sebe dostal maximum – když bude situace přesně opačná, velmi rád počká. Vzhledem k jeho váze, výšce a dalším atributům je možné dosáhnout dokonce rychlosti odpovídající pětatřiceti mílím za hodinu, tedy cca 56 km/h. Tedy jinak řečeno, klasický chrt, rychlý jako šíp! A jaké má nevýhody? Vždyť není růže bez trní, jak praví známý slogan, takže i vipeti budou mít své mínusy…

• Jistá tvrdohlavost, se kterou nic nehne. Možná to souvisí s tím, že sloužil anglické šlechtě?
• Celoročně být venku tedy určitě nemůže, i když v letních dnech klidně přespí pod pergolou.
• Nejde o žádného skvělého hlídače. I když má skvělou povahu, domov ohlídají lépe jiné rasy.
• Když přijde ke slovu zima, chlad a vítr ze strnišť, zasluhuje si pak obleček, aby neprochladl.
• Slepá poslušnost je něčím, s čím rozhodně nepočítejte. Bezduché rozkazy mu jsou zcela cizí.

Anglický dostihový chrt je v jádru nadšeným sportovcem, i když zvláště v chladnějších nebo deštivých dnech bude na gauči doslova rozpláclý jako brambora. Lenivý kamarád k televizi? I takový může vipet být, pokud s ním nebudete pobíhat venku na zahradě. V každém případě je nenáročný, nebývá mlsný a péče nezabere příliš mnoho času – kožíšek bude mít sametový i bez komplikované údržby, česání a koupelí. Vipet krátkosrstý a dlouhosrstý se liší jen minimálně, existuje pak ještě tzv. drsnosrstá varianta, jež je ovšem ještě méně častá.

Vipet a historie aneb oblíbený sprinter

Chrt, který lovil králíky, krysy a tak podobně? Nenáročný na stravu i zacházení, žil se svými majiteli v jednom stavení. Země původu vipetů, chcete-li whippetů, je Velká Británie, ale jejich původ je spíše nejasný. Manchester teriér, yorkshire teriér, to byla plemena, která stála za zrodem oblíbence dnešních chovatelů. První rodokmeny vipetů se uvádí v 60. letech 19. století, se dvacátým věkem pak popularita plemene výrazně narůstá. Pokud jste někdy slyšeli o chovatelce lady Poppy Martin, chovala prakticky celé dvacáté století vipety a zasloužila se o jejich popularitu mezi mnoha britskými občany. A kde se ještě choval? Díky pohnutým dekádám dvacátého století kromě Velké Británie se dostává ještě mezi Australany, Jihoafričany a přirozeně také do USA.

Klub pro vipety byl založen poprvé ve Velké Británii v roce 1899 pod jménem Britan’s Whippet Club dnes se registruje ročně okolo 1500 štěňat, v poválečných letech to pak byla zhruba polovina. Vipet je populární i v českých luzích a hájích, poprvé se zmínka objevuje již v polovině sedmdesátých let minulého století, kdy už jsou založené malé chovné stanice, ale větší rozvoj chovu plemene přišel až po sametové revoluci.

Dnes chovají české vipety tři kluby – meziročně přibyde zhruba stovka štěňátek a třeba v prosinci 2008 se dosáhlo hodnoty zhruba dvou a půl tisíce zápisů. Takže jde o populární plemeno, ke kterému si chovatelé najdou cestu, ale současně také platí, že vipet není přímo na výsluní popularity jako jiné psí rasy. Avšak proto, že například k veterináři míří jen na očkování, údržbu drápků a možná občasných potíží se zubním kamenem, jeho oblíbenost jistě narůstá. Když navíc přidáme fakt, že je učiněný elegán, nelze odolat.

Nejlepší granule pro psy

Chrti – plemenná kniha